Odpověď:

Jedná se o případ, který se již několikrát řešil u GFŘ. Ze závěrů KOOV vyplývá, že i přesto, že není reálně pobíraná žádná odměna (funkce jednatele je vykonávána bezúplatně), lze i takovou osobu považovat za zaměstnance dle § 6 odst. 1, 2 ZDP.

Z toho plyne, že pokud takový subjekt bude mít např. příjem dle § 6 odst. 7 ZDP (např. náhrada za opotřebení vlastního zařízení apod.), tak to nebude předmětem daně anebo příjem dle § 6 odst. 9 ZDP, který je osvobozen od daně, tak i takovému subjektu lze přiznat osvobození.

Jako příklad z praxe lze uvést situaci, kdy jednatel nemá sjednanou odměnu (funkce je poskytována bezúplatně), ale má nárok na stravenky do limitu dané zákonem. Realizuje tedy osvobozený příjem dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.

Pokud by naopak byl poskytnut nějaký zdanitelný benefit, tak i přesto, že je odměna nulová, příjem by vznikl a s tím i související platby daně a odvodů na pojistném.