Jak je to s podáním dodatečného daňového přiznání (DODAP) a změnou uplatňování výdajů? Mohu zpětně uplatnit z paušálních na skutečné a naopak? Předpokládám, že stejná pravidla platí jak pro § 9 ZDP, tak i pro § 7 ZDP.
Tady je potřeba rozlišovat dvě situace, a to změnu z paušálních výdajů na skutečné a naopak změnu ze skutečných výdajů na paušální. Pokud jde o změnu z paušálních výdajů na skutečné, tak tu § 7 odst. 7 ZDP výslovně zakazuje zpětně provést. Pokud tedy poplatník podal daňové přiznání, ve kterém uplatnil výdaje procentem z příjmů, nemůže následně podat dodatečné daňové přiznání a místo nich uplatnit skutečné výdaje, a to ani v případě, že by pro něj byly výhodnější.
Opačná situace, tedy změna ze skutečných výdajů na paušální, je odlišná. Zákon tuto změnu výslovně nezakazuje, což ovšem neznamená, že ji lze provést kdykoliv a za jakýchkoliv okolností. Podstatné je, že podle judikatury NSS nelze dodatečné daňové přiznání využít pouze k tomu, aby si poplatník zpětně optimalizoval svou daňovou povinnost. Pokud tedy poplatník původně uplatnil skutečné výdaje a následně zjistí, že by pro něj byly paušální výdaje výhodnější, nemůže jen z tohoto důvodu podat dodatečné daňové přiznání na nižší daň.
Změna však může být přípustná například tehdy, pokud poplatník zjistí chybu, kvůli které mu vznikne povinnost podat dodatečné daňové přiznání na vyšší daň. V takovém případě může současně změnit způsob uplatňování výdajů ze skutečných na paušální, pokud výsledná daňová povinnost bude stále vyšší než poslední známá daň.
Například pokud původně přiznal daň 100 000 Kč, následně zjistí chybu, kvůli které by při skutečných výdajích činila daň 180 000 Kč, může při splnění podmínek uplatnit paušální výdaje, díky nimž bude výsledná daň například 130 000 Kč. Stále totiž dochází ke zvýšení poslední známé daně.
Právě touto problematikou se zabýval NSS v rozsudku čj. 9 Afs 204/2014-31.
Shrnutí tedy je, že zpětná změna z paušálních výdajů na skutečné je výslovně zakázána, zatímco změna ze skutečných na paušální je za určitých podmínek možná, nikoliv však pouze za účelem dodatečného snížení již stanovené daně. A samozřejmě je potřeba odlišovat tuto situaci od běžného přechodu mezi způsoby uplatňování výdajů v jednotlivých zdaňovacích obdobích, kde se řeší zejména úpravy základu daně podle § 23 odst. 8 ZDP.
Výše uvedené samozřejmě platí i pro § 9 ZDP.
NSS v rozsudku čj. 9 Afs 204/2014-31
Získejte profesionální odpověď na své otázky z oboru účetnictví a daní. Konzultace probíhají formou e-mailu, online callu nebo osobního setkání.
Taxomat je váš digitální pomocník pro snadné a rychlé vyřešení daní. Získejte přehled, eliminujte chyby a zpracujte daňové přiznání bez zbytečné námahy. Ušetřete čas i starosti – vyzkoušejte Taxomat ještě dnes!