Je třeba rozlišovat daňovou povinnost a zálohovou povinnost. Zálohy se totiž odvíjí od daňové povinnosti. V tomto článku si na praktických příkladech ukážeme, jak zálohovou povinnost stanovit a jak určit periodicitu záloh.
Zálohy jsou upraveny v § 146 daňového řádu (dále jen „DŘ“) a dále v § 38a zákona o daních z příjmů (dané ustanovení se vztahuje nejen na fyzické, ale i právnické osoby). Podle § 146 odst. 3 DŘ platí, že po skončení zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, případně vyúčtování, se uhrazené zálohy na daň z příjmů započítávají na úhradu splatné daně.
Níže si na praktických příkladech ukážeme, jak zálohovou povinnost stanovit a jak určit periodicitu záloh. Dále si vysvětlíme, jaký je rozdíl mezi zdaňovacím obdobím a zálohovým obdobím. Nebudeme se však věnovat měsíčním zálohám u fyzických osob, které je povinen srazit a odvést plátce podle § 38h zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).
Stanovení záloh
Zálohová povinnost vychází z daňové povinnosti. Jedná se o částku po odečtení slev a daňového zvýhodnění u fyzických osob (u právnických osob se jedná o částku po odečtení slev). Nesmíme ovšem vycházet z částky přeplatku/doplatku daně, tj. z částky po vypořádání záloh z minulého zálohového období.
Tab.: Kritéria stanovení záloh
| Poslední známá daňová povinnost | Zálohy | Částka |
| 30 000 Kč a méně | x | 0 Kč |
| 30 001 Kč až 150 000 Kč | pololetní | 40 % z daňové povinnosti |
| 150 001 Kč a více | čtvrtletní | 25 % z daňové povinnosti |
Zálohy se zaokrouhlují na celé stovky nahoru.
Hrazení a splatnost záloh
Zálohy se hradí na stejný účet jako doplatek daně. Hrazení záloh vyplývá ze zálohového období a také závisí na tom, kdy dojde k vyměření daně.
Taxomat je váš digitální pomocník pro snadné a rychlé vyřešení daní. Získejte přehled, eliminujte chyby a zpracujte daňové přiznání bez zbytečné námahy. Ušetřete čas i starosti – vyzkoušejte Taxomat ještě dnes!
