Škody z daňového a účetního hlediska

Škody a manka rozhodně nejsou v podnikatelském světě příjemnou záležitostí. V tomto článku se dozvíte, jak se postavit ke škodám z pohledu účtování i z pohledu posouzení daňové uznatelnosti. Nebudou chybět ani výjimky, které se v dané oblasti často objevují.

Škoda je definována v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) jako fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku, kdy musí být splněny následující znaky:

1. Musí se jednat o majetek ve vlastnictví daného poplatníka.
2. Musí dojít k vyřazení daného majetku z důsledku škody.

Tyto podmínky musí platit zároveň.

Pokud se tedy nejedná o majetek ve vlastnictví poplatníka, nejedná se o škodu. Pokud by majetek byl např. opraven, a nebyl by tak vyřazen, opět se nejedná o škodu z pohledu ZDP.

Právní předpisy:

• § 25 odst. 2 ZDP – definice škody a manka pro účely ZDP,
• § 25 odst. 1 písm. n) ZDP – pravidlo pro daňový režim mank a škod,
• § 24 odst. 2 písm. l) ZDP – manko a škoda jako daňově účinné výdaje (náklady),
• § 24 odst. 10 ZDP – definice živelní pohromy,
• § 24 odst. 2 písm. c) ZDP – zůstatková cena majetku vyřazeného v důsledku škody,
• § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP – daňově uznatelné náklady při likvidaci zásob,
• § 4 odst. 1 písm. d) ZDP – osvobození náhrady škody u fyzické osoby,
• pokyn GFŘ D-59 k § 24 odst. 2 ZDP, body 2, 3, 27, 28, 36; dále k § 25 odst. 1 ZDP bod 2.

Jaký je rozdíl mezi škodou a mankem?