V dnešní době je zcela běžné, že se podnikání neomezuje pouze na tuzemský trh, a tak se nám do rukou dostávají i doklady z jiných zemí, a to v cizí měně. Jak si s cizí měnou poradit v českém účetnictví? Kdy vznikají kurzové rozdíly? A jak se o nich účtuje?
Účetní jednotky mají povinnost účtovat v české měně dle § 4 odst. 12 zákona o účetnictví (dále jen „ZOÚ“), pokud nevyužívají funkční měnu. Existují položky, které je třeba evidovat nejen v české měně, ale i v cizí měně. Jedná se o pohledávky, závazky, podíly na obchodních korporacích, cenné papíry, deriváty, ceniny, rezervy, opravné položky a majetek.
Okamžik ocenění a kurzy
V zásadě máme dva okamžiky ocenění, a to:
S výše zmíněnými okamžiky souvisí také použití platných kurzů pro přepočet na českou měnu. Účetní jednotka si může stanovit pevný kurz vnitřním předpisem, a to maximálně na jedno účetní období. Pevný kurz může být tedy roční, pololetní, kvartální, měsíční či týdenní, viz § 24d odst. 4 ZOÚ. Účetní jednotka může používat i denní kurz (kurz vyhlášený Českou národní bankou, dále jen „ČNB“), viz § 24d odst. 1 ZOÚ. Kurz ČNB nebývá k dispozici hned na začátku pracovního dne (vyhlašuje se většinou po 14. hodině).
Pevné kurzy se používají k prvnímu dni daného období, po které se kurz použije. Pokud účetní jednotka použije roční pevný kurz, kdy účetním obdobím je kalendářní rok, bude prvním dnem období 1. leden. Pokud by první den daného období přicházel na víkend nebo svátek, použije se pro stanovení pevného kurzu aktuální kurz ČNB posledního předcházejícího pracovního dne.
Pokud dochází k devalvaci či revalvaci měny, pevný kurz se musí změnit. Pevný kurz lze změnit i v průběhu stanovené doby, a to vnitřním předpisem.
Taxomat je váš digitální pomocník pro snadné a rychlé vyřešení daní. Získejte přehled, eliminujte chyby a zpracujte daňové přiznání bez zbytečné námahy. Ušetřete čas i starosti – vyzkoušejte Taxomat ještě dnes!
