Práce na home office neboli práce z domova (dále jen „práce na dálku“) může být v současné době využívána zaměstnavateli jako jeden ze způsobů výkonu práce zaměstnanci. Dříve takový výkon práce nebyl podrobně ošetřen v právních předpisech, ale s příchodem zejména pandemie covidu se situace změnila. Proto i v Zákoníku práce (dále jen „ZP“) došlo ke specifikaci podmínek pro výkon práce na dálku.
Povaha takto vykonávané práce může mít charakter „benefitní“ nebo může jít o „povinný“ způsob výkonu práce. ZP mezi těmito druhy nerozlišuje. Dále upravuje i specifické případy, kdy zaměstnavatel práci na dálku musí nařídit, a to konkrétně v § 317 odst. 3 ZP. Jedná se zejména o případy, kdy nastane pandemie a způsob výkonu jako takový je stanoven opatřením orgánu veřejné správy.
Z názvu vyplývá, že se práce vykonává vždy z domova, ale je to pouze jedna z možností, kde práci vykonávat. Práci na dálku lze vykonávat z jakéhokoli způsobilého místa, které není pracovištěm zaměstnavatele. Může se tak jednat i o jiné místo, než je bydliště zaměstnance, pokud je to v souladu s pravidly zaměstnavatele.
Základním předpokladem pro práci na dálku je uzavření písemné dohody o výkonu práce na dálku, která je upravena v § 317 ZP.
Taxomat je váš digitální pomocník pro snadné a rychlé vyřešení daní. Získejte přehled, eliminujte chyby a zpracujte daňové přiznání bez zbytečné námahy. Ušetřete čas i starosti – vyzkoušejte Taxomat ještě dnes!
