Aktualizováno: 26. 10. 2026
Od 1. ledna 2027 se do České republiky vrací elektronická evidence tržeb, tentokrát v nové podobě označované jako EET 2.0. Oproti původnímu systému přináší jednodušší evidenci, méně vykazovaných údajů a možnost využívat bezplatnou aplikaci Finanční správy.
Připravili jsme odpovědi na nejčastější otázky, se kterými se podnikatelé v souvislosti s novou evidencí tržeb setkávají.
Právní předpis: Zákon č. 180/2026 Sb., o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů
Nová elektronická evidence tržeb začíná 1. ledna 2027, a to bez postupného rozdělování podnikatelů do jednotlivých vln.
Leden 2027 je označován jako pilotní období, ve kterém se počítá s podporou podnikatelů při nastavování systému. To ale neznamená, že by evidenční povinnost začínala až v únoru. Již od ledna je nutné evidovat skutečné tržby.
Právní opora: § 36 zákona č. 180/2026 Sb.
Evidence se obecně týká fyzických i právnických osob, kterým plynou evidované příjmy z podnikání.
Rozhodující není samotná existence živnostenského oprávnění nebo společnosti, ale to, zda podnikatel přijímá platby podléhající evidenci.
Například účetní kancelář, která přijímá výhradně bankovní převody na dálku, nemusí mít žádné evidované tržby. Naproti tomu podnikatel přijímající hotovost od zákazníků evidenční povinnost zpravidla mít bude.
Právní opora: § 2, § 4 až 7 zákona.
Ano. Registrace k DPH nemá pro vznik povinnosti evidovat tržby rozhodující význam.
EET se může týkat plátce DPH, neplátce DPH i identifikované osoby. Podstatný je charakter podnikatelského příjmu a způsob přijetí platby.
Právní opora: § 2, § 4 až 7 zákona.
Ano, obecně i na OSVČ v paušálním režimu dopadá EET.
Existuje však zvláštní možnost označovaná jako EET OFF, která umožňuje vybraným OSVČ v prvním pásmu paušálního režimu evidenční povinnost nahradit přirážkou k paušální dani.
Tento režim není automatický pro všechny podnikatele v paušální dani. Je potřeba splnit podmínky a řádně se přihlásit.
Právní opora: § 11 odst. 3 zákona o evidenci tržeb a § 2b zákona o daních z příjmů.
Obecná hranice ročního obratu nebo příjmů, která by automaticky osvobozovala všechny malé podnikatele od evidence tržeb, stanovena není.
I podnikatel s nízkými příjmy může mít evidenční povinnost, pokud přijímá evidované platby.
Samostatně je potřeba posuzovat výjimky stanovené zákonem, zejména režim EET OFF.
Právní opora: § 2 až 13 zákona.
Ano. Hotovostní platby představují základní skupinu plateb podléhajících EET, pokud jde o rozhodný příjem z podnikání a neuplatní se zákonná výjimka.
Nerozhoduje přitom, zda zákazník zaplatí v kamenné provozovně, na trhu nebo například při osobním převzetí zboží.
Právní opora: § 4 až 7 zákona.
Ano, pokud se jedná o kontaktní platbu.
Typickým příkladem je platba kartou prostřednictvím terminálu v restauraci, obchodě nebo provozovně.
Naopak úhrada prostřednictvím internetové platební brány, kterou zákazník provede na dálku bez osobního kontaktu, zpravidla evidenci nepodléhá.
Právní opora: § 5 a § 6 zákona.
Ne každý bankovní převod podléhá EET.
Pokud zákazník obdrží fakturu a následně ji uhradí z domova nebo kanceláře prostřednictvím internetového bankovnictví, zpravidla nejde o kontaktní platbu.
Jiná situace nastane, pokud zákazník provede bankovní převod přímo při osobním jednání s podnikatelem, například v provozovně při převzetí zboží. Taková platba již může podléhat EET.
Právní opora: § 5 a § 6 zákona.
Rozhodující je způsob uskutečnění platby.
Pokud zákazník naskenuje QR kód v provozovně a na místě zaplatí za zboží nebo službu, zpravidla půjde o evidovanou kontaktní platbu.
Jestliže mu podnikatel zašle QR kód na faktuře e-mailem a zákazník zaplatí později z domova, zpravidla se o kontaktní platbu nejedná.
Právní opora: § 5 a § 6 zákona.
Ano, pokud je platba uskutečněna kontaktním způsobem a představuje rozhodný podnikatelský příjem.
Samotné použití kryptoměny neznamená, že je transakce od EET osvobozena.
Právní opora: § 5 odst. 1 písm. c) a § 6 zákona.
I tyto platební prostředky mohou podléhat evidenci.
Zákon navíc řeší platby určené k pozdějšímu čerpání a jejich následné využití. Proto je nutné rozlišovat například prodej dárkového poukazu a jeho pozdější uplatnění zákazníkem.
Podnikatel by měl pokladní systém nastavit tak, aby správně evidoval obě fáze transakce, pokud splňují zákonné podmínky.
Právní opora: § 4 odst. 2 a § 5 zákona.
Ano, pokud jde o platbu podléhající evidenci, která je určena k následnému čerpání nebo vyúčtování.
Například pokud zákazník zaplatí v hotovosti zálohu na budoucí službu, může již samotné přijetí zálohy zakládat povinnost evidence.
Při následném vyúčtování je nutné postupovat podle pravidel pro platby určené k následnému čerpání nebo zúčtování, aby údaje odpovídaly skutečnému průběhu transakce.
Právní opora: § 4 odst. 2 zákona.
Záleží na způsobu přijímání plateb.
Pokud e-shop přijímá pouze platby uskutečněné na dálku, například prostřednictvím online platební brány nebo běžného převodu z domova, takové platby zpravidla nepodléhají EET.
Pokud však zákazník zaplatí za zboží při osobním odběru v hotovosti nebo kartou na terminálu, evidenční povinnost zpravidla vznikne.
Právní opora: § 3 až 7 zákona.
Pokud hotovost při doručení převezme provozovatel poštovní služby a následně ji převede podnikateli na bankovní účet, zpravidla se na straně podnikatele nejedná o kontaktní platbu.
Jinak je potřeba posuzovat situaci, kdy zboží doručuje vlastní zaměstnanec podnikatele a při předání přijímá hotovost nebo jinou kontaktní platbu.
Právní opora: § 6 odst. 2 zákona.
Pokud podnikatel rozváží zboží vlastním vozidlem a při doručení přijímá platby v hotovosti nebo kartou, zpravidla musí tyto tržby evidovat.
Dopravní prostředek navíc může představovat samostatnou evidenční jednotku.
Pokud zákazník zaplatí objednávku předem na dálku prostřednictvím internetové platební brány, tato platba zpravidla EET nepodléhá.
Právní opora: § 3 písm. c), § 5 a § 6 zákona.
Ano, pokud podnikatel přijímá evidované tržby.
Skutečnost, že nemá stálou kamennou provozovnu, není důvodem pro osvobození od evidence.
Zákon počítá také s evidováním tržeb při podnikatelské činnosti vykonávané mimo běžné provozovny.
Právní opora: § 3 a § 4 až 7 zákona.
Běžné příjmy fyzických osob z nájmu zdaňované podle § 9 zákona o daních z příjmů zpravidla evidenci nepodléhají.
Je však nutné odlišit běžný nájem od poskytování ubytovacích služeb v rámci podnikání.
Například provozování krátkodobého ubytování může představovat podnikatelskou činnost, u které bude při přijímání kontaktních plateb povinnost EET vznikat.
Právní opora: § 7 zákona o evidenci tržeb.
Pokud komisionář prodává zboží vlastním jménem na účet komitenta, eviduje přijatou tržbu komisionář.
Zákon zároveň upravuje následné platby mezi komisionářem a komitentem. Ty mohou podléhat evidenci také, pokud splňují stanovené podmínky.
Proto je potřeba správně rozlišit samotný prodej zákazníkovi a následné vypořádání mezi účastníky komisního prodeje.
Právní opora: § 9 zákona.
Samotný zákon o EET 2.0 povinnost vystavovat a předávat zákazníkům účtenky nestanoví.
To však neznamená, že podnikatel nikdy nemusí vydat doklad o nákupu. Taková povinnost může vyplývat z jiného právního předpisu, například ze zákona o ochraně spotřebitele nebo zákona o DPH.
Právní opora: § 16 a § 17 zákona o evidenci tržeb; související předpisy.
Oproti původnímu systému je rozsah vykazovaných údajů výrazně omezen.
Mezi základní informace patří identifikace podnikatele, evidenční jednotky a pokladního zařízení, pořadové číslo tržby, datum, čas a celková částka v českých korunách.
Podnikatel nebude v rámci standardní datové zprávy podrobně vykazovat jednotlivé prodané produkty ani rozpis podle sazeb DPH.
Právní opora: § 17 zákona.
Nemusíte automaticky pořizovat nové pokladní zařízení.
Pokud vaše současná pokladna podporuje požadované technické řešení EET 2.0, může být dostačující aktualizace softwaru.
Pro menší podnikatele připravuje Finanční správa také bezplatnou webovou aplikaci MOJE eet.
Právní opora: § 14 až 17 zákona.
Podnikatel oznámí potřebné evidenční jednotky a získá certifikát prostřednictvím daňové informační schránky DIS+ na portálu MOJE daně.
Tyto přípravné úkony budou dostupné od 1. listopadu 2026.
Certifikát je potřebný k zabezpečenému odesílání údajů o tržbách.
Právní opora: § 14, § 15 a § 29 zákona.
Výpadek připojení automaticky neznamená nutnost uzavřít provozovnu.
Pokud údaje nebude možné odeslat ve stanovené době odezvy, podnikatel je musí zaslat bezodkladně po odstranění příčiny, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění tržby.
Doporučujeme vést záznamy o případných technických problémech a uchovávat důkazy o výpadku.
Právní opora: § 19 a § 20 zákona.
Pokud podnikatel vrací již evidovanou tržbu nebo její část, oprava se provádí zápornou částkou.
Například pokud zákazník vrátí zboží za 2 000 Kč a obchodník mu vrátí peníze, oprava se zpravidla projeví jako záporná evidovaná tržba ve výši 2 000 Kč.
Právní opora: § 8 zákona.
Za porušení evidenční povinnosti nebo závažné ztěžování či maření evidence tržeb může být podle zákona uložena pokuta až do výše 500 000 Kč.
Konkrétní postih závisí na povaze a závažnosti porušení zákona a dalších okolnostech případu.
Právní opora: § 23 a § 24 zákona.
EET 2.0 od roku 2027 představuje novou administrativní povinnost pro podnikatele, kteří přijímají kontaktní platby.
Před zahájením evidence doporučujeme zejména prověřit způsoby přijímání plateb, správně vymezit evidenční jednotky a ověřit připravenost pokladního systému.
Rozhodující není pouze to, zda podnikatel přijímá hotovost nebo platby kartou, ale také kde a za jakých okolností k platbě dochází.
Právě nesprávné rozlišení kontaktních a bezkontaktních plateb může být jednou z nejčastějších příčin chyb při evidenci tržeb.
Článek vychází z právní úpravy účinné od 1. ledna 2027 podle zákona č. 180/2026 Sb. a z dostupných metodických informací Finanční správy. U specifických obchodních modelů je vždy nutné individuální posouzení.
Taxomat je váš digitální pomocník pro snadné a rychlé vyřešení daní. Získejte přehled, eliminujte chyby a zpracujte daňové přiznání bez zbytečné námahy. Ušetřete čas i starosti – vyzkoušejte Taxomat ještě dnes!