Nový zákon o účetnictví nepřináší jen kosmetické změny názvů a paragrafů. Pokud bude přijat v aktuálně připravované podobě, změní samotný pohled na účetnictví, majetek, účetní období, odpisování i některé daňové souvislosti.
V tomto článku se podíváme na nejzajímavější změny, které by měli sledovat účetní, daňoví poradci i podnikatelé.
Je ale důležité upozornit, že jde o připravovanou právní úpravu a některé oblasti se stále řeší. Níže proto pracujeme s aktuálně diskutovanou podobou změn, nikoliv s definitivním zněním zákona.
1. Konec pojmu „hospodářský rok“
Jednou ze změn bude samotné vymezení účetního období.
Nově se již nemá používat pojem hospodářský rok. Účetní jednotka si ale bude moci určit individuální účetní období tvořené 12 po sobě jdoucími kalendářními měsíci, které nebudou totožné s kalendářním rokem.
Vedle toho by měly existovat celkem tři základní typy účetního období:
- kalendářní rok,
- 12 po sobě jdoucích měsíců jiných než kalendářní rok,
- období stanovené podle týdnů.
Poslední varianta bude určena zejména pro obchodní korporace zahrnuté do konsolidované účetní závěrky. Takové období bude mít zpravidla 52 nebo 53 týdnů a mělo by co nejvíce odpovídat období 12 měsíců.
Zajímavostí je, že přechod mezi jednotlivými typy účetních období nemá být podmíněn souhlasem nebo předchozím oznámením správci daně. Oznamovací povinnost ale zůstane zachována. Pokud tedy účetní jednotka změnu neoznámí, změna účetního období bude přesto účinná, pouze může hrozit sankce za nesplnění oznamovací povinnosti.
2. Účetní jednotka může „zaniknout“ dříve než právnická osoba
Nová úprava počítá také s tím, že postavení účetní jednotky může zaniknout dříve, než nastane samotný právní zánik subjektu.
