⚠️ E-book ZDARMA - Účetní a daňové novinky 2025
Daňový profík

Účetní a daňové novinky 2025

podle předpokládaného právního stavu k 1. 1. 2025

E-book byl napsán ke dni 18. 11. 2024 a jedná se o zkrácenou verzi e-booku, plná verze včetně řešení příkladů a přehledných tabulek je dostupná k zakoupení zde: https://smtax.cz/produkt/novinky-2025/.

Vážení nadšenci do daní,

představujeme vám e-book na účetní a daňové novinky 2025. Autorem tohoto e-booku je Ing. et Ing. Stanislav Suchan, MSc., MBA, daňový poradce č. 5797.

Po úspěšném zdolání zkoušek na daňového poradce jsem založil společnost na daňové poradenství a vedení účetnictví Arstas, s.r.o., viz: https://arstas.cz/

V roce 2021 jsem založil vzdělávací portál SM tax.cz, který je určený pro širokou veřejnost. Portál je zaměřený na videokurzy, přednášky, školení, webináře, články a sekci otázky a odpovědi, zkrátka vše potřebné pro lidi, kteří se zajímají o daně, viz: https://smtax.cz/. V roce 2024 jsem založil portál Daně se Standou, kde je plno otázek a odpovědí z praxe, článků, sporů s FÚ, videí apod, viz: https://danesestandou.cz/

V říjnu roku 2024 jsem založil portál pro účetní SM account, který obsahuje plno článků, účetní předkontace, videokurz účetního juniora a mzdovou problematiku. Do budoucna chystám rekvalifikace a členství, viz: https://smaccount.cz/

Připravujete se na zkoušky na daňového poradce? Chcete získat přehled v daních? Poté by se vám mohla hodit příprava na zkoušky na daňového poradce – „Příprava na zkoušky na daňového poradce JARO 2025“: https://smtax.cz/produkt/danovy-profik-priprava-na-zkousky-na-danoveho-poradce-jaro-2025/. V ceně přípravy jsou i dílčí webináře, podcasty, články, příklady, podpora na chatu a mnoho dalších zajímavých a užitečných podkladů. 

Jedná se o daňový balíček (Sněmovní tisky 694, 726, 783). Změny se týkají zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOÚ“), zákona č. 16/1993 Sb., silniční daň, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSD“), zákona č. 353/2003 Sb., spotřební daně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDS“), zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DZNV“), zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), protiinvazivní zákon č. 128/2022 Sb. a mnoho dalších právních předpisů. 

„Jsem velmi vděčný za zakoupení mého webináře. Věřím, že tento e-book vám pomůže se zorientovat v novinkách. Budu se na vás těšit u

Vybrané změny k 1. 1. a 1. 7. 2024 v bloku

Jedná se pouze o zkrácený výčet změn, které je třeba vzít v potaz při sestavování daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2024.

Č. Změna Popis Účinnost
1. Oznámení Pro uplatnění podmíněného osvobození dle § 4b ZDP již není nutné podat oznámení do lhůty pro podání DP, lze i zpětně, hrozí ovšem pokuta dle § 247a DŘ. 1. 1. 2024
2. Školky Pokud zaměstnavatel přispívá na firemní školky, jedná se o DU náklad dle § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP, u zaměstnance to je do ½ PM osvobozený příjem a nad je zdanitelný, podléhající pojistnému. 1. 1. 2024
3. Důchodci K 1. 7. 2024 byl narovnán konsolidační balíček v rámci stravování bývalých zaměstnanců, kdy i nadále lze osvobodit příspěvek na stravování do 116,20 Kč, ačkoli nejsou odpracovány 3 hodiny v rámci směny, viz § 6 odst. 9 písm. t) ZDP. 1. 1. 2024
4. DPP Od 1. 7. 2024 se zavádí nová oznamovací povinnost u DPP (týká se všech, tj. i do limitu). Více o DPP je uvedeno na webu smaccount.cz v sekci mzdy. 1. 7. 2024
5. Povodně Bezúplatný příjem na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky je od daně osvobozen dle § 4a písm. k) ZDP. Pokud se jedná o příjem poskytovaný v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu, lze osvobodit dle § 4 odst. 1 písm. o) ZDP. X
6. Mimořádné odpisy Mimořádné odpisy dle § 30a ZDP se aplikují v období 1. 1. 2024 – 31. 12. 2028 pouze u bezemisních vozidel, která budou zařazena do užívání v letech 2024 až 2028 s tím, že stávající majetek včetně jeho TZ se doodepíše dle předešlých pravidel. 1. 1. 2024
7. M1 odpisy Pokud k zařazení automobilu M1 dojde od 1. 1. 2024, aplikuje se omezení daňových odpisů na 2 000 000 Kč. Výjimkou jsou vozidla M1, která slouží pro silniční motorovou přepravu na základě vydané koncese. Co ovšem musí platit?
1) musí být udělena koncese, 2) musí sloužit k daným účelům (nelze příležitostně), viz § 8 odst. 3, 4 DŘ.
1. 1. 2024
8. Restrukturalizace Pokud je dlužník v preventivní restrukturalizaci, lze tvořit OP dle § 24 odst. 2 písm. y) bod 7 ZDP. 23. 9. 2023
9. Odpočty Zavádí se nový limit 48 000 Kč, který bude zahrnovat penzijko (všechny druhy), soukromé životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt (DIP), pojištění dlouhodobé péče. 1. 1. 2024
10. Snížení odpočtu U penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření se odpočet aplikuje již nad 1 700 Kč, nikoli 1 000 Kč / měsíc (platí od 1. 7. 2024). 1. 7. 2024
11. Zaměstnanecké akcie Od 1. 1. 2024 se posouvá okamžik zdanění na straně zaměstnance + od 1. 7. 2024 dochází ke sjednocení posunu i pro pojistné. 1. 1. 2024
1. 7. 2024
12. Nový typ přeměn Zavádí se nový typ přeměn vyčleněním. Novinkou v ZOP je vyčlenění. Jedná se o novou formu rozdělení společností. Viz zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách. 19. 7. 2024
13. DODAP DODAP na snížení daňové povinnosti (oprávněnost jej podat) zohledňuje pouze objektivní lhůtu (lhůta pro stanovení daně), subjektivní lhůtu (1 měsíc, viz § 141 DŘ) je irelevantní, viz rozsudek NSS 2 Afs 363/2019-50 + metodický pokyn č. j.: 9837/24/7700-50123-051418. 15. 4. 2024

Průměrná mzda

Minimální mzda

Daň z přidané hodnoty

Jedná se o sněmovní tisk 726 (30. října schváleno ve 3. čtení). V rámci novely bude zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů novelizován s dělenou účinností:

  • 1. 1. 2025
  • 1. 7. 2025
  • 1. 1. 2026
  • 1. 1. 2027

Novela vychází z Evropského práva, a to zejména Směrnice Rady (EU) 2020/285 ze dne 18. února 2020, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky, a nařízení (EU) č. 904/2010. Dále se jedná o Judikaturu SDEU, potřeby praxe, zákon č. 363/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 251/2023 Sb., který se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákon o veřejných dražbách.

V knize DAŇOVÝ PROFÍK DPH 2025 budou zobrazeny kompletní změny, včetně příkladů a přehledných tabulek. 

SME

SME = režim pro malé podniky. Režim se bude aplikovat i pro malé podniky, které jsou osobou neusazenou v tuzemsku (nemají v ČR sídlo ani místo vedení), ale jsou z EU – musí se jednat o členský stát EU (tento režim nelze aplikovat na osoby, které jsou usazené ve třetí zemi).

Režim SME je čistě dobrovolná záležitost. Cílem je, aby nevznikala registrační povinnost v jiných státech. Po registraci do režimu může být osoba povinná k dani v režimu „neplátce“ daně. 

Režim bude popsán v § 109bb až § 109bu ZDPH. Režim SME bude individuální pro každý jednotlivý členský stát. Z toho plyne, že např. osoba neusazené v tuzemsku (OPD z AT), může být evidována v DE v režimu SME, ale v ČR nemusí. 

Příklad

Osoba neusazená v tuzemsku (pochází z JČS) nakoupila v ČR zboží, které v ČR prodala nepodnikateli. 

Řešení 

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Nevýhodou ovšem je, že osoba v daném režimu nemá nárok na odpočet, viz § 50 odst. 1, § 72 odst. 7 ZDPH (z nákupů si tedy DPH neuplatní). Nelze žádat ani o vratku dle § 82 a násl. ZDPH. 

Pokud máme český e-shop, který bude v tuzemsku plátcem DPH a na SK v SME, tak to, co bude mít MP na SK, tak nemá nárok na odpočet, tj. pouze plnění související s SME. 

Příklad

Mějme slovenský e-shop, který se v ČR registruje do SME. Tento e-shop bude dodávat zboží do ČR pro OND. Co s limitem 10 000 EUR?

Řešení

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Jaké jsou ovšem podmínky pro vstup do režimu SME?

    1. Do režimu SME se registruje ve státě usazení (tam, kde má osoba sídlo / místo vedení).
    2. Režim SME lze aplikovat osobou povinnou k dani v členském státě, ve kterém nemá sídlo, viz § 109bb ZDPH.
    3. Obrat EU (unijní obrat) nepřesáhl v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 100 000 EUR (2 536 500 Kč); tento obrat posuzuje stát usazení osoby. Každý členský stát má stanoven unijní limit stejný, tj. 100 000 EUR. 
  • Unijní obrat = celkový obrat ve všech členských státech.
  1. Obrat ve státě osvobození (stát, kde se chci do SME registrovat) nepřesáhl částku stanovenou daným státem (tuto částku si stanovuje každý stát dle svých právních předpisů, např. v ČR se jedná o částku 2 000 000 Kč). 
    1. Obrat ve státě osvobození se taktéž posuzuje za příslušné a bezprostředně předcházející kalendářní rok / popř. 2 kalendářní roky. 
    2. Tuto prahovou hodnotu posuzuje správce daně ve státě osvobození.

Příklad

Mějme AT OPD, která se chce registrovat do SME v ČR. Tato osoba nemá v ČR sídlo ani místo vedení. Její obrat v zemi osvobození (ČR) činí 1 500 000 Kč a unijní obrat činí 90 000 EUR. Může se registrovat do režimu?

Řešení 

Uvedeno v plné verzi e-booku.

 

Jak bude probíhat registrace do SME ve státě usazení?

  1. Je třeba si o něj zažádat ve státě usazení, viz § 109bh ZDPH.
  2. Registrace nemůže být udělena zpětně.
  3. Správce daně má čas na vydání rozhodnutí 35 pracovních dnů.
  4. Přidělí se DEČ SME (-EX).
  5. Režim SME lze využít od dne registrace do režimu SME.
  6. Režim SME platí pro konkrétní stát osvobození (neplatí automaticky na všechny členské státy, kde poskytujeme nějaké plnění). Režim se ovšem může rozšířit na další státy EU nebo naopak zúžit či případně úplně zrušit.
  7. Režim SME nemůže využít skupina (ani člen skupiny) / osoba registrovaná v IOSS, viz § 109bi ZDPH (dovozní režim). 

Pokud již v režimu SME budu, musím něco oznamovat?

Vzhledem k tomu, že jedna z podmínek pro vstup do režimu SME je splnění dvou obratů (obrat státu osvobození a unijní obrat), je třeba v rámci SME režimu kvartálně oznamovat uskutečněná plnění (včetně i negativních – např. reklamace). Oznámení se podává i když žádná plnění nebyla uskutečněna viz § 109bp. Dané oznámení se bude podávat správci daně v zemi usazení, respektive správci, který vydal registraci SME. Ten bude kontrolovat, zda jsou oba obraty nadále splněny. 

Oznámení se bude ohlašovat v EUR, kdy se použije kurz ECB platný pro první kalendářní den daného roku (příp. nejbližší následující den, pokud připadne na víkend či svátek), viz § 109bs ZDPH.

Zavedení SME bude mít následující dopad: Uvedeno v plné verzi e-booku.

Registrace plátce & obrat

V tuzemsku budeme mít nově dva limity:

  1. limit 2 000 000 Kč (stávající limit)
  2. limit 2 536 500 Kč (nový limit)

Obrat se nově stanoví za kalendářní rok, nikoli za 12 po sobě jdoucích měsíců. Je třeba neplést si limit 2 000 000 Kč a 100 000 EUR (ekvivalent 2 536 500 Kč). První limit se týká uskutečněných plnění s místem plnění v tuzemsku pro tuzemskou registraci, druhý limit je unijním limitem a týká se SME. Nové ustanovení § 6 ZDPH bude vypadat následovně: 

(1) Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku nebo osoba registrována do režimu pro malé podniku pro tuzemsko je plátcem od prvního dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém její obrat v tuzemsku překročil částku 2 000 000 Kč.

(2) Osoba podle odst. 1 je plátcem dnem následujícím

(a) po dni překročení částky podle odst. 1, pokud správci daně ve včas podané přihlášce k registraci sdělila, že se chce stát plátcem tímto dnem, nebo

(b) po dni, kdy její obrat v tuzemsku překročil v příslušném kalendářním roce částku 2 536 500 Kč.

Co je důvodem dané změny?

Developeři. V roce 2024 to funguje tak, že při překročení obratu 2 000 000 Kč např. v dubnu, tak se přihláška k registraci podá do 15. května a od 1. června je subjekt plátcem DPH. Z toho plyne, že může prodávat byty jako neplátce až do 31. května, což je dost dlouhá doba pro získání daňové výhody (je konkurenceschopnější, jelikož prodává bez DPH).

Dle nové právní úpravy prodejem již prvního bytu (předpokládá se, že cena přesáhne 2 536 500 Kč), začne být plátcem DPH již druhý den. 

Subjekt Obrat za rok Od kdy jsem plátcem?
OPD se sídlem v tuzemsku / osoba v SME nad 2 000 000 Kč
do 2 536 500 Kč
od 1. dne násl. roku
lze i dobrovolně ode dne následujícího, pokud uvedu v přihlášce
nad 2 536 500 Kč od dalšího dne

Přihláška se podá do 10 pracovních dnů ode dne překročení obratu/uskutečnění plnění (původně bylo do 15. dne následujícího měsíce). Pokud přihláška nebude podána včas, nelze se stát plátce DPH následující den, pokud mám obrat nad 2 000 000 Kč, ale do 2 536 500 Kč.

Obrat je nově definován jako „obrat v tuzemsku“. Do obratu se zahrnují zdanitelné plnění a plnění, které by bylo zdanitelné, pokud by v tuzemsku nebylo osvobozeno v režimu pro malé podniky (SME).

Nově se do obratu zahrne i dodání nemovité věci osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 62 ZDPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečněnou příležitostně. 

Za úplatu dle § 4a odst. 1 ZDPH se rovněž považuje:

  • § 36/6/a v souvislosti s § 13/4/a-c + § 13/6
  • § 36/6/b v souvislosti s § 14/3 + § 14/4

Z výše uvedené vyplývá, že nově se do obratu zahrnou i fiktivní plnění:

  • dary zboží a služeb, pokud při jejich pořízení byl uplatněn nárok na odpočet;
  • vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě (zboží či služby), pokud byl u pořízení uplatněn nárok na odpočet;
  • vklady v nepeněžité podobě (zboží či služeb), pokud byl při jejich pořízení uplatněn nárok na odpočet (to se nepoužije v případě vkladu obchodního závodu, který není považován za dodání zboží);
  • přemístění zboží;
  • použití majetku či služeb částečně pro účely jiné, než je ekonomická činnost (osobní spotřeba plátce, nebo jeho zaměstnanců)

Příklad

V březnu 2025 překročím limit 2 000 000 Kč (do 2 536 500 Kč). Podám tedy do 10 dnů přihlášku, plátcem se tedy stanu od 1. 1. 2026. Dne 8. srpna ovšem překročím limit 2 536 500 Kč, plátcem se tedy stanu 9. srpna, úprava dle § 6 odst. 2 písm. b) ZDPH má přednost před § 6 odst. 1 ZDPH.

Co se stane, pokud budu OPD se sídlem v tuzemsku / osoba v SME, která má pouze plnění bez nároku na odpočet? Např. dlouhodobý nájem nemovitostí. Bude platit i zde výjimka, kdy se plátcem DPH nikdy nestanu, pokud mám pouze tuto činnost?

Jedná se o ustanovení § 6 odst. 3 písm. a), b) ZDPH. Pokud jsem OPD se sídlem v tuzemsku / osoba v SME, stanu se plátcem prvním dnem kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, kdy jsem uskutečnil plnění, které do obratu spadá s nárokem a obrat je v daném roce nad 2 000 000 Kč, do 2 536 500 Kč. To samé platí, pokud bych uskutečnil plnění dle písm. a), ale chci dobrovolně být plátcem následující den, viz písm. b) bod 1. 

Pokud ale dle výše uvedeného budu mít obrat nad 2 536 500 Kč, stanu se plátcem následující den, viz § 6 odst. 3 písm. b) bod 2 ZDPH. V zákoně je ovšem ještě bod 3:

(3) bezprostředně předcházejícím kalendářním roce její obrat v tuzemsku překročil částku podle odst. 1 (tj. 2 000 000 Kč). 

Pokud tedy v roce 2025 bude můj obrat činit přes 2 000 000 Kč, ale je to jen OBNO, tak se plátcem nestanu. V roce 2026 ovšem budu mít i činnost (byť jen za 1 Kč), která je zdanitelnou činností s nárokem na odpočet, tak se stanu plátcem DPH následující den po uskutečnění dané činnosti. 

Co když mám hospodářský rok v účetnictví, jak se počítá obrat?

DPH si žije svým životem a na žádné účetní období si nahraje, vždy počítáme obrat za kalendářní rok. 

Od kdy jsem plátcem? Obrat X0 (jen OBNO) Obrat X1 
(OBNO + činnost s nárokem na odpočet, byť za 1 Kč)
§ ZDPH
od 1. dne násl. kalendářního roku do 2 000 000 Kč nad 2 000 000 Kč
do 2 536 500 Kč
§ 6/3/a
následující den stejný obrat jako výše, ale dobrovolně se rozhodnu v přihlášce § 6/3/b/1
do 2 000 000 Kč nad 2 536 500 Kč § 6/3/b/2
nad 2 000 000 Kč bez ohledu na obrat, prostě vyfakturuji činnost s NO § 6/3/b/3

Pokud by ovšem nastala situace, že jsme OPD se sídlem v tuzemsku, které byla zrušena registrace z důvodu, že jako plátce jsme přestali uskutečňovat ekonomickou činnost, staneme se znova plátci DPH ode dne, ve kterém uskutečníme plnění, u kterého máme nárok na odpočet daně a obrat v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce v tuzemsku překročil částku 2 000 000 Kč, viz § 6 odst. 4 ZDPH. 

Příklad

Plátci byla v roce X0 zrušena registrace z důvodu ukončení ekonomické činnosti. V roce X1 byla obnovena ekonomická činnost, obrat dle § 4a ZDPH činil 800 000 Kč, v roce X2 činil obrat 2 250 000 Kč. Obrat 2 000 000 Kč byl překročen 5. dubna X2. 

Řešení

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Co se stane, když překročím obrat 2 000 000 Kč v prosinci roku 2024?

Viz přechodná ustanovení č. 4 a 34, podám přihlášku do 15. ledna a od 1. února budu plátcem DPH.

Pokud registrační řízení bylo zahájeno před 31. 12. 2024, postupuje se u něj nadále dle starého znění zákona, viz přechodná ustanovení č. 35. 

Pokud se ovšem jedná o řízení ve věci zrušení registrace. Správce daně registraci nezruší, pokud dle nového zákona za kalendářní rok je překročen limit 2 000 000 Kč.

Příklad

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Ještě je třeba si nastudovat přechodné ustanovení č. 36, které se týká zrušení registrace, pokud se aplikovalo přechodné ustanovení č. 4 či 34, tj. subjekt se stane plátcem DPH před účinnosti zákona (před 2025) a řízení o zrušení registrace je zahájeno po účinnosti zákona (po 2025) + obrat dle § 4a za rok 2025 je do 2 000 000 Kč, poté správce daně může zrušit registraci:

  • z moci úřední dle § 106/1/b ZDPH ve znění účinném přede dnem nabytí zákona (před 2025): b) neuskutečnil bez oznámení důvodu správci daně za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců plnění v rámci ekonomické činnosti, nebo
  • z moci úřední dle § 106/2 ZDPH ve znění účinném přede dnem nabytí zákona (před 2025):

(2) Správce daně zruší registraci plátce,

  1. a) který závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně, a
  2. b) současně
  3. jeho obrat nepřesáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců 2000000 Kč,
  4. za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců neuskutečnil zdanitelné plnění, pokud se jedná o plátce, který nemá v tuzemsku sídlo, nebo
  5. je skupinou.
  • na žádost subjektu dle § 106b/1/a ZDPH ve znění účinném přede dnem nabytí zákona (před 2025):

(1) O zrušení registrace může plátce, který má sídlo v tuzemsku a který není skupinou, požádat, pokud splňuje tyto podmínky:

  1. a) uplynul 1 rok ode dne, kdy se stal plátcem a tento plátce
  2. nedosáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obratu většího než 2000000 Kč, nebo
  3. uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, nebo
  • na žádost subjektu dle § 106b/2/a ZDPH ve znění účinném přede dnem nabytí zákona (před 2025):

(2) O zrušení registrace může plátce, který nemá sídlo v tuzemsku, požádat, pokud splňuje tyto podmínky:

  1. a) za 6 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců v tuzemsku neuskutečnil zdanitelné plnění nebo dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou
  2. zdanitelného plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytováno,
  3. dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem,
  4. vybraného plnění, na které je použit zvláštní režim jednoho správního místa, nebo
  5. b) přestal v tuzemsku uskutečňovat ekonomické činnosti.
  • na žádost subjektu dle § 106b/3 ZDPH ve znění účinném přede dnem nabytí zákona (před 2025):

(3) O zrušení registrace může plátce podle § 6b nebo § 6e požádat, pokud

  1. a) uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy se stal plátcem, a
  2. b) jeho obrat nepřesáhl za 3 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce 500 000 Kč.

Je pravda, že se obrat tedy v roce 2025 anuluje?

Ano, od ledna 2025 naběhne nový obrat, ačkoli např. v prosinci 2024 byl obrat 1 900 000 Kč.

Další příklady, kdy se stanu plátcem DPH

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Jaké jsou lhůty pro podání přihlášky k registraci?

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Registrace skupiny

Nově je překopáno ustanovení § 5a ZDPH, kde jsou uvedeny nové pojmy.

Kapitálově spojeným seskupením seskupení osob, na nichž jedna osoba má přímo nebo nepřímo podíl na ZK nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo jedna osoba má přímo nebo nepřímo podíl na ZK nebo hlasovacích právech více osob, viz § 4 odst. 1 písm. m) ZDPH. 

Personálně spojeným seskupením seskupení osob, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba, viz § 4 odst. 1 písm. n) ZDPH.

 

Nově mohou skupinu vytvořit:

  • organizační složky státu a jí zřízené příspěvkové organizace
  • územně samosprávného celku a jím zřízené příspěvkové organizace

Skupina se stává plátcem od 1. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Pokud by přihláška byla podána později, tj. po 31. říjnu, tak je neúčinná.

Plátce se při splnění podmínek uvedených v § 5a ZDPH stává členem skupiny od 1. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud skupina podá s jeho souhlasem žádost o přistoupení plátce do skupiny nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Pokud by žádost byla podána později, tj. po 31. říjnu, tak je neúčinná.

Pokud se jedná o neplátce, který chce být členem skupiny a splňuje podmínky uvedené v § 5a ZDPH, tak se stává členem skupiny od prvního dne druhého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve které skupina podá s jeho souhlasem žádost o přistoupení osoby do skupiny.

Správce daně vydá rozhodnutí o registraci skupiny nejdříve 1. listopadu kalendářního roku, ve kterém byla podaná přihláška k registraci skupiny nebo tato žádost. 

Registrace skupiny je popsána v § 95a ZDPH, ve kterém došlo jen k nepatrné úpravě. Novinkou je ovšem § 95b ZDPH, který popisuje případ přestoupení člena skupiny.

Skupina může nově podat do 31. října příslušného kalendářního roku žádost o přestoupení člena skupiny z původní skupiny, které je členem, se souhlasem původní skupiny a přestupujícího člena. Pokud by žádost byla podána později, tj. po 31. říjnu, tak je neúčinná.

Členovi zaniká členství v původní skupině k poslednímu dni příslušného kalendářního roku a vzniká členství ve skupině, která podala žádost podle odst. 1, k 1. lednu kalendářního roku bezprostředně následujícího po tomto kalendářním roce. 

Žádost o přestoupení lze podat, pokud ke dni přestoupení člena skupiny bude jeho členství v původní skupině trvat alespoň 1 kalendářní rok.

Identifikovaná osoba

OPD se nově nestane IO (pokud již není plátcem) u pořízení zboží z JČS, pokud se jedná o prostřední osobu při dodání zboží při třístranném obchodu nebo se jedná o pořízení zboží z JČS, které je osvobozeno dle § 71l ZDPH, viz u IO § 6g ZDPH.

Ustanovení § 71l ZDPH se nově týká osvobození od daně při pořízení nového dopravního prostředku z jčs a zboží, které je předmětem spotřební daně, z jčs osobu požívající výsad a imunit.

U ustanovení § 6h ZDPH se nově stanu IO i pokud poskytnu úplatu, ze které vznikne povinnost přiznat daň, a to od toho dne, který nastane dříve.

U ustanovení § 6i ZDPH se nově stanu IO, pokud přijmu úplatu za poskytnutí služby před jejím poskytnutím, pokud je tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě, a to od toho dne, který nastane dříve.

Ostatní registrační povinnosti

Pokud se jedná o zahraniční osobu, tak je povinna v registraci IO či plátce uvést adresu elektronické pošty (pokud ji ovšem neuvede, nebude se jednat o důvod zamítnutí povinné registrace, ovšem v případě dobrovolné registrace může neuvedení tohoto údaje vést k zamítnutí), viz § 96 odst. 3 ZDPH.

Pokud osoba dle § 6 odst. 1 ZDPH podá přihlášku k registraci do 30. září příslušného kalendářního roku a nesdělí správci daně, že chce být plátce na druhý den, správce daně prověří uvedené údaje do 30 dnů ode dne podání přihlášky, popř. ode dne odstranění jejích vad, viz § 97b odst. 1 ZDPH. Pokud osoba bude splňovat podmínky, správce daně ji o tom vyrozumí. 

Pokud osoba dle § 6 odst. 3 písm. a) ZDPH podává přihlášku k registraci do 30. září příslušného kalendářního roku, správce daně prověří uvedené údaje do 30 dnů ode dne podání přihlášky, popř. ode dne odstranění jejích vad, viz § 97b odst. 2 ZDPH. Pokud osoba bude splňovat podmínky, správce daně ji o tom vyrozumí.

Lhůta uvedená v § 97b odst. 1 + 2 ZDPH může být v krajních případech prodloužena, a to nadřízeným správce daně (OFŘ). 

Správce daně vydá rozhodnutí o registraci podle odst. 1 / 2 do konce příslušného kalendářního roku, nejdříve však 1. prosince, viz § 97b odst. 4 ZDPH (čeká se na to tak dlouho, jelikož se může stát, že plátce po 30. září může překročit obrat 2 536 500 Kč). To ovšem je popsáno v odst. 5: Stala-li se osoba povinná k dani po vydání rozhodnutí o registraci plátce nebo IO k dřívějšímu dni, správce daně nahradí původní rozhodnutí o registraci novým. 

Plátce a IO si mohou zvolit zmocněnce, pokud sami mají zpřístupněnou datovou schránku a zmocněnec má také zpřístupněnou datovou schránku ze zákona, viz § 98a ZDPH. To platí i při zvolení dalšího zmocněnce. To neplatí v případě pověření zprostředkovatele osobu uskutečňující vybraná plnění ve zvláštním režimu jednoho správního místa. 

Zahraniční osoba si může zvolit pouze jednoho zmocněnce pro doručování písemnosti v oblasti DPH.  

U zahraničních osob je toho ale více co se týče zvolení zmocněnce pro účely doručování. Zahraniční osoba je povinna nejpozději ke dni, kterým uplyne lhůta pro podání přihlášky k registraci plátce nebo IO, nebo ke dni podání přihlášky v případě dobrovolné registraci, zvolit zmocněnce pro doručování, který má zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona. 

Výše uvedené neplatí, pokud zahraniční osoba má zpřístupněnou datovou schránku. Pokud by zahraniční osoba neměla zpřístupněnou datovou schránku a v přihlášce by neuvedla zmocněnce pro doručování, nejedná se o důvod zamítnutí povinné registrace. 

Pokud by došlo k zániku původního zmocněnce nebo dojde ke zrušení datové schránky zahraniční osoby, má zahraniční osoba povinnost si najít zmocněnce do 30 dnů ode dne, kdy nastaly dané skutečnosti. 

Pokud zahraniční osoba nesplní výše uvedené povinnosti (nenajde si zmocněnce), hrozí jí pokuta 1 000 Kč za každý den. 

Co se stane, pokud zahraniční osoba nemá datovou schránku a ani zmocněnce? Kam se jí bude doručovat písemnosti?

Lze doručit písemnosti na adresu elektronické pošty uvedené v přihlášce k registraci. Písemnost se považuje za doručenou 10. dnem následujícím po dni, ve kterém byla datová zpráva odeslána (viz fikce doručení).

Co se ale stane, pokud by zahraniční osoba neuvedla ani adresu elektronické pošty?

Správce daně doručí písemnost veřejnou vyhláškou. Výše uvedené je v souladu s § 98c ZDPH. V daném případě veřejnou vyhlášku nezveřejňuje obecní úřad v místě adresátova posledního známého pobytu nebo sídla.

Osoba povinná k dani

OPD, pokud samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost, je i městská část hlavního města Prahy, viz § 4b odst. 4 ZDPH. 

Kurz přepočtu

Místo „poslední směnný kurz“ bude „referenční směnný kurz“. Nově bude definováno: „V případě, že kurz není pro danou měnu vyhlašován nebo zveřejňován podle písem. a) (kurz devizového trhu vyhlášený ČNB nebo referenční směnný kurz zveřejněný ECB), použije se kurz ostatních měn vyhlášený ČNB. 

 

Místo plnění

Místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy dle § 10b ZDPH se mění. V současné době je stanoveno MP v místě konání akce, pokud byly splněny tyto podmínky:

    • na jednom místě a v jeden okamžik je služba konzumována více účastníky (hromadná akce)
    • jedná se o službu, kde je uděleno oprávnění ke vstupu na akci výměnou za vstupenku nebo úplatu (úplata může být ve formě předplatného, sezonní vstupenky nebo pravidelného poplatku)
    • nebylo podstatné, zda se jednalo o OPD / OND
  • MP bylo v místě konání akce

Výjimky:

  • pokud se jednalo o předem připravenou akci, která je připravena individuálně na základě objednávky zákazníka, jedná se o službu dle § 9 ZDPH

Nově bude:

Poskytuji službu pro OPD (§ 10b ZPH):

  • MP je v místě konání akce, to neplatí, pokud se jedná o virtuální účast OPD (jdu poté na § 9 odst. 1 ZDPH – MP u příjemce, ř. 21 + SH). 

Poskytuji službu pro OND (§ 10ba ZDPH):

  • MP je v místě konání akce, to neplatí, pokud je přenášena nebo jinak zpřístupňována virtuálně, poté je MP u OND:
    • sídlo v případě právnické osoby, nebo
    • místo pobytu v případě fyzické osoby

Příklad 1

Organizátor, plátce DPH, uskuteční v Praze koncert. Vstupenky si může zakoupit kdokoliv. 

 

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Příklad 2

Český doučovatel, plátce DPH, poskytuje individuální doučování pro své zákazníky z Polska.

 

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Příklad 3

Společnost SM tax organizuje školení na účetní a daňové novinky v maďarském Balatonu, kdy v ceně je nejen samotný kurz, ale i ubytování, stravování a doprava. Kurz si kupují pouze OPD z Česka.

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Příklad 4

Společnost SM tax poskytuje kurz „příprava na zkoušky na daňového poradce“ pouze on-line formou. Kurz si kupují české OPD.

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Příklad 5

Polská účetní kancelář se chystá otevírat provozovnu v ČR, a tak kontaktovala SM tax, aby společnosti zorganizovala v Praze školení na míru pro zaměstnance dané společnosti.

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Místo plnění při poskytnutí služeb osobě nepovinné k dani do třetí země dle § 10h ZDPH. V roce 2024 platilo: 

 

Odběratel je OND ve třetí zemi – MP, kde má příjemce pobyt, příp. sídlo.

Jedná se o vybrané služby: poradenské, inženýrské, konzultační, právní a obdobné služby, bankovní, finanční a pojišťovací služby, nájem movitého majetku a další vyjmenované služby.

U odst. 1 písm. c), d) nebo f) dochází ke změně.

  • písm. c): poradenskou, inženýrskou, konzultační, právní, účetní a jinou podobnou službu, stejně jako zpracování dat a poskytnutí informací,
  • písm. d): bankovní, finanční a pojišťovací služby, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek,
  • písm. f): nájem movitého hmotného majetku, s výjimkou dopravních prostředků,

Pokud by u písm. c), d), f) bylo MP stanoveno ve třetí zemi dle § 10h ZDPH, ale ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku, MP bude tuzemsko, viz § 10h odst. 2 ZDPH.  

Příklad 6

Plátce daně poskytl právní služby občanovi s místem pobytu v Rusku. Jednalo se o právní spor ohledně nemovitosti nacházející se v ČR. 

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Příklad 7

Plátce daně poskytl právní služby občanovi s místem pobytu v Německu. 

Uvedeno v plné verzi e-booku.

V rámci místa plnění u pořízení zboží se konkretizuje místo plnění u třístranného obchodu, viz nový § 11 odst. 4 ZDPH. 

Dodání zboží

Z ustanovení § 13 odst. 3 písm. b) ZDPH zmizí slovo „komitent“ a „komisionář“ a bude nahrazeno zastupující osobou a osobou zastoupenou. 

Ruší se ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH, kde byla uvedena fikce dodání zboží u dlouhodobého majetku vyrobeného vlastní činností.

Zruší se ustanovení § 13 odst. 4 písm. f) ZDPH: „předání dovezeného zboží, které bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu, v tuzemsku bez změny vlastnického práva do okamžiku dodání tohoto zboží podle odst. 1.“

Ustanovení § 13 odst. 5 ZDPH se aktualizuje a je přehlednější (obsah se nemění). 

Poskytnutí služby

U služeb se rovněž mění slovní spojení „komitent“ a „komisionář“, viz § 14 odst. 2 písm. b) ZDPH a rovněž se upravuje forma textu v § 14 odst. 4 ZDPH. 

Pořízení zboží

Vzhledem k SME došlo k úpravě § 16 odst. 2 ZDPH, viz kapitola SME. 

Třístranný obchod

Nově se ustanovení § 17 ZDPH bude jmenovat „Vymezení třístranného obchodu“. V ustanovení § 17 odst. 2 ZDPH byla uvedena osvobozená osoba, která je zrušena, a tak je nahrazena osobu SME, z toho plyne, že prodávajícím se pro účely třístranného obchodu rozumí osoba registrovaná k dani v JČS zahájení odeslání nebo přepravy zboží, která v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží nemůže využívat režim pro malé podniky.

Dále v rámci třístranného obchodu dochází ke značnému zjednodušení. Nově je pořízení zboží v rámci třístranného obchodu s MP v tuzemsku za těchto podmínek:

    1. prostřední osoba není plátcem ani IO (není registrována v tuzemsku);
    2. prostřední osoba je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě;
    3. pořízení zboží z JČS je uskutečněno prostřední osobou pro účely následného dodání v tuzemsku (bez změny);
    4. zboží pořízené prostřední osobu je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do tuzemska a je určeno pro kupujícího, pro kterého prostřední osoba uskutečňuje následné dodání zboží;
  • prostřední osoba uvede na daňovém dokladu stejné DIČ, které sdělila prodávajícímu, a údaj „daň odvede zákazník“;
  1. kupující je plátcem nebo IO a sdělil prostřední osobě DIČ, které mu bylo přiděleno v tuzemsku.

Sdělení, že se jedná o třístranný obchod, jde-li o daňový doklad vystavený prostřední osobou kupujícímu při třístranném obchodu, musí být uvedeno na daňovém dokladu, viz § 29 odst. 2 písm. e) ZDPH. 

 

Nový dopravní prostředek

V zásadě se nic nemění, jen je zákon upraven tak, aby byl čitelnější. 

Původně byla definice NDP uvedena v § 4 odst. 4 písm. b) ZDPH, nově bude upraveno v § 19 odst. 1 ZDPH. 

Co se stane, pokud NDP prodávám do JČS ORD a já jsem plátcem?

Postupuji dle § 64 ZDPH – dodání zboží do JČS. Dané plnění se uvede na ř. 20 + SH kód 0.

Co se stane, pokud NDP prodávám do JČS osobě, která není ORD a já jsem plátcem? 

Lze také osvobodit s nárokem na odpočet daně, pokud je NDP odeslán nebo přepraven do JČS plátcem, pořizovatelem nebo třetí osobu zmocněnou tímto plátcem nebo pořizovatelem + plátce splnil povinnost přiložit hlášení o dodání NDP k DPH, viz § 19a ZDPH. U DPH je v daném případě třeba přiložit nejen hlášení o dodání NDP, ale také i kopii daňového dokladu. Dané plnění se uvede na ř. 23 (SH ani KH nepodávám). 

Co se stane, pokud NDP prodávám do JČS (bez ohledu na osobu), pokud já jsem neplátce (OND / OPD)?

Lze také osvobodit s nárokem na odpočet daně. 

Pokud nejsem ani IO, tak do 10 dnů ode dne dodání NDP podávám hlášení o dodání NDP a kopii dokladu o prodeji NDP. 

Pokud jsem IO, tak do 10 dnů ode dne dodání NDP podávám DPH (ř. 23) a k DPH přiložím hlášení o dodání NDP + kopii dokladu o prodeji NDP. 

Prodávající, který není plátcem DPH si může uplatnit nárok na odpočet na ř. 65 max. do výše daně, kterou by byl povinen odvést plátce, pokud by dodával NDP v tuzemsku. Nárok může být uplatněn v daňovém přiznání podaném do 10 dnů ode dne dodání NDP – po této lhůtě nárok zaniká, viz § 19b odst. 6.

Jak to bude u pořízení NDP od osoby z JČS, která není ORD a já jsem plátcem?

Plátce i přesto realizuje pořízení, ř. 9 + 43 + 47, KH A. 2., v příloze k DPH přiloží kopii daňového dokladu a předloží hlášení o pořízení NDP z JČS. 

Pokud by se jednalo o IO, vyplní pouze ř. 9 DPH (nemá přeci nárok na odpočet).

Jak to bude u pořízení NDP od osoby z JČS, která není ORD a já jsem OND?

Vyplní se ř. 9 DPH a do 10 dnů ode dne pořízení se podá DPH s přílohou kopie daňového dokladu + hlášení o pořízení NDP z JČS. 

Lhůty podle § 19b a § 19c ZDP nelze prodloužit ani povolit jejich navrácení v předešlý stav, viz § 19d ZDPH.

Údaj o prodeji NDP do JČS musí být uveden na daňovém dokladu, viz § 29 odst. 2 písm. d) ZDPH. 

Fikce DUZP

Je-li uskutečňováno zdanitelné plnění s MP v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo uskutečňování tohoto plnění započato, to neplatí:

    • pro kalendářní rok, v němž došlo uskutečnění zdanitelného plnění;
  • pro kalendářní rok, v němž došlo k přijetí úplaty nebo úplat, ze kterých plátci vznikla povinnost přiznat daň, ve výši alespoň 10 % z celkové úplaty, kterou má plátce obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění; není-li výše celkové úplaty známá dostatečně určitě, určí se kvalifikovaným odhadem.

Příklad

Plátce započal poskytovat služby v dubnu X0. V lednu X1 byla přijata záloha ve výši 20 % (úplata je dostatečně známá), k DUZP dojde v dubnu X2. 

Uvedeno v plné verzi e-booku.

K fikci DUZP dojde i v § 24 odst. 4 ZDPH. Pokud je uskutečněno plnění spočívající v:

    • poskytnutí služby s MP v tuzemsku dle § 9 odst. 1 ZDPH;
    • dodání zboží s instalací nebo montáží;
    • dodání zboží soustavami nebo sítěmi
  • a je poskytováno po dobu delší než 12 měsíců, považuje se toto plnění za uskutečněné posledním dnem každého kalendářního roku následujícím po kalendářním roce, ve kterém bylo uskutečňování tohoto zdanitelného plnění započato

Podobná úprava je i v § 24a odst. 4 ZDPH u uskutečnění plnění a povinnosti přiznat plnění při dodání zboží a poskytnutí služby s MP mimo tuzemsko.

ZD dle § 21 odst. 8 ZDPH + § 24 odst. 4 ZDPH se stanový kvalifikovaným odhadem, viz § 36 odst. 11 ZDPH. 

Dle přechodných ustanovení platí, že novinka se použije i na plnění, jejichž uskutečňování započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 

Daňové doklady

Zahraniční osoba nebo OPD se sídlem ve třetí zemi, pokud se její provozovna na území EU neúčastní daného plnění, jsou povinny vystavit daňový doklad v případě:

  • uskutečnění zdanitelného plnění, u kterého má podle § 108 odst. 3 ZDPH povinnost přiznat daň osoba, která toto plnění přijala, nebo
  • přijetí úplaty, pokud před uskutečněním zdanitelného plnění podle písm. a) vznikla povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty, viz § 28 odst. 4 ZDPH.

Nově se i definuje nucený prodej OM. Jedná se o prodej OM:

  • soudem při provádění výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu;
  • soudním exekutorem při provádění exekuce podle exekučního řádu;
  • správcem daně při provádění daňové exekuce podle DŘ;
  • apod., viz § 28 odst. 6 ZDPH. 

Dojde k ulehčení vystavování daňových dokladů za někoho jiného. Již není třeba písemné zmocnění, ale stačí na základě ujednání. Správce daně může poté tuto jinou osobu vyzvat k prokázání existence takového ujednání, viz § 28 odst. 10 ZDPH. 

Základ daně

Dochází k formulační změně v § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH při bezúplatném dodání zboží, viz informace GFŘ k uplatňování DPH při bezúplatném dodání zboží (č. j. 49530/23/7100-30116-050822).

Dodání zboží § ZDPH Základ daně § ZDPH
použití zboží pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti, pokud byl uplatněn odpočet (jedná se např. o darování, přeřazení do osobního užívání apod.) § 13/4/a Uvedeno v plné verzi e-booku.
vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžitém podobě, zboží, pokud byl uplatněn odpočet § 13/4/b
vložení nepeněžitého vkladu ve zboží, pokud vkladatel při nabytí zboží uplatnil odpočet (výjimkou zboží, které je součástí vkladu obchodního závodu) § 13/4/c
přemístění zboží plátcem z tuzemska do JČS § 13/6

Dále nás čeká novinka „směna s doplatkem“, viz § 36 odst. 6 písm. d) ZDPH. Zákon bude napsán takto:

Základem daně je v případě, že se jedná o:

  1. d) dodání zboží nebo poskytnutí služby, kdy byla úplata poskytnuta zčásti formou nepeněžitého plnění a zčásti v peněžních prostředcích
  2. 1. obvyklá cena tohoto zdanitelného plnění bez daně ke dni jeho uskutečnění, pokud je vyšší nebo rovna částce poskytnutých peněžních prostředků, nebo
  3. 2. částka poskytnutých peněžních prostředků, pokud je vyšší než obvyklá cena tohoto zdanitelného plnění bez daně ke dni jeho uskutečnění

Příklad

Máme dva plátce, kteří si budou směňovat pozemky a naším úkolem je posoudit, jak se stanový základ daně v případě, že směna bude:

  1. Plátce A směňuje pozemek v obvyklé cenně 2, plátce B směňuje pozemek v obvyklé ceně 8. Směna je bez doplatku.
  2. Plátce A směňuje pozemek v obvyklé cenně 2, plátce B směňuje pozemek v obvyklé ceně 1 + poskytne doplatek ve výši 7.
  3. Plátce A směňuje pozemek v obvyklé cenně 2, plátce B směňuje pozemek v obvyklé ceně 7,5 + poskytne doplatek ve výši 0,5.

Pro srovnání s určíme ZD daně dle stávající úpravy i dle nové úpravy

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Základ daně ve zvláštních případech

Dochází k rozšíření okruhu osob, na které dopadá zvláštní právní úprava dle § 36a ZDPH. 

Pro následující osoby platí specifická právní úprava (§ 36a odst. 3 ZDPH):

  1. osoby v kapitálově spojeném seskupení, pokud podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech představuje alespoň 25 %,
  2. osoby v personálně spojeném seskupení; to neplatí, pokud jsou podmínky pro personálně spojené seskupení splněny tím, že je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob,
  3. osoby blízké,
  4. společníci téže společnosti.,
  5. v případě, že jde o dodání nemovité věci,
  1. zaměstnanci nebo jiné osoby vykonávající činnost vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu,
  2. osoby blízké osobě podle bodu 1.

Zaměstnanec je tedy nově považován za „spojenou osobu“ v případě, že se jedná o dodání nemovité věci.

Příklad 

Zaměstnavatel uskutečnění neosvobozený prodej nemovité věci (bytové jednotky) za 1 200 000 Kč (cena včetně daně) pro svého zaměstnance, který již 10. rokem odvádí skvělou práci. Obvyklá cena nemovité věci je ovšem 5 000 000 Kč (cena bez DPH).

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Hodnota plnění s MP mimo tuzemsko

Jedná se o nové ustanovení § 41a ZDPH. Při stanovení hodnoty uskutečněného plnění s MP mimo tuzemsko nebo hodnoty úplaty přijaté před uskutečněním takového plnění, pokud je toto plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě, se postupuje podle § 36 a § 37a odst. 1 obdobně. 

Při opravě hodnoty uskutečněného plnění s MP mimo tuzemsko nebo hodnoty úplaty podle odst. 1 se postupuje podle § 42 a § 42a ZDPH obdobně. 

Opravy základu daně

V současné době se oprava základu daně dle § 42 ZDPH (opravu provádí dodavatel) provádí z následujících důvodů:

(1) Plátce opraví základ daně, nastanou-li tyto skutečnosti:

  1. a)zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,
  2. b)vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2,
  3. c)nedojde k převodu vlastnického práva ke zboží na jeho uživatele podle § 13 odst. 3 písm. c),
  4. d)vrácení úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo,
  5. e)použití úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, na úhradu jiného plnění, nebo
  6. f)další skutečnosti, na jejichž základě dojde ke změně výše základu daně podle § 36 a 36a po dni uskutečnění zdanitelného plnění

 

Od 1. 1. 2025 se bude jednat již o:

Opravy základu daně z obchodních důvodu dle § 42 ZDPH:

(1) Plátce opraví základ daně, nastanou-li tyto skutečnosti:

  1. a) ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nastala skutečnost, na základě které dojde ke změně základu daně,
  2. b) nedojde k převodu vlastnického práva ke zboží na jeho uživatele podle § 13 odst. 3 písm. c), nebo
  3. c) přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění dojde ke změně výše přijaté úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň. 

 

(8) Opravu základu daně nelze provést, pokud den uvedený v odstavci 3 nastane po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období konci sedmého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečněného zdanitelného plnění nebo došlo k přijetí úplaty, nebo po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k přijetí úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň, pokud se zdanitelné plnění ještě neuskutečnilo. V případě přenechání zboží k užití na základě smlouvy podle § 13 odst. 3 písm. c) lze opravu základu daně provést po celou dobu tohoto přenechání zboží.

Příklad 1

Plátce vystavil fakturu v roce 2024 s DUZP 1. 4. na částku 242 000 Kč (včetně 21 % DPH). Pokud by protistrana dodávku reklamovala, kdy je nejzazší termín pro opravu ZD?  

Řešení 1

Uvedeno v plné verzi e-booku.

 

Příklad 2

Plátce vystavil zálohovou fakturu na částku 121 000 Kč (zboží v základní sazbě DPH). K úhradě došlo 1. 4. 2024. Jedná se o plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím. Zdanitelné plnění se neuskutečnilo, protistrana odstoupila od smlouvy. Kdy je nejzazší termín pro opravu ZD?

Řešení 2

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Titul Lhůta pro opravu
Změny dle § 42 odst. 3 ZDPH Uvedeno v plné verzi e-booku.
Přijatá úplata
Finanční leasing (§ 13/3/c ZDPH)

Ustanovení § 42 odst. 7 ZDPH se novelizuje:

V případě opravy podle § 42 odst. 1 písm. a), b) ZDPH, se použije sazba platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění a kurz pro přepočet cizí měn na českou měnu platný ke dni vzniku povinnosti přiznat daň u původního plnění, nebo kurz platný pro první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy; tento kurz lze použít pouze, pokud byl vystaven opravný daňový doklad podle § 45 odst. 4. V případě opravy podle § 42 odst. 1 písm. c) ZDPH, se použije sazba daně platná ke dni přijetí úplaty, z níž vznikla povinnost přiznat daň, a kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu platný ke dni přijetí úplaty, z níž vznikla povinnost přiznat daň. 

Ustanovení § 42 odst. 9 ZDPH se zruší. 

(9) Lhůta pro opravu základu daně neběží

  1. a)po dobu soudního nebo rozhodčího řízení v souvislosti se zbožím nebo službou, které byly předmětem původního uskutečněného zdanitelného plnění, pokud toto řízení má vliv na výši základu daně,
  2. b)v případě insolvenčního řízení v období ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne předcházejícího dni účinnosti reorganizačního plánu,
  3. c)v případě preventivní restrukturalizace podle zákona o preventivní restrukturalizaci
  4. po dobu účinnosti všeobecného nebo individuálního moratoria v případě pohledávek osob, na které se toto moratorium vztahuje, nebo
  5. v období ode dne zahájení preventivní restrukturalizace do dne předcházejícího dni účinnosti restrukturalizačního plánu, a to po dobu, po níž je pohledávka zahrnuta do preventivní restrukturalizace.

Opravy odpočtu daně

(1) Pokud se plátce, pro něhož se uskutečnilo, nebo mělo být uskutečněno plnění, ve lhůtě pro opravu základu (jedná se o 7 kalendářních let nebo 3 roky od konce zdaňovacího období v případě, že plnění nebylo uskutečněno a byla poskytnuta záloha) daně dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, je povinen uplatněný odpočet daně snížit.

(6) Zjistí-li plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, že ve lhůtě pro opravu základu daně nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých dojde ke zvýšen uplatněného odpočtu daně, je oprávněn uplatněný odpočet daně zvýšit. Tuto opravu odpočtu daně je plátce oprávněn provést nejdříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl doručen opravný daňový doklad. Tuto opravu odpočtu daně nelze provést po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné. 

Příklad 1

Vyjděme z příkladu č. 1 v kapitole „Opravy ZD“. Lhůta bude v daném případě stejná, tj. do 31. 12. 2031. Vezměme ovšem v potaz, že pokud se naplní jakékoli znaky uvedené v § 42 ZDPH (např. k reklamaci dojde v květnu roku 2025), tak dodavatel má povinnost do 15 dnů ode dne uvedeného v § 42 odst. 3 ZDPH vystavit opravný daňový doklad. 

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Příklad 2

Odběratel získal bonus za odebrané množství, a tak je vystaven ODD na vyšší základ daně. Bonus byl schválen dne 5. 4. 2025. Původní plnění se uskutečnilo s DUZP 1. 4. 2024. Určete, zda odběratel může opravu provést bez ODD a dále určete nejzazší termín pro opravu.

Řešení 2

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Titul Lhůta pro odpočet
Snížení odpočtu Uvedeno v plné verzi e-booku.
Zvýšení odpočtu

Oprava základu daně neplátcem

Jedná se o nové ustanovení § 42a ZDPH, které bude nově řešit opravu základu daně dle § 42 ZDPH neplátcem, tj. situace, kdy jsem jako plátce uskutečnil nějaké plnění a poté jsem se stal neplátcem a v době, kdy jsem neplátce + běží stále lhůta pro opravu, nastaly okamžiky vedoucí k opravě.

(1) Osoba povinná k dani má po dobu běhu lhůty pro opravu základu daně (7 let / 3 roky) práva a povinnosti související s opravou základu daně i v případě, že přestala být plátcem nebo IO. Tato oprava se nepovažuje za samostatné zdanitelné plnění.

(2) Oprava základu daně podle odst. 1 se uvede v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém v případě 

  1. a) opravy základu daně podle § 42 odst. 3 písm. a) ZDPH osoba podle odst. 1 vynaložila úsilí, které po ní lze rozumně požadovat k tomu, aby se daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění, pokud je snižován základ daně a osoba povinná k dani má povinnost vystavit opravný daňový doklad, nebo
  2. b) jiných oprav základu daně než podle písm. a) by se tato oprava považovala za uskutečněnou, pokud by byla samostatným zdanitelným plněním. 

(3) …nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace do posledního dne lhůty podle odst. 2.

(4) …daň lze stanovit ve lhůtě 2 let, která začne běžet dnem, kdy uplynula lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání podle odst. 2, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.

Příklad k bodu 4: Uvedeno v plné verzi e-booku.

(5) …nezahrne se do výpočtu koeficientu podle § 76 odst. 2 ZDPH. 

(6) Pokud osoba povinná k dani provede opravu základu daně podle odst. 1, je ve lhůtě podle odst. 2 povinna podat kontrolní hlášení za poslední období, do kterého spadá poslední zdaňovací období registrace. 

Příklad 

DUZP původního plnění je v dubnu 2025 (to jsem byl ještě plátcem DPH). V roce 2026 se stanu neplátcem DPH (provedu odregistraci kvůli nízkému obratu, poslední DPH podáno za červen 2026). V roce 2027 byla odběratelem provedena reklamace, kterou jsme uznali.

  1. Jaká je nejzazší lhůta pro opravu základu daně?
  2. Kdy podáme DODAP a následné KH? 

Řešení 

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Oprava odpočtu daně neplátcem

Zrcadlové ustanovení bude § 74a ZDPH (původní § 74a ZDPH se posune na § 74b ZDPH). 

(1) Osoba povinná k dani má po dobu běhu lhůty pro opravu základu daně (7 let / 3 roky) práva a povinnosti související s opravou odpočtu daně podle § 74 ZDPH i v případě, že přestala být plátcem. Pokud osoba povinná k dani provede tuto opravu odpočtu daně, je povinna opravit snížení uplatněného odpočtu daně, které měla povinnost provést při zrušení její registrace plátce. 

(2) Oprava podle odst. 1 se uvede v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém jsou splněny podmínky pro provedení opravy odpočtu daně. 

(3) …nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace do posledního dne lhůty podle odst. 2.

(4) …daň lze stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.

(5) Pokud osoba povinná k dani provede opravu podle odst. 1, je ve lhůtě podle odst. 2 povinna podat kontrolní hlášení za poslední období, do kterého spadá poslední zdaňovací období registrace. 

Příklad 

Vyjděme z přechozího příkladu. Co se týče lhůty, tak ta je stejná, jelikož dle § 74a odst. 1 ZDPH je lhůta stejná jako pro opravu základu daně, tj. 7 let / 3 roky. Co se týče DODAP, zde je postup také stejný, ale lhůta pro stanovení daně je minimálně 3/7 let.

Oprava základu daně u nedobytné pohledávky

Dochází k rozšíření práva pro uplatnění úpravy základu daně v případě nedobytné pohledávky (aplikuje se v případě, kdy vystavíme fakturu, odvedeme DPH, ale protistrana nám za plnění neuhradí). 

Nedobytné pohledávky jsou upraveny v § 46 ZDPH:

(§ 46 odst. 1 písm. b), c), d) se nemění – ke změně dochází v písm. a), e) a úplně nové f), g), h), a i))

(1) Věřitel je oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud

  1. a) pohledávka ze zdanitelného plnění je vymáhána v exekučním řízení vedeném proti dlužníkovi podle exekučního řádu, ve kterém nebyla dosud zcela vymožena, a od vydání prvního exekučního příkazu v tomto řízení uplynul nejméně 1 rok (původně 2 roky); opravu základu daně nelze provést, pokud exekuci není možné provést z důvodu stanoveného právním předpisem upravujícím jiné řízení než exekuční řízení podle exekučního řádu
  2. f) proti dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení, věřitel mohl v tomto řízení přihlásit pohledávku ze zdanitelného plnění, ale nepřihlásil ji nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, a insolvenční soud
  3. rozhodl o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurz,
  4. schválil oddlužení a ze zprávy po oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo
  5. zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující
  6. g) uplynul třetí kalendářní měsíc bezprostředně následující po kalendářním měsíci, ve kterém se pohledávka ze zdanitelného plnění stala splatnou, v exekučním řízení vedeném proti dlužníkovi podle exekučního řádu byla vymáhána jiná pohledávka tohoto věřitele vůči tomuto dlužníkovi a exekuce skončila v období od začátku kalendářního roku bezprostředně předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se pohledávka ze zdanitelného plnění stala splatnou, zastavením pro nemajetnost dlužníka,
  7. h) uplynul třetí kalendářní měsíc bezprostředně následující po kalendářním měsíci, ve kterém se pohledávka ze zdanitelného plnění stala splatnou, v exekučním řízení vedeném proti dlužníkovi podle exekučního řádu byla vymáhána a nebyla dosud zcela vymožena jiná pohledávka tohoto věřitele vůči tomuto dlužníkovi a od vydání prvního exekučního příkazu uplynul nejméně 1 rok, nebo
  8. i) věřitel dlužníka alespoň 2x písemně vyzval ke splnění povinnosti uhradit pohledávku ze zdanitelného plnění, vynaložil úsilí, které lze rozumně vyžadovat, aby se takové výzvy dostaly do dispozice dlužníka, a
  9. jde o pohledávku nepřesahující 10 000 kč včetně daně,
  10. jde o pohledávku, která je alespoň 6 měsíců po splatnosti,
  11. souhrn pohledávek tohoto věřitele vůči jednomu dlužníkovi, u kterých provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, nebude přesahovat 20 000 Kč včetně daně za kalendářní rok, a 
  12. nenastala některá ze skutečností podle písem a) až h).
Oprava nedobytných malých pohledávek § ZDPH
pohledávka je do 10 000 Kč včetně DPH § 46/1/i/1
pohledávka je po splatnosti alespoň 6 měsíců § 46/1/i/2
úhrn pohledávek vůči dlužníkovi, u kterých byla provedena oprava ZD je do 20 000 Kč včetně DPH za rok § 46/1/i/3
nenastala u takové pohledávky skutečnost dle jích písm. a) – h) § 46/1/i/4

Příklad 

Dodavatel vyfakturoval plnění ve výši 1 000 Kč bez DPH za poskytnuté služby vůči odběrateli A, který není v exekuci ani insolvenci apod. Pohledávka nebyla dosud uhrazena a je již 10 měsíců po splatnosti. Dodavatel však DPH odvedl. Může si vrátit DPH?

Řešení 

Uvedeno v plné verzi e-booku.

U nedobytných pohledávek je i novinkou § 46a odst. 1 ZDPH, který bude řešit výši oprav v případě nepřihlášených pohledávek. Určí se totiž předpokládaná výše neobdržené úplaty dle kvalifikovaného odhadu. 

U náležitosti opravného daňového dokladu dle § 46a ZDPH jsou nově upraveny splatnosti pro opravy dle § 46 odst. 1 písm. g), h), i) ZDPH. 

Opravu nedobytných pohledávek nebude možné provést v případě, kdy nejpozději k datu dodání zboží nebo poskytnutí služby se vědělo, že plnění nebude řádně zaplaceno, nebo to s přihlédnutím k okolnostem obchodního vztahu, na základě kterého bylo poskytnuto zdanitelné plnění, vědět měl a mohl, pokud by v průběhu obchodního vztahu postupoval s péči odpovídající péči řádného hospodáře, viz § 46 odst. 3 ZDPH. 

Omezení dle výše uvedeného odst. bude platit pro kapitálově spojené osoby (> 25 %), osoby blízké (např. rodina), společníci téže společnosti, nespolehlivý plátce / osoba. 

Nově bude popsána situace v případě nedobytné pohledávky, pokud věřitel přestal být plátcem, viz § 46fa ZDPH. 

Oprava odpočtu daně u nedobytných pohledávek

I u nedobytných pohledávek je třeba zkoumat protistranu, a tou je oprava odpočtu daně u nedobytných pohledávek. Nově se bude tedy jednat o § 74b ZDPH (§ 74a ZDPH se použije pro opravu odpočtu daně u neplátce). 

Nově se bude rozlišovat oprava odpočtu u nedobytných pohledávek o následující:

  1. oprava odpočtu daně v případě nedobytných pohledávek (analogie současného § 74a ZDPH)
  2. oprava odpočtu daně v případě neuhrazených pohledávek

Přechodná ustanovení jsou upravena dle bodu 22, viz DUZP. 

Ustanovení § 74b ZDPH bude vypadat následovně:

(1) Pokud se dlužník, který je plátcem, dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečné opravy základu daně, na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, ve lhůtě pro daný způsob opravy základu daně, je povinen odpočet daně snížit, a to za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl (předtím tam bylo: „ve lhůtě pro daný způsob opravy základu daně, je povinen uplatněný odpočet daně snížit.“).

Odst. 3, 4, 9 se týkají nezaplacených pohledávek dle § 74b ZDPH

(3) Není-li pohledávka ze zdanitelného plnění zcela uspokojena do posledního dne šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se stala splatnou, je dlužník, který je plátce, povinen uplatněný odpočet daně snížit ve výši vypočtené z neposkytnuté úplaty, a to za zdaňovací období, do kterého náleží tento poslední den. U plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, povinnost snížit uplatněný odpočet daně nevzniká, pokud dojde k úplnému uspokojení pohledávky nejpozději poslední den zdaňovacího období, v němž uplynula lhůta 6 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po kalendářním měsíci, v němž se pohledávka stala splatnou. 

Nový odst. 3 míří na dlužníky, kteří včas neplatí a uplatnili odpočet daně. Tito dlužníci jsou povinni vrátit uplatněné DPH, pokud:

  1. uplatnili DPH na vstupu z daného plnění
  2. dluh není zcela uspokojen (platí to i pro částečnou úhradu)
  3. uplynula lhůta 6 měsíců od měsíce, kdy byl dluh splatný

Pokud splatnost faktury je 1. dubna 2025 a do 31. října (duben + 6 měsíců) nedojde k úhradě, je třeba za říjen vrátit původně uplatněný odpočet, a to k 31. říjnu 2025.

Zdaňovací období Lhůta vratky DPH
měsíční
(splatnost dluhu nastala v lednu)
Uvedeno v plné verzi e-booku.
kvartální
(splatnost dluhu nastala v lednu)

(4) Provedl-li dlužník opravu odpočtu daně podle odst. 3, je dlužník, který je plátcem, oprávněn provést opravu odpočtu daně, která má za následek zvýšení opraveného odpočtu daně, pokud pohledávka ze zdanitelného plnění byla zcela nebo zčásti uspokojena, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém dojde k tomuto uspokojení pohledávky. Oprava odpočtu daně se provede ve výši vypočtené z poskytnuté úplaty dlužníkem.

(8) Oprava odpočtu daně podle odst. 2 lze provést do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po konci zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně, změna výše opravy základu daně, dodatečná oprava základu daně nebo zrušení opravy základu daně považují jako samostatná zdanitelná plnění za uskutečněná. 

(9) Oprava odpočtu daně podle odst. 4 lze provést do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po konci zdaňovacího období, ve kterém je dlužník oprávněn provést nejdříve tuto opravu odpočtu daně. 

Dle přechodných ustanovení se § 74b ZDPH nepoužije na dlužníkem přijaté plnění přede dnem 1. 1. 2025, ačkoli přede dnem nebo po 1. 1. 2025 se pohledávka věřitele stala splatnou a uplynula lhůta 6 měsíců, v níž pohledávka nebyla dlužníkem uspokojena. 

Lidsky řečeno: pokud DUZP bylo před 1. 1. 2025, tak se § 74b ZDPH nepoužije, ačkoli je splatnost nad 6 měsíců po 1. 1. 2025.





Shrnutí lhůt pro opravy základu daně a odpočtu daně

Jedná se o zjednodušenou tabulku pro rychlý přehled, komplexní tabulka je uvedena v knize DPH. 

Titul pro opravu Dodavatel Odběratel
Oprava ZD (dodavatel)
/
Úprava odpočtu (odběratel)

Dochází ke snížení ceny, uplatnění reklamace 
(ZD je snižován)
Uvedeno v plné verzi e-booku.
Odpočet se zvyšuje

Zpětný bonus 
(ZD je zvyšován)
Nedobytné pohledávky Věřitel Dlužník
Exekuční řízení Uvedeno v plné verzi e-booku.
Malé pohledávky
Neuhrazené faktury

Sazby daně

Novelizuje se § 47 odst. 7 ZDPH:

Osoba, která je povinna přiznat daň, se může rozhodnout, že:

  • u zdanitelného plnění, které obsahuje soubor vzájemně rovnocenného a od sebe neoddělitelného zboží, se uplatní nejvyšší ze sazeb daně, pokud tento soubor obsahuje zboží, které pokud by bylo samostatně dodáno, tak by taková dodání podléhala
  • různým sazbám daně, nebo
  • sazbě daně a osvobození od daně podle § 71i ZDPH, nebo
  • namísto uskutečnění zdanitelného plnění podle písm. a) uskuteční samostatná dodání zboží, která soubor podle písm. a) obsahuje.

Příklad 

Mějme dárkový koš, ve kterém jsou potraviny (12 %) a nápoje (21 %). Jakou sazbu DPH použijete pro dárkový koš?

Řešení

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Do snížené sazby DPH spadne nově:

  1. pulzní oxymetry, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích (9018 19)
  2. tlakoměry, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích (9018 90 10)

Ze snížené sazby DPH vypadne:

  1. přístroje a zařízení na měření hladiny, tlaku nebo jiných proměnných… (9026)

Osvobození bez nároku na odpočet daně

Zavádí se nové ustanovení § 50 ZDPH v reakci na SME, viz kapitola pro SME.

Z finančních činností je vyřazeno § 54 odst. 1 písm. p) ZDPH: „obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, pokud je součástí majetku investiční nástroj, s výjimkou správy nebo úschovy v oblasti investičních nástrojů,“

Větší změnu čeká školství dle § 57 ZDPH, a to v písm. d):

„činnost prováděná za účelem rekvalifikace nebo poskytování služeb odborného výcviku podle přímo použitelného předpisu EU, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty, poskytována:

  • osobou, která získala akreditaci k provádění této činnosti,
  • osobou, která má pro výkon této činnosti akreditovaný vzdělávací program,
  • osobou, která vykonává tuto činnost ze zákona, nebo
  • školou v oblasti oboru vzdělávání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení,“

Další změna je v písm. f):

„jazykové vzdělávání poskytované v:

  • jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou vzdělávacími institucemi působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které poskytují jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou, nebo
  • přípravných kurzech pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,“

Další změna je v písm. g):

„výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži, pokud jsou poskytovány:

  • státem,
  • krajem,
  • obcí,
  • organizační složkou státu, kraje nebo obce,
  • dobrovolným svazkem obcí,
  • hlavním městem Prahou nebo jeho městskou částí,
  • příspěvkovou organizací, nebo
  • právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání. 

Nepatrná změna je uvedena i v písm. h), kde je do výčtu přidána právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání (týká se to služeb péče o dítě v dětské skupině apod.). 

Osvobození knih

Nově bude osvobozen s nárokem na odpočet daně leták.

Nárok na odpočet

Limitace 420 000 Kč u pořízení automobilu M1 se nově nepoužije na sportovní vozidla podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikací, viz § 72 odst. 10 ZDPH. 

Nárok na odpočet daně bylo možné původně uplatnit do 3 let, kdy lhůta počala běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Nově činí lhůta 2 roky, kdy lhůta běží od kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, kdy nárok vznikl.

Příklad

DUZP plnění je v dubnu 2025.

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Důvod? Plátci s rozdílným zdaňovacím období měli jinou lhůtu pro uplatnění + 3 roky je asi dlouhá doba…

Majetek vytvořený vlastní činností

Bude kompletně zrušeno ustanovení týkající se fikce dodání u majetku vytvořeného vlastní činností dle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH, viz rozsudek NSS 2 Afs 232/2020–70. 

Pokud plátce začal vytvářen majetek vlastní činností, kdy nárok na odpočet daně vznikl před 31. 12. 2024 a dokončení majetku bude po 31. 12. 2024, použije se na takový majetek stará právní úprava, viz přechodné ustanovení č. 6.

Pokud ovšem k uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání dojde nejdříve v kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém nabyl účinnosti nový zákon (2026 a dále), může postupovat již podle nových pravidel, a to se týká i vzniklých nároků na odpočet daně před novelou, tj. před 31. 12. 2024, viz postup dle § 75 odst. 7–9 + § 76 odst. 10 ZDPH. Tohle je ovšem absurdní, jelikož je to kombinace staré a nové právní úpravy, tudíž do praxe nedoporučuji!

S tím je spojeno § 78b ZDPH, kdy se nově pro výpočet úpravy odpočtu daně u pořízeného dlouhodobého majetku částka daně na vstupu stanoví jako součást daně na vstupu u jednotlivých přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí tohoto majetku. 

Jak to tedy bude po novu?

Pokud plátce bude vytvářen majetek vlastní činností, tak vždy u víceúčelové budovy uplatní:

  • při nároku na odpočet zálohový koeficient (může být i 100 %)
  • v prosinci daného roku vypořádací koeficient

Již tedy nelze uplatňovat plný nárok na odpočet a poté provést korekci naráz. Při zařazení majetku do užívání se vyrovnají veškeré koeficienty, je třeba veškerá plnění upravit na finální koeficient s tím, že zde není tolerance (10 % je zrušena).

Úprava se týká i záloh!

Příklad

Plátce staví víceúčelovou budovu, kdy v přízemí budou kanceláře (zdanitelná činnost s nárokem na odpočet) a nahoře budou byty, které budou dlouhodobě pronajaty (OBNO). Více než polovina podlahové plochy bude sloužit pro účely bydlení. Bude existovat byt nad 120 m2.

Řešení

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Korekce odpočtu

Pokud máme přijatá zdanitelná plnění, ze kterých plynou nároky na odpočet daně a nestanou se součástí pořizovaného dlouhodobého majetku = aplikují se původní pravidla, viz § 75 odst. 5-6 ZDPH (bez změn).

Změna se ale týká § 75 odst. 7-9 ZDPH, což jsou přijatá zdanitelná plnění, která se stanou součástí pořízeného dlouhodobého majetku. 

Postup bude následující:

  1. u přijatých zdanitelných plnění se stanoví nárok na odpočet kvalifikovaným odhadem (pokud ke dni přijetí nevím, tak stanovím 100 % – i to se má za to, že se jedná o kvalifikovaný odhad), viz § 75 odst. 4 ZDPH;
  2. při uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání je třeba stanovit skutečný podíl použití majetku, a to v kalendářním roce:
    1. jeho pořízení, nebo nelze-li tento skutečný podíl stanovit, postupem podle odst. 4 pro tento majetek ke dni jeho pořízení, nebo
    2. bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém je dlouhodobý majetek pořízen, pokud je tento plátce oprávněn uplatnit a uplatnil nárok na odpočet daně alespoň u jednoho přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí tohoto majetku, nejdříve v kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém je dlouhodobý majetek pořízen, nebo nelze-li tento skutečný podíl stanovit, postupem podle odst. 4 pro to z těchto přijatých zdanitelných plnění, u kterého plátce daně uplatnit odpočet daně nejpozději. 

U majetku vyrobeného vlastní činností se neuplatní toleranční pásmo 10 %, takže korekci je poté třeba dělat i přesto, že se liší od původního kvalifikovaného odhadu o 1 %, viz § 75 odst. 8 ZDPH. 

V § 76 odst. 10 dochází pouze k textové úpravě:

(10) Plátce, který uplatnil odpočet daně z úplaty poskytnuté v souvislosti s pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši,

  • s použitím vypořádacího koeficientu v jiné výši než je výše vypořádacího koeficientu pro kalendářní rok pořízení tohoto majetku, nebo pro kalendářní rok, ve kterém je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně, pokud je oprávněn uplatnit odpočet daně nejdříve v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce tohoto pořízení,
  • zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně podle odst. 7 za rok, ve kterém byl tento dlouhodobý majetek pořízen, nebo za rok, ve kterém je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně, pokud je oprávněn uplatnit odpočet daně nejdříve v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce tohoto pořízení,
  • rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky. 
  • V případě, že plátce z takové poskytnuté úplaty neuplatnil nárok na odpočet daně v krácené výši, ale v souladu s tímto zákonem v plné výši, považuje se vypořádací koeficient u tohoto odpočtu za roven 100 %.
  • Obdobně se postupuje v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého zdanitelného plnění, které se stane součástí pořízeného dlouhodobého majetku.

Ustanovení § 76 odst. 7 až 9 + § 76 odst. 10 ZDPH se použijí pro dlouhodobý majetek, který je pořízen ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a nejedná se o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, viz přechodné ustanovení č. 24. 

Zpětný nárok na odpočet

Rozšiřuje se možnost zpětného uplatnění nároku na odpočet daně:

(2) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud 

  1. a) se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečnily v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem,
  2. b) se dodané zboží nebo poskytnutá služba staly součástí nedokončeného dlouhodobého majetku a tento majetek je uveden do stavu způsobilého k užívání:

– v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem nebo

– nejdříve ke dni, kdy se stala plátcem, a 

  1. c) majetek, jehož se zboží nebo služba staly součástí, je ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku. 

Změna se týká nedokončeného dlouhodobého majetku. Pokud tedy plátce pořizoval majetek a splnil lhůtu 60 měsíců, ale k zařazení došlo např. 1 měsíc po tom (nejdříve však ke dni registrace), co se stane plátcem DPH, tak nemohl uplatnit nárok na odpočet zpětně v rámci lhůty 60 měsíců. Nově ovšem může. 

Příklad

Neplátce pořizuje majetek vlastní činností po dobu 30 měsíců, celkově uhradil DPH ve výši 210 000 Kč. V dubnu se stal plátcem DPH a v květnu došlo k dokončení a zařazení majetku. 

 

Řešení

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Vracení daně

Vypouští se ustanovení, které je neslučitelné s unijní právní úpravou týkající se vracení daně osobám se zdravotním postižením. Pokud byl Úřadem práce přiznán příspěvek do konce roku 2024, lze nárok na odpočet uplatnit, viz bod 29 přechodných ustanovení. 

Přenesená daňová povinnost

RCH se nepoužije na zdanitelné plnění, pokud se jedná o nucený prodej obchodního majetku plátce, viz § 92a odst. 4 ZDPH. 

RCH nelze použít v případě, že o plátci, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění, nebyla ke dni uskutečnění tohoto plnění zveřejněna způsobem umožňující dálkový přístup skutečnost, že je plátcem, a to do dne, ve kterém je tato skutečnost o těchto plátcích zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Režim pro cestovní službu

Za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi se považuje nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země nebo přeprava zpět na území EU, viz § 89 odst. 12 ZDPH. 

Zdaňovací období

Aby plátce mohl přejít na kvartální zdaňovací období, může mít nově limit obratu z 10 000 000 Kč na 15 000 000 Kč, viz § 99a odst. 1 písm. a) ZDPH. Tento limit se vždy počítal za kalendářní rok, takže to je konečně sjednocené s obratem!

Nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období

Úrok z prodlení podle odst. 4 nebo odst. 6 se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li částku 1 000 Kč, viz § 104 ZDPH. 

Odst. 4: plátce si nárokoval DPH dříve, než měl (platí jen v případě, pokud se tím snížila daňová povinnost, pokud tedy mám samovyměření – např. pořízení z JČS, dovoz ze třetí země či přijetí služby z EU, kde je 100% nárok, úrok nevzniká).

Odst. 6: plátce odvedl DPH později, než měl (plátce nemá nárok na odpočet daně vůbec / jedná se o samovyměření, ale plátce nemá nárok na odpočet daně vůbec či má v poměrné výši – úrok se počítá z části neuplatněného odpočtu). 

Další byrokracie

Aby toho nebylo málo, tak plátce bude muset nově vést evidenci obchodního majetku pro účely DPH, a to alespoň označení obchodního majetku, den, kdy se majetková hodnota stala obchodním majetkem a v jakém rozsahu (viz § 75 ZDPH), viz § 100 ZDPH. Pokud by byl takový majetek pořízen před účinností zákona, pak se na něj tato evidenční povinnost nevztahuje.

Ručení za daň

Ručení za daň se aplikuje v případě, kdy odběratel v okamžiku vzniku povinnosti přiznat daň věděl nebo vědět měl a mohl, že daň z tohoto plnění nebude úmyslně uhrazena dodavatelem. Ručení za nedoplatek na DPH se přenáší na příjemce plnění. 

Kdy je tato podmínka splněna?

  • dodavatel je zveřejněn jako nespolehlivým plátcem;
  • plnění je uskutečněno mezi spojenými osobami;
  • úplata je stanovena:
    • ve zjevně odchylné ceně, než je cena obvyklá;
    • je zaplacena na nezveřejněný účet;
    • je i zčásti placena virtuálním aktivem;
    • je placena hotovostně nad limit hotovostních plateb (270 000 Kč).
  • poskytovatel pohonných hmot není možné ověřit způsobem umožňujícím dálkový přístup (nelze ověřit, že se jedná o distributora pohonných hmot dle zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách).

Limit 540 000 Kč je tedy zrušen. Ručení za daň je upravena v § 109 ZDPH. 

Obchodní závod

V případě pozbytí obchodního závodu přecházejí práva a povinnosti v oblasti DPH související s tímto obchodním závodem na jeho nabyvatele, viz § 109ac ZDPH. 

Menší nástřel 1. 7. 2025

Čekají nás nějaké změny i u nemovitostí?

Ano, ale až od 1. 7. 2025, kdy lhůta pro osvobození od DPH se zkracuje z 5 let na 2 roky (konkrétně 23 měsíců), tj. už prodej uskutečněný 24. měsíc a dále po kolaudaci (rekolaudaci) už zdaněn nebude.

 A bude to fungovat tak, že se zdaní pouze první dodání nemovitosti po kolaudaci (respektive rekolaudaci) v rámci lhůty, tj. pokud bude dodáno po lhůtě, už se DPH neplatí. 

Pokud tedy ke kolaudaci dojde 31. 12. 2025, tak se zdaní prodej do 30. 11. 2027.

Pokud např. v rámci lhůty dojde k prodeji 4x, tak se DPH odvede pouze u prvního prodeje, u dalších již ne. Bude ovšem zachováno dobrovolné zdanění, pokud se tak dodavatel rozhodne a budou splněny podmínky. 

Daň z příjmů fyzických osob

Cenné papíry a podíly

Velmi diskutovanou novinkou je zavedení ještě jedné podmínky pro osvobození cenných papírů (akcie, dluhopis, podílový list), podílů na obchodních korporací a kryptoaktiv. Na úvod je třeba si zopakovat, jaké pak podmínky pro osvobození máme:

Cenné papíry:

Uvedeno v plné verzi e-booku a dále na webu Daně se Standou (e-book na cenné papíry).

Kryptoaktiva

Pro rok 2024 neplatí žádné osvobození pro kryptoaktivum, až na jednu výjimku, což je i kolize v zákoně. Pokud máme ETF, což je podílový list (cenný papír), na který lze uplatnit osvobození, tak takové ETF může mít jako podkladové aktivum i kryptoaktivum.

Ve sněmovním tisku č. 694 se projednává, že by se do § 4 odst. 1 přidaly písm. zj) a zk) ZDP, které by dovolily uplatnit stejné podmínky, jako na cenné papíry, tj.:

  • limit 100 000 Kč
  • časový test 3 roky
  • hodnotový limit 40 000 000 Kč

V souvislosti s novou úpravou kryptoaktiv dojde také k úpravě živnostenského zákona a k zavedení správních poplatků:

  • ve výši 20 000 Kč k činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy
  • ve výši 50 000 Kč k činnosti vydavatele tokenů vázaných na aktiva

Účetní jednotky, které budou licencovanými poskytovateli služeb v souvislosti s kryptoměnami, budou mít povinnost předkládat audit do 4 měsíců po skončení roku. Licenci bude poskytovat ČNB. 

Ve spojitosti s (ne)přiznáváním příjmů z kryptoměn bych byl opatrný, viz směrnice DAC 8. Daná směrnice zavádí povinnost poskytovatelů (burz) pravidelně jednou ročně oznamovat souhrnné informace týkající se uživatelů kryptoaktiv a transakcí, které pro tyto uživatele provedli. Oznamovat se bude do 30. června, a to elektronicky a příslušným správcem daně bude SFÚ. 

Nesmíme zapomenout, že dle § 3 odst. 2 ZDP je příjmem i směna. Pokud tedy máme BTC v hodnotě 100 a směňujeme jej za ETH v hodnotě 120, tak příjem je 120, výdajem je 100. Příjem ve výši hodnoty protiplnění v rámci směny. 

Daň z příjmů právnických osob

V rámci PO by byla změna pouze u zaměstnaneckých benefitech, a to v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. V současné době tyto benefity podléhají limitu ½ průměrné mzdy, která by pro rok 2025 činila 23 278,50 Kč. Níže jsou uvedeny příklady benefitů spadající do limitu ½ PM. 

Uvedeno v plné verzi e-booku.

Od 1. 1. 2025 budou z daného limitu odstraněny zdravotnické benefity, které budou mít svůj limit, který bude roven PM, tj. 46 557 Kč.

Co se týče firemních školek, tak pro rok 2025 bude činit částka dle vyhlášky 1 664 Kč (8 % z minimální mzdy). Jedná se o částku, kterou si lze vybrat v případě, kdy zaměstnavatel nebude chtít zjišťovat obvyklou cenu školek. 

Účetnictví

Jedná se o sněmovní tisk č. 783, v rámci kterého se pozmění netto aktiva a obrat pro účely kategorizace účetních jednotek (zaměstnanci se nemění), viz § 1b ZOÚ. 

Kategorizace ÚJ Netto aktiva Obrat Zaměstnanci
Mikro 11 000 000 Kč 22 000 000 Kč 10
Malá 120 000 000 Kč 240 000 000 Kč 50
Střední  600 000 000 Kč 1 200 000 000 Kč 250
Velká  nad limity pro střední ÚJ
Kategorizace konsolidovaných celků Netto aktiva Obrat Zaměstnanci
Malý  120 000 000 Kč 240 000 000 Kč 50
Střední  600 000 000 Kč 1 200 000 000 Kč 250
Velký  nad limity pro střední celek

Pro určení kategorizace stále platí dva rozvahové dny (to se nemění).

Je třeba si ovšem dát pozor na definici obratu, od 1. 1. 2024 se to změnilo. Zopakujeme si tedy danou změnu. 

Nově se definuje čistý obrat pro účely účetnictví, viz § 1d odst. 2–6 ZOÚ.

Čistý obrat = výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období.

Roční úhrn čistého obratu pro účely účetnictví = čistý obrat / počet započatých měsíců trvání účetního období * 12.

O jaké výnosy se jedná? Jedná se o výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování daných výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém ÚJ působí, nepřihlíží se však k tomu, ve které položce výkazu je výnos vykazován. Do čistého obratu nepatří transakce nahodilé či mimořádné, transakce, které nejsou charakteristické pro podnikatelský model ÚJ. Do čistého obratu kromě základních výnosů patří i následující účty: 662, 641, 642, 646, 663, 648 (provozní dotace).

Pokud hlavním předmětem činnosti ÚJ není podnikání, čistý obrat se stanoví jako výnosy za účetní období. U bank, spořitelních a úvěrových družstev, systémově řídících obchodníků, pojišťoven a zajišťoven je čistý obrat definován konkrétními řádky výkazu zisku a ztráty, které tvoří čistý obrat.

Pokud tedy mám brát v potaz 2 rozvahové dny, tak pro rok 2023 beru obrat po staru a pro rok 2024 již po novu!

Jak sestavit výkaz zisků a ztráty za rok 2024?

Dle MF ČR je nejlepším řešením políčko „obrat“ pro rok 2023 nevyplnit vůbec. 

Dále jsou plánované změny v ESG (zpráva o udržitelnosti, viz § 32f ZOÚ). Zprávu o udržitelnosti vyhotovuje ÚJ, která je obchodní společností, nebo družstvem, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo nebo pojišťovnu, a která je:

  • velkou ÚJ nebo
  • střední ÚJ nebo malou ÚJ, které jsou emitenty investičních CP přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu.

Další změny v rámci revoluce účetnictví přijdou nejdříve k 1. 1. 2027.

Mzdová agenda

Pro rok 2025 dojde ke zvýšení limitu u DPP z 10 000 Kč na 11 500 Kč. Limit se nově bude počítat jako 25 % u průměrné mzdy. Na rok 2025 bude tedy výpočet = 46 557*0,25 = 11 639,25 Kč, zaok. na celé 500 Kč dolů, tj. 11 500 Kč. 

Pojďme si shrnout aplikaci limitu u DPP pro pojistné a srážkovou daň.

Titul do 11 499 Kč nad 11 500 Kč
Srážková daň
– nepodepsal Prohlášení
ANO NE (zálohová)
Srážková daň
– podepsal Prohlášení
NE (zálohová)
Účast na pojistném
(SP i ZP)
NE ANO
Typ dohody Neplatím pojistné
(socka / zdrávka)
Platím pojistné
(socka / zdrávka)
DPP do 11 499 Kč 11 500 Kč a více
DPČ do 4 499 Kč 4 500 Kč a více
Typ dohody Srážková daň Zálohová daň
DPP
(nepodepíšu Prohlášení)
do 11 499 Kč 11 500 Kč a více
DPP
(podepíšu Prohlášení)
vždy zálohová bez ohledu na částku
DPČ
(nepodepíšu Prohlášení)
do 4 499 Kč 4 500 Kč a více
DPČ
(podepíšu Prohlášení)
vždy zálohová bez ohledu na částku

Oznamovací povinnost pro DPP zavedená k 1. 7. 2024 bude i nadále platit pro rok 2025. Jediné, co se zruší, tak je šílený koncept sčítání dohod, zavedení dalšího limitu apod. 

Z analýzy dat vyplynulo, že k uváděným obcházením zaměstnávání prostřednictvím dohod v praxi nedochází, a k žádným změnám v této oblasti od 1. 1. 2025 nedojde (zdroj: KDP ČR). 

Protiinvazní zákon

K dnešnímu dni ještě není jasné, zda bude prodlouženo, ale vzhledem k tomu, že válečný konflikt trvá, tak se účinnost pravděpodobně prodlouží. Prodloužení by mělo být až do roku 2026.

Jedná se o zákon č. 128/2022 Sb., který má přednost před ZDP. V rámci konsolidačního balíčku došlo k prodloužení účinnosti daného zákona i pro zdaňovací období roku 2023. Jedná se zejména o:

  1. horní limit pro uplatnění darů na 30 % (u právnických osob se jedná o zdaňovací období končící nejpozději 28. 2. 2025);
  2. rozšíření okruhu účelů a příjemců darů za účelem uplatnění darů (lze i dary na Ukrajinu, ačkoli se jedná o 3. zemi);
  3. prodlužuje se možnost si určit, že u darů na Ukrajinu lze daný dar považovat za DU, poté se ale nebude aplikovat odpočet dle § 15 odst. 1 ZDP – FO, § 20 odst. 8 ZDP – PO;
  4. prodloužení osvobození při poskytování ubytování rodinných příslušníků ukrajinských zaměstnanců. 

V § 15 odst. 1 ZDP, § 20 odst. 8 ZDP je uvedeno, že se tato podmínka netýká třetích zemí, pouze zemí EU či EHP. V daném případě je možné provést výjimku. Dané ustanovení se může aplikovat i na dary poskytnuté za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny anebo poskytnuté přímo Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým či fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny. 

Nárok na snížení může uplatnit i daňový rezident Ukrajiny, pokud splní podmínku uvedenou v § 15 odst. 7 ZDP, tj. bude-li mít alespoň nad 90 % celosvětových příjmů ze zdrojů na území České republiky. 

Vzhledem k tomu, že by k prodloužení došlo později, tak se již zdaněné příjmy mohou následně vrátit zaměstnancům v rámci ročního zúčtování daně (pokud splňují podmínky osvobození dle daného zákona). V případě podání daňového přiznání vznikne poplatníkovi přeplatek.

Daň z nemovitých věcí

I pro rok 2025 bude činit inflační koeficient 1,0.

Na rok 2025 dojde ke změnách v rámci koeficientů:

  1. nově bude moct obec stanovit odlišný místní koeficient na jednotlivé skupiny pozemků či staveb a také pro různé části obce
    1. z toho plyne, že místní koeficient lze stanovit na celé území obce / jednotlivé katastrální území / městské obvody / městské části / jednotlivé skupiny nemovitých věcí (např. pouze na rekreační budovy jako náhrada za zrušení koeficientu podnikání ve výši 1,5)
    2. výše koeficientu se ovšem nemění, tj. lze stanovit v rozmezí 0,5 až 5 a poté pro zemědělské pozemky v rozmezí 0,5 až 1,5
    3. od roku 2025 může obec využít pro stanovení místního koeficientu obecně závaznou vyhlášku nebo opatření obecné povahy

Obecně závazná vyhláška se použije pro celé území obce, jednotlivé katastrální území, městskou část či městský obvod, nebo pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí. 

Opatření obecné povahy se využije pro konkrétní nemovité věci, které je nezbytné na základě § 12e zákona o opatření obecné povahy označit (nemovité věci, které již nelze vymezit zákresem v mapě). 

  1. nově koeficient obce (podle velikosti obce) lze pouze zvýšit o jednu kategorii, nelze již snižovat až o 3
    1. navýšení lze provést pro celé území obce / jednotlivé katastrální území / jednotlivý městský obvod / městskou část
    2. již nelze zvýšení provést na jednotlivé parcely
  2. koeficient podnikání 1,5 bude zrušen

Daň ze zemědělských pozemků bude vycházet z vyhlášky č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků. 

Spotřební daně

Cílem novely spotřebních daní je snížení administrativní zátěže (sněmovní tisk č. 736). Součástí novely bude:

  1. elektronizace některých procesů
    1. zavedení formulářových podání mimo jiné pro evidence v podniku na výrobu vybraných výrobků nebo podání návrhů na vydání povolení pro účely spotřebních daní
  2. skladování a prodej surového tabáku
  3. zrušení doby doprodeje cigaret a zahřívaných tabákových výrobků
  4. ruší se povinnost dokládat ekonomickou stabilitu žadatele o vydání povolení nabývat vybrané výrobky osvobozené od daně
  5. podmínky pro přepravu osvobozených odpadních olejů
  6. posuzování malých a nezávislých pivovarů a jejich zařazení
    1. možnost sčítání výroby malých pivovarů, které jsou právně či hospodářsky propojené
  7. změna v procesech pro vrácení daně osobám požívajícím výsad a imunit
  8. vrácení daně plátci (v případě vývozů nebo opětovném uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně) a podáním DODAP
    1. v DŘ je lhůta 3 roky, v dané dani jen 6 měsíců
  9. zkrácení lhůtu pro vrácení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla
    1. nová lhůta by měla být do konce 3. kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl
  10. zrušení možnosti zajistit daň finanční zárukou (lz

Zajímavé NSS, I-NÚR

Poděkování

Děkuji za zakoupení e-booku a webináře na účetní a daňové novinky 2025. Doufám, že se vám e-book a webinář líbil. Záznam z webináře budete mít na e-mailu (týká se pouze těch, kteří si webinář zakoupili). 

Budu moc rád, když si uděláte odběr newsletteru na Daně se Standou: https://danesestandou.cz/

Pokud by byly nějaké poznatky k e-booku nebo připomínky, lze mě kontaktovat na e-mail: info@smtax.cz nebo na Faceboook: Stanislav Suchan. 

Na stránkách SM tax jsou k dispozici i další webináře, videokurzy a knihy. Můžete mě sledovat i na Spotify: Daně se Standou. 

Standa

Diskuze

Máte dotaz nebo potřebujete poradit?

Přidejte se do diskuze a získejte odpověď na Váš dotaz.
{{ reviewsTotal }}{{ options.labels.singularReviewCountLabel }}
{{ reviewsTotal }}{{ options.labels.pluralReviewCountLabel }}
{{ options.labels.newReviewButton }}
{{ userData.canReview.message }}