⚠️ Potřebujete udělat daně za rok 2024? Kontaktujte nás.
📖 E-book ZDARMA - Daně a začátky podnikání 2025
⚠️ Potřebujete udělat daně za rok 2024? Kontaktujte nás.
Vážení nadšenci do daní,
představujeme vám e-book na mzdovou problematiku novinek v Zákoníku práce na rok 2025. Autorem tohoto e-booku je Ing. et Ing. Stanislav Suchan, MSc., MBA, daňový poradce č. 5797.
Zveřejněním ve Sbírce zákonů byla potvrzena nová výše minimální mzdy od 1. 1. 2025, a to v částce 20 800 Kč. Současně se zvyšují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny prací.
Minimální mzda bude nově navázána na vývoj průměrné mzdy.
Koeficient se bude stanovovat ve vazbě ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd a míře produktivitě práce. Koeficient se stanoví v Radě hospodářské a sociální dohody, a to vždy na období dvou let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Koeficient bude možné operativně měnit, a to dle vývoje vnitrostátních ekonomických podmínek. Minimální mzda se takto bude zaokrouhlovat na celé stokoruny nahoru.
Výše minimální mzdy ovlivňuje celou řadu dalších veličin, a to zejména:
| Titul | 2024 | 2025 |
| Minimální měsíční mzda | 18 900 Kč | 20 800 Kč |
| Minimální hodinová mzda | 112,50 Kč | 124,40 Kč |
| Limit pro měsíční daňový bonus (1/2 MM) | 9 450 Kč | 10 400 Kč |
| Limit pro roční daňový bonus (6xMM) | 113 400 Kč | 124 800 Kč |
| Pravidelně vyplácené důchody (částečné osvobození do 36násobku MM) | 680 400 Kč | 748 800 Kč |
| OBZP (13,50 % z MM) | 2 552 Kč | 2 808 Kč |
| Regulovaná cena pro předškolní zařízení – mateřské školy (max. 8 % z MM) | 1 512 Kč | 1 664 Kč |
| Regulovaná cena pro školní družiny a školní kluby (max. 4 % z MM) | 756 Kč | 832 Kč |
Do úhrnu příjmů pro účely výplaty daňového bonusu se zahrnují pouze příjmy dle § 6 a § 7 ZDP, které nejsou osvobozenými příjmy a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, viz § 35d odst. 4 ZDP. Kdo tedy např. nemá nárok na výplatu daňového bonusu?
Veřejné zdravotní pojištění u OBZP je splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne měsíce následujícího.
Hodinová minimální mzda se stanoví jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc.
Rok 2025 má 251 pracovních dní, což je 2 008 hodin při 8 h. pracovní době (40 h. týdně – plný úvazek).
Výpočet = 20 800 / (2 008/12) = 124,3027; zaokrouhleno na 124,40 Kč.
Do počtu pracovních hodin se pro daný účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové mzdy se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.
Jako se zvyšuje minimální mzda, zvyšuje se každoročně i průměrná mzda. Pro rok 2025 je stanovena výše průměrné mzdy na částku 46 557 Kč. To ovlivní výpočet progresivního zdanění, kdy se vyšší sazba daně (tedy 23 %) použije u základu daně (rozdíl mezi příjmy a výdaji) převyšujícího 36násobek průměrné mzdy, v roce 2025 tedy částku 1 676 052 Kč za rok (měsíčně 139 671 Kč). Dále pak průměrná mzda ovlivňuje mimo jiné i výši osvobozených zaměstnaneckých benefitů, která se stanoví jako ½ průměrné měsíční mzdy, tedy 23 278,50 Kč za rok.
Dále se zvyšuje kvůli zvýšení průměrné mzdy i hranice maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, a to na částku 2 234 736 Kč. Sazby zůstávají stejné, kromě sazby z vyměřovacího základu zdravotnického záchranáře, kde se zvyšuje z původních 27,8 % na 28,8 %.
Od 1. 1. 2025 došlo ke změně: zaručená „mzda“[1] zůstane zachována pouze pro veřejný sektor, pro soukromý sektor bude závazná již pouze minimální mzda.
Dále zůstává povinnost zaměstnavatele dodržovat zásadu uvedenou v §110 ZP: za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.
Dále klesl počet úrovní zaručeného výdělku z 8 na 4, nově se týká jen platu (nikoli mzdy).
Nejnižší úrovně zaručeného platu se má nově stanovovat:
| Skupina | Násobek minimální mzdy |
| 1. | 1násobek |
| 2. | 1,2násobek |
| 3. | 1,4násobek |
| 4. | 1,6násobek |
[1] Pojem mzda se používá pouze ve spojitosti se soukromým sektorem, nově zaručená „mzda“ zůstane pouze pro veřejný sektor, a tak je vhodnější pojmosloví plat.
| Pojistné | Zaměstnavatel | Zaměstnanec | OSVČ |
| Sociální pojištění | 24,8 % | 7,1 % | 29,2 % |
| Veřejné zdravotní pojištění | 9 % | 4,5 % | 13,5 % |
| Celkem | 33,8 % | 11,6 % | 42,7 % |
Dílčí pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Je třeba si uvědomit, že u pojistného jsou minima a také i maxima. Minimum se uplatňuje pouze u veřejného zdravotního pojištění (neplatí pro státní pojištěnce) a maximum u sociálního pojištění (to platí u zaměstnanců, u OSVČ je to jinak).
Jelikož se využívají dohody jako formy pracovněprávního vztahu spíše k doplňkovému příjmu a předpokládá se, že zaměstnanec má mimo tento příjem i jiný hlavní příjem (ze kterého je odváděno pojistné), je zde určená hranice tolerance měsíční částky příjmu, do které se neplatí odvody na sociální a zdravotní pojištění. Tento limit je u obou dohod odlišný. U DPP je nastaven do výše 11 499 Kč, u DPČ do výše 4 499 Kč. Pokud měsíční příjem překročí tuto hranici, musí se odvádět ZP i SP z celé částky. V případě uzavřených více DPP u jednoho zaměstnavatele se pro posouzení překročení limitu příjem ze všech sčítá dohromady.
U dohod platí, že se pojistné nevyměří, pokud není překročena rozhodná výše:
| Pojistné | DPP | DPČ |
| neplatí se pojistné | 1 až 11 499 Kč včetně | 1 až 4 499 Kč včetně |
| platí se pojistné | 11 500 Kč a více | 4 500 Kč a více |
Zdanění dohod a zaměstnání malého rozsahu
Pro určení správného způsobu zdanění u dohod rozlišujeme, zda zaměstnanec podepsal Prohlášení poplatníka a chce si tak uplatnit slevu na poplatníka (a jiné slevy, na které má nárok), či nikoli. V případě, že podepíše Prohlášení, bude se jednat o zdanění zálohovou daní, přičemž se z vypočtené částky daně odečte sleva na poplatníka (měsíční výše slevy je 2 570 Kč).
Pokud nepodepíše Prohlášení a jeho příjem bude do limitu (viz níže), zdaňuje se srážkovou daní. U tohoto typu daně nelze využít možnosti odečtení slevy na poplatníka, a tak se celá částka daně, tedy 15 % z hrubého příjmu, odvede státu. Srazí ji zaměstnavatel a zaměstnanci vyplatí čistou mzdu (tedy odměnu po odečtení daně). Takto sraženou daň již poplatník nemusí uvádět ve svém daňovém přiznání. Pokud by se ale rozhodl, že ji uvádět chce, může, ale musí tam zahrnout všechny příjmy z veškerých dohod, které byly zdaněny srážkovou daní v daném roce. Pokud by příjem byl nad limit a nebylo podepsané Prohlášení, zdaňuje se zálohovou daní. Zálohová i srážková daň činí 15 %.
| Hrubá mzda | Zaokrouhlení | Způsob zdanění |
| Dohoda o provedení práce | ||
| 1 až 11 499 Kč včetně (podepsal Prohlášení) |
na celé stokoruny nahoru | zálohová daň 15 % (23 %) zaokrouhlena na celé koruny nahoru |
| 1 až 11 499 Kč včetně (nepodepsal Prohlášení) |
na celé koruny dolů | srážková daň ve výši 15 % zaokrouhlena na celé koruny dolů |
| 11 500 Kč a více (nezáleží na podepsání) |
na celé stokoruny nahoru | zálohová daň 15 % (23 %) zaokrouhlena na celé koruny nahoru |
| Z ostatních příjmů ze závislé činnosti (např. dohoda o pracovní činnosti, zaměstnání malého rozsahu) | ||
| 1 až 4 499 Kč včetně (podepsal Prohlášení) |
na celé stokoruny nahoru | zálohová daň 15 % (23 %) zaokrouhlena na celé koruny nahoru |
| 1 až 4 499 Kč včetně (nepodepsal Prohlášení) |
na celé koruny dolů | srážková daň ve výši 15 % zaokrouhlena na celé koruny dolů |
| 4 500 Kč a více (nezáleží na podepsání) |
na celé stokoruny nahoru | zálohová daň 15 % (23 %) zaokrouhlena na celé koruny nahoru |
Byl zrušen tzv. stop výdělek (=výdělek naposledy zjištěný před skončením pracovního poměru) u výpočtu náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, která vznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V případě, že bude osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, bude se náhrada za ztrátu na výdělku počítat z platné minimální mzdy i pokud již před tím tuto náhradu pobírala (nikoli již ze stop výdělku).
K 1. 1. 2025 se stanovují nové výše redukčních hranic (dále jen „RH“) pro výpočet dávek nemocenského pojištění a poskytování náhrady při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 14 dnů. První redukční hranice pro rok 2025 činí 1 552 Kč/den[1]. Druhá je pak 1,5násobek první čili 2 328 Kč/den a třetí 3násobek první čili 4 656 Kč/den.
[1] Výpočet: 43 682 (všeobecný vyměřovací základ pro rok 2025 x 1,0658 (koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro rok 2025) – z výsledku se stanoví jedna třicetina.
| Redukční hranice | Denní RH | RH pro náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dní |
| První RH | 1 552 Kč | 1 552 x 0,175 = 271,60 Kč/hod |
| Druhá RH | 2 328 Kč | 2 328 x 0,175 = 407,40 Kč/hod |
| Třetí RH | 4 656 Kč | 4 656 x 0,175 = 814,80 Kč/hod |
Příklad:
Vypočtěte náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, pokud víte, že zaměstnanec byl práce neschopným od 20. 1. 2025 do 26. 1. 2025, jeho průměrný výdělek byl k 1. 1. 2025 (za 4. čtvrtletí 2024) vypočten ve výši 900 Kč/hod a jeho týdenní pracovní doba činí 40 hodin týdně (každý den 8 hodin).
Náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost proplácí po dobu prvních 14 kalendářních dní zaměstnavatel, dále pak ČSSZ. Proplácí se hodiny, které měly být odpracovány, ale nebyly z důvodu nemoci. V tomto případě se bude proplácet 5 pracovních dní po 8 hodinách, tedy 40 hodin.
Výpočet náhrady je takový, že se nejprve určí redukovaný průměrný výdělek dle průměrného výdělku a redukčních hranic a následně se z něj vypočítá 60 %.
Sečtením dostaneme výši redukovaného průměrného výdělku: 244,44 + 81,48 + 122,22 = 448,14 Kč (jedná se o maximální výši redukovaného PV v roce 2025).
Náhrada mzdy činí 60 % = 448,14 x 0,6 = 268,89 Kč/hod.
Celková výše náhrady při pracovní neschopnosti bude činit: 268,89 x 40 = 10 755,60 Kč, zaok. 10 756 Kč.
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí nejméně u:
Průměrné ceny pohonných hmot:
Výše paušální náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2025 činí 4,80 Kč za hodinu.
Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci odměňovanému mzdou stravné nejméně ve výši (§ 163 ZP):
Zaměstnanci odměňovanému platem přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši (§ 176 ZP):
Od 1. 1. 2025 je možné zaměstnanci poskytnout příspěvek na stravování ve výši 123,90 Kč (177*0,70), aby se jednalo o osvobozený příjem na straně zaměstnance, viz § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.
Na straně zaměstnavatele není žádné omezení, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.
Jedná se o sněmovní tisk č. 696, který 12. listopadu 2024 šel do Senátu. Změna se týká období od 1. 1. 2025, kdy se zavedla sleva na pojistném pro pracující důchodce, viz § 7d a § 7e zákona č. 589/1992 Sb.
Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc, pokud:
Podmínky musí být naplněny po celý kalendářní měsíc, za který zaměstnanec uplatňuje slevu na pojistném.
Výše slevy na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Slevu nelze u zaměstnavatele uplatnit zpětně. Slevu lze nejdříve uplatnit za kalendářní měsíc, kdy byly splněny výše uvedené podmínky + kdy bylo o slevu požádáno, a za kalendářní měsíce následující. Zaměstnanec může zpětně uplatnit slevu pouze prostřednictvím žádosti na Územní správě sociálního zabezpečení (tato žádost nejde přes zaměstnavatele, ale rovnou napřímo mezi zaměstnancem a ÚSSZ).
Zaměstnanec bude muset doložit rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši, nebo potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží.
Sleva platí nejen pro zaměstnance, ale i OSVČ, a to i pokud jsou v paušálním režimu. Pojistné by tedy bylo 22,7 % (29,2 % – 6,5 %).
Jedná se o sněmovní tisk 706, který byl 25. listopadu 2024 doručen prezidentovi k podpisu. Změny se týkají:
Rozhodnutí vystavená před 1. 1 .2025 vytvořená dle dosavadních pravidel se dokončí taktéž dle dosavadních pravidel. Pokud by se vydalo rozhodnutí až po tomto datu, ale potřeba ošetření vznikla již před tímto datem, bude se postupovat již podle nových pravidel.
Jedná se o sněmovní tisk č. 630, který 12. listopadu 2024 šel do Senátu.
Zálohy na pojistném není povinna platit OSVČ za kalendářní měsíce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a za kalendářní měsíce bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud tato osoba samostatně výdělečně činná v období 5 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou činnost, nebyla OSVČ. Věta první se nepoužije u OSVČ, která je v paušálním režimu, viz § 14 odst. 9 zákona č. 589/1992 Sb.
Výše uvedené se týká jen sociálního pojištění. Do praxe ovšem doporučuji tuto pofiderní výhodu ignorovat a zálohy platit!
Pokud tedy zahájím podnikání v roce 2025, tak pro rok 2025 + 2026 nemusím platit zálohy (nesměl jsem být ale OSVČ před lhůtou uvedenou výše).
Domnívám se, že výše uvedená úleva je značný nesmysl, jelikož takto OSVČ bude mít doplatek naráz při podání přehledu OSVČ, což u dosti podnikatelů bude náročná záležitost kvůli cash-flow.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle § 271b odst. 1 ZP přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy. Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle § 271b odst. 1 ZP, výše uvedené vyplývá z § 271b odst. 3 ZP.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění, viz § 271b odst. 6 ZP.
Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku nebo důchodového věku, je-li jeho důchodový věk vyšší než 65 let, viz § 271h odst. 1 ZP.
Pokud zaměstnanec má uzavřeno více pracovněprávních poměrů u jednoho zaměstnavatele, i nadále platí, že pracovní náplň nesmí být shodná. Od 1. 6. 2025 nastanou změny v případě souběhu pracovního poměru a dohod konaných mimo pracovní poměr. Možnost sjednat další pracovněprávní vztah se stejným druhem práce, avšak založený pouze dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti s nutností splnit podmínku, že tento pracovněprávní vztah bude sjednán na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části.
Nově tedy bude možné, aby zaměstnanec vykonával pro téhož zaměstnavatele během rodičovské dovolené stejnou práci na základě dohod jako před nástupem na rodičovskou dovolenou.
Výše uvedené neplatí v případě čerpání mateřské, neplaceného volna čerpaného po dosažení 3 let věku dítěte.
V rámci zkušební doby dojde k prodloužení na dobu až 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru a na dobu až 8 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.
Zkušební doba se dále prodlouží o pracovní dny zaměstnance, který během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené a o pracovní dny neomluveného zameškání práce. Je nově stanoveno, že o kolik dní zaměstnanec zamešká z důvodu překážek v práci, čerpání dovolené, neomluvené absence, o tolik směn, resp. pracovních dnů se zkušební doba prodlouží.
I nadále platí, že zkušební dobu lze sjednat výhradně písemně, a to nejpozději v den vzniku pracovního poměru.
Zkušební doba sjednána před novelou se řídí starými pravidly.
Doba opakování dvakrát a dost nebude muset být dodržena u zaměstnance, který nahradí druhého zaměstnance po dobu mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a po dobu čerpání dovolené, která bezprostředně navazuje na čerpání mateřské, otcovské a rodičovské dovolené.
Platí, že po skončení mateřské nebo otcovské dovolené zaměstnavatel zařadí zaměstnance na jeho původní pracovní místo. Nově bude zaměstnanec zařazen na původní práci a pracoviště nejen po návratu z mateřské nebo otcovské dovolené, ale také po návratu z rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let.
Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce (s výjimkou výpovědi dané z důvodů uvedených v § 52 písm. f) až h) ZP). Výpovědní doba nově začne běžet dnem, kdy bude výpověď doručena druhé smluvní straně a bude končit dnem, který se číselně s tímto dnem shoduje. V případě, že v měsíci takový den není, konec výpovědní doby připadne na poslední den v měsíci. Uvedeme si příklady:
Příklad 1: Doručení dne 03. 08. 2025, výpovědní doba končí dnem 03. 10. 2025
Příklad 2: Doručení dne 31. 07. 2025, výpovědní doba končí dnem 30. 09. 2025
Dále bude platit, že výpovědní dobu lze písemnou formou prodloužit nebo změnit její běh s tím, že ujednání musí platit stejně pro zaměstnance i zaměstnavatele.
Výpovědní doba bude činit nejméně jeden měsíc, pokud je daná zaměstnavatelem například pro neuspokojivé pracovní výsledky, pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů nebo pokud zaměstnanec nesplňuje požadavky pro řádný výkon práce (§ 52 písm. f) – h) ZP).
Původně navrhovaná výpověď bez udání důvodu neprošla schválením, tudíž nebude platit.
Zaměstnavateli a zaměstnanci je umožněno, aby písemnou dohodou prodloužili výpovědní dobu nebo změnili její běh (např. dle starých pravidel), to neplatí pro § 52 písm. f) – h) ZP.
Mění se lhůty, po které může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů k dané práci nebo z jiných důvodů, pro které je možné okamžitě zrušit pracovní poměr:
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, přísluší při skončení pracovního poměru jednorázová náhrada ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Nahrazuje se tak právo na odstupné, které je v tomto případě zrušeno. Tato náhrada je pokryta zákonným pojištěním odpovědnosti zaměstnavatele. Posudek od lékaře může být vydán i po skončení pracovního poměru. Nepřísluší zaměstnanci činném na základě DPP či DPČ.
Jednorázová náhrada podléhá dani z příjmů (není osvobozena), ale neplatí se z ní pojistné.
Zaměstnavatel je povinen vyplatit jednorázovou náhradu v nejbližším výplatním termínu následujícím po skončení pracovního poměru nebo po vydání lékařského posudku (či po přezkumu správním orgánem, je-li přezkum učiněn), pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem jinak.
V případě, že bude pracovní poměr rozvázán neplatně, bude zaměstnancům náležet nově nejen náhrada mzdy, ale také dovolená (po dobu, po kterou je spor veden).
Doba nepřetržitého denního odpočinku může být zkrácena až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích u zaměstnance staršího 18 let, pokud je to nezbytné k odvrácení havárie, živelní události nebo jiné mimořádné události či odstranění a zmírnění jejich následků. Je nutné ale následující odpočinek o dobu zkrácení tohoto odpočinku prodloužit.
V současnosti platí, že mzdový výměr nebo oznámení o změně ve mzdovém výměru zaměstnavatel předá zaměstnanci před nástupem na výkon práce nebo nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Nově bude platit, že mzdový výměr musí zaměstnavatel předat před začátkem výkonu práce nebo nejpozději před začátkem výkonu práce v den, kdy změna nabývá účinnosti.
Nově lze zaměstnanci doručit mzdový/platový výměr elektronicky i zjednodušeným postupem dle § 335 ZP, a to i bez souhlasu zaměstnance.
Pro zařazení zaměstnance do platového stupně je potřeba započítat dobu dosažené praxe, dobu péči o dítě a dobu výkonu vojenské základní služby nebo civilní služby. Nově se k těmto dobám přičítá ještě doba péče o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) a doba řádně ukončeného studia v doktorském studijním programu (podle § 47 zákona o vysokých školách).
Tyto nově přičítané doby se dle přechodných ustanovení započtou i z minulosti, z čehož plyne, že se mají zohlednit pro účely určení platového tarifu i u již stávajících zaměstnanců.
Oproti léta zavedenému vyplácení mzdy na pracovišti zaměstnavatele v hotovosti se mění podmínky v Zákoníku práce tak, že mzda se bude přednostně vyplácet na platební účet určený zaměstnancem. Teprve pokud by snad zaměstnanec nesouhlasil s vyplácením na bankovní účet (pouze písemně) nebo bankovní účet nemá zřízený, poté se vyplácí mzda v hotovosti, v pracovní době a na pracovišti.
Mladistvý zaměstnanec mladší 15 let, který neukončil povinnou školní docházku, smí v období hlavních prázdnin konat pouze lehké práce, které neškodí jeho zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji. Pokud zaměstnavatel takového zaměstnance zaměstná, bude muset splnit několik omezení, která se k takovému výkonu práce budou vázat. Jedná se např. o:
Zaměstnavatel musí zajistit vstupní vyšetření lékařem ještě před vznikem pracovněprávního vztahu (platí i pro DPP a DPČ) u všech mladistvých.
Zaměstnanci (s místem výkonu práce v zahraničí, odměňovanému platem), který čerpá ve státě místa výkonu práce v zahraničí mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou, náleží nově náhrada výdajů za ubytování po dobu 14 týdnů ve stejné výši jako před nástupem na mateřskou či rodičovskou dovolenou. Podmínkou je oznámení úmyslu čerpat mateřskou nebo rodičovskou dovolenou v zahraničí zaměstnavateli alespoň 10 týdnů před očekávaným dnem porodu. Dále mu náleží i další náhrady výdajů dle § 189 odst. 6 ZP (náhrada zvýšených životních nákladů, zvýšených vybavovacích výdajů, jízdních výdajů, výdajů spojených s přepravou osobních věcí).
Za nepřetržité trvání základního pracovněprávního vztahu se pro účely dovolené nově považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k témuž zaměstnavateli. Týká se to rovněž DPP a DPČ i jejich kombinací a kombinací s pracovním poměrem.
Odborová organizace může jednat u zaměstnavatele pouze pokud splňuje podmínku, že alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Tuto podmínku je povinna zaměstnavateli nově prokázat, pouze pokud o ni požádá. Lze tak učinit pomocí notáře (kterého sjednává a hradí zaměstnavatel), kterému musí odborová organizace poskytnout nezbytnou součinnost, nebo lze prokázat i jiným způsobem, např. poskytnutím informací o minimálně 3 zaměstnancích, kteří jsou členové (s jejich souhlasem).
Zaměstnanci uvedení v § 303 odst. 1 ZP (ve správních úřadech, PČR, ozbrojených silách, soudech, České národní bance, Kanceláři prezidenta republiky, územních samosprávných celků atd.) mohou nově vykonávat funkci členů řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost. Lze tak pouze za předchozího souhlasu zaměstnavatele, u kterého jsou zaměstnáni.
Zaměstnanec, který byl do takového orgánu vyslán zaměstnavatelem, musí svého zaměstnavatele informovat o celkovém úhrnu peněžitého plnění, které mu bylo za členství v těchto orgánech vyplaceno v daném roce, a to do konce ledna následujícího roku. Před novelou platilo, že zaměstnanec musel informovat zaměstnavatele bezodkladně o každém peněžitém plnění, které mu bylo vyplaceno.
Zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody. Ruší se tak tzv. doložky mlčenlivosti o odměňování zaměstnance.
Ke změně dochází při výpočtu týdenní pracovní doby, pokud dojde k její změně v rozhodném období. Nově se vypočte týdenní pracovní doba tak, že se úhrn součinů jednotlivých týdenních pracovních dob v hodinách a kalendářních dnů, po které byly tyto týdenní pracovní doby uplatněny, vydělí celkovým počtem kalendářních dnů v rozhodném období. Výsledná hodnota se zaokrouhlí na tisíciny nahoru.
Má-li být průměrný výdělek použit po skončení pracovněprávního vztahu, použije se průměrný výdělek zjištěný naposledy v průběhu trvání pracovněprávního vztahu.
Nově je povinen zaměstnavatel zajistit vstupní lékařskou prohlídku pouze u vybraných případů:
V ostatních případech není nutné provádět vstupní lékařskou prohlídku, pokud to zaměstnavatel nebo uchazeč nevyžaduje.
Od roku 2026 bude platit, že pokud zaměstnanec ukončí zaměstnání dohodou se zaměstnavatelem nebo dá výpověď sám, nebude to mít vliv na výši podpory v nezaměstnanosti. Nyní platí, že se v takovém případě činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Dále se budou měnit procentní sazby podpory.
Jedná se o revoluci, kdy se spojí MPSV, ČSSZ, ÚP, FS ČR a ČSÚ. Dané hlášení by se mělo podávat místo 25 různých pravidelných měsíčních hlášení.
Jednotným hlášením by bylo nahrazeno:
Jednotné měsíční hlášení představuje snahu o snížení administrativní zátěže u zaměstnanecké agendy. Dané hlášení by mělo zastupovat až 25 různých hlášení odesílaných různým institucím za zaměstnance, které se tímto sloučí do jednoho. Hlášení se bude odesílat na jedno místo, kterým bude MPSV a bude platit jen jeden termín – do 20. dne následujícího měsíce. MPSV následně přepošle dané informace mezi instituce, kterých se týkají.
Nyní nejsou do jednotného hlášení zapojeny zdravotní pojišťovny, ale v budoucnu je v plánu je taktéž zapojit.
Pilotní zkušební fáze bude probíhat již od července 2025, kdy se vyzkouší jeho provoz u vybraných zaměstnavatelů a proběhne připomínkování. Povinné pro všechny zaměstnavatele bude od ledna 2026.
Děkuji za zakoupení e-booku a webináře na novinky v Zákoníku práce na rok 2025. Doufám, že se vám e-book a webinář líbil. Záznam z webináře budete mít na e-mailu (týká se pouze těch, kteří si webinář zakoupili).
Budu moc rád, když si uděláte odběr newsletteru na Daně se Standou: https://danesestandou.cz/.
Pokud by byly nějaké poznatky k e-booku nebo připomínky, lze mě kontaktovat na e-mail: info@smtax.cz nebo na Faceboook: Stanislav Suchan.
Na stránkách SM tax jsou k dispozici i další webináře, videokurzy a knihy. Můžete mě sledovat i na Spotify: Daně se Standou.
Standa
Taxomat je váš digitální pomocník pro snadné a rychlé vyřešení daní. Získejte přehled, eliminujte chyby a zpracujte daňové přiznání bez zbytečné námahy. Ušetřete čas i starosti – vyzkoušejte Taxomat ještě dnes!
Rozhodně Standovu přípravu doporučuji. Je to přesně rok, co jsem se začala na zkoušky učit – sama. Tápala jsem, jak přípravu uchopit. Naštěstí jsem objevila přípravu od Standy. Sice mi to trvalo déle, ale napodruhé jsem zkoušky zvládla. Sama bych to nezvládla.
Tahle příprava je opravdu žádoucí, jdu do toho, investování do sebe je v tuto dobu více než žádoucí.
