⚠️ E-book ZDARMA - Účetní a daňové novinky 2025
16/04/2024
10 min. čtení

Platby záloh u OSVČ. Zvolit hlavní či vedlejší činnost?

Platby záloh u OSVČ. Zvolit hlavní či vedlejší činnost?

Osoba samostatně výdělečná je osoba, která vykonává samostatně výdělečnou činnost nebo na samostatně výdělečné činnosti spolupracuje. Zpravidla se tato činnost dělí na dva druhy, a to:

Hlavní činnost – jedná se o hlavní pracovní náplň;

Vedlejší činnost – nejedná se o jediný příjem, fyzická osoba vedle podnikaní rovněž vykonává zaměstnání (kde je hrazeno pojistné), pobírá invalidní nebo starobní důchod, má nárok na peněžitý příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství, osobně pečuje o osobu mladší 10 let, nebo je nezaopatřeným dítětem (studentem).

Podnikání a zálohy na pojistné

Standartně se každým rokem zvyšují minimální zálohy na sociální pojištění a veřejné zdravotní pojištění, jelikož vychází z průměrné mzdy. Přehled pro rok 2024 uvádíme níže.

Veřejné zdravotní pojištění

Zákon o veřejném zdravotním pojištění nově od 1. ledna 2024 stanovil minimální vyměřovací základ OSVČ na částku 21 983,50 Kč s minimální zálohou 2 968 Kč měsíčně, kterou povinně musí platit OSVČ na hlavní pracovní činnost.

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je 50 % daňového základu (zisk z podnikání). Měsíční vyměřovací základ je průměr, který z takto stanoveného vyměřovacího základu připadá na jeden kalendářní měsíc. Záloha na pojistné činí 13,5 % z tohoto vyměřovacího základu. Zálohy jsou splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, nejpozději však do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Záloha za duben je tedy splatná do 8. května.

U osob, které vykonávají vedlejší činnost se zálohy na zdravotní pojištění neplatí nebo se mohou platit dobrovolně. Vedlejší činnost u zaměstnání je pouze v případě, že je pojistné odvedeno alespoň z minima, což je minimální mzda. Častý omyl z praxe je, že se zdravotní pojištění u vedlejší činnosti neplatí vůbec. Ve skutečnosti se ale případné pojistné doplatí zpětně za celý rok na základě celkových reálných příjmů. Pokud jsem např. student a podnikáním, tak vždy vznikne doplatek na pojistném, jelikož stát za mě hradí pojistné, ale pokud si něco vydělám, tak z toho si zdravotní pojištění musím již zaplatit sám.

hlavní činnost vedlejší činnost
vyměřovací základ 50 % základu daně 50 % základu daně
minimální měsíční záloha 3 968 Kč není
sazba zálohy 13,5 % 13,5 %
splatnost nejpozději do 8. dne následujícího měsíce zálohy se neplatí povinně

 

Přehled se podává, i když jsou příjmy nulové. V přehledu se započtou zálohy, které jsou předepsané na daný rok. Takže pokud v prosinci máme předpis zálohy, kterou uhradím až v lednu následujícího roku, tak v přehledu uvedeme i tuto zálohu. V přehledu do kolonky zálohy neuvádíme uhrazené doplatky či penále na pojistném.

Sociální pojištění

S účinností od 1. ledna 2024 byl stanoven nový roční vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění ve výši 55 % daňového základu (zisku z podnikání). Měsíční vyměřovací základ tedy odpovídá jedné dvanáctině ročního vyměřovacího základu, který vychází k rozdílu mezi příjmy a výdaji za rok 2023.

Minimální vyměřovací základ u hlavní činnosti činí pro daný rok 30 % z průměrné mzdy, která je stanovena pro rok 2024 ve výši 43 967 Kč. Minimální měsíční záloha se stanoví jako minimální vyměřovací základ daně vynásoben sazbou 29,2 %.

U OSVČ, která zahájila nově výkon hlavní samostatné činnosti a tuto činnost v uplynulých 20 kalendářních letech nevykonávala, bude její vyměřovací základ činit nejméně 25 % průměrné mzdy platné pro kalendářní rok, a to po dobu 3 kalendářních let od zahájení podnikání.

U vedlejší činnosti je rozhodný základ daně. Při překročení rozhodné částky 105 520 Kč bude OSVČ účastna důchodového pojištění (pokud živnost byla zřízena v průběhu roku, rozhodná částka se pokrátí poměrem). Minimální vyměřovací základ pro vedlejší činnost je nově od 1. ledna 2024 11 %. Minimální měsíční záloha se stanoví jako minimální vyměřovací základ daně vynásobený sazbou 29,2 %.

Pro sociálního pojištění byl stanoven i maximální vyměřovací základ, který činí 48násobek průměrné mzdy, což odpovídá výši 2 110 416 Kč.

hlavní činnost vedlejší činnost
minimální vyměřovací základ daně 30 % základu daně při překročení rozhodné částky 105 520 Kč činí 11 % základu daně
vyměřovací základ daně 55 % základu daně 55 % základu daně
sazba zálohy 29,2 % 29,2 %
maximální vyměřovací základ 2 110 416 Kč (48násobek průměrné mzdy) 2 110 416 Kč (48násobek průměrné mzdy)

 

Jako nejvýhodnější kombinaci se zpravidla volí zaměstnání s následnou vedlejší činností. Pokud chci mít vedlejší činnost z pohledu sociálního pojištění při zaměstnání, zde na rozdíl od veřejného zdravotního pojištění stačí, pokud budu na pojistném účasten, tj. nemusí být splněna minimální mzda. Pokud tedy budu mít dohodu o pracovní činnosti na částku 4 001 Kč, tak z pohledu sociálního pojištění budu mít vedlejší činnost, z pohledu veřejného zdravotního pojištění si budu muset zdravotní pojištění doplatit do minima, což je minimální mzda, poté bych i v přehledu měl vedlejší činnost.

Nevíte si rady s vyplněním přehledů? Neváhejte se na nás obrátit.

Diskuze

Máte dotaz nebo potřebujete poradit?

Přidejte se do diskuze a získejte odpověď na Váš dotaz.
{{ reviewsTotal }}{{ options.labels.singularReviewCountLabel }}
{{ reviewsTotal }}{{ options.labels.pluralReviewCountLabel }}
{{ options.labels.newReviewButton }}
{{ userData.canReview.message }}