Daně a začátky podnikání

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) je fyzická osoba, která podniká na vlastní jméno, samostatně, soustavně a za účelem zisku. Samotné založení živnosti je dnes velmi jednoduchá záležitost, podstatně složitější jsou na to navazující zdanění, pojistné odvody (i v podobě záloh) a také podání daňového přiznání a přehledů.

Před tím, než si zajdeme na živnostenský úřad, bychom měli mít jasno v tom, v jaké oblasti chceme podnikat. Ne všechny podnikatelské činnosti jsou živnostmi. Např. umělci, kteří využívají výsledků své duševní tvůrčí činnosti, nepotřebují mít k výkonu své činnosti žádné oprávnění.

Živnosti

Pokud se fyzická osoba rozhodne podnikat, je potřeba zjistit, zda pro svou činnost potřebuje založit živnost, nebo bude podnikat na základě jiného oprávnění. Pravidla, která se týkají živností, jsou upraveny v Živnostenském zákoně, kde lze nalézt i jejich výčet. Jeden podnikatel může mít i více než jen jednu živnost a může vykonávat různé obory, např. i pokud spolu nijak nesouvisí.

Druhy živností

V přílohách živnostenského zákona lze zjistit, o jaký druh živnosti se jedná. Živnosti jako takové rozdělujeme na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti lze provozovat na základě ohlášení živnostenskému úřadu a zaplacení správního poplatku. Živnost pak vzniká dnem ohlášení, tzn. živnost se může provozovat ihned po ohlášení, a to i když podnikatel nemá ještě v ruce živnostenské oprávnění.

Ohlašovací živnosti dělíme na řemeslné, vázané a volné. Řemeslné živnosti najdeme v příloze č. 1 živnostenského zákona (jedná se např. o truhláře, klempíře, pekaře, skláře či kadeřníka). Vázané živnosti najdeme v příloze č. 2 živnostenského zákona (jedná se např. o projektové činnosti ve výstavbě nebo činnosti účetních poradců) a jako poslední jsou živnosti volné, nevyžaduje se u nich prokazování odborné ani jiné způsobilosti (musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti). Volné živnosti najdeme v příloze č. 4 živnostenského zákona.

U koncesovaných živností se musí prokázat odborná způsobilost, která je upravena právními předpisy v příloze č. 3 živnostenského zákona a živnostenským oprávněním pro výkon těchto živností je tzv. koncese. Jedná se např. o taxislužby.

Nejčastěji se bude jednat o živnost volnou, která se dále dělí na dalších 80 oborů. Při ohlašování živnosti je třeba na živnostenském úřadě oznámit, jaké všechny činnosti budeme vykonávat a dle toho například zvolit obory živnosti. Pokud bychom později chtěli přidat další činnost, můžeme, ale tento úkon podléhá dalšímu správnímu poplatku.

Co je třeba splnit k získání živnosti?

Nejprve si rozebereme všeobecné podmínky provozování živnosti. Jedná se především o svéprávnost, bezúhonnost a plnoletost. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním nebo daným předmětem podnikání. Mezi další překážky provozování živnosti patří např. situace, kdy je na majetek fyzické osoby vyhlášený konkurs.

Řemeslné živnosti může podnikatel vykonávat, pokud doloží potvrzení o dosaženém vzdělání (např. výuční list, maturitní vysvědčení či doklady o ukončeném vyšším odborném nebo vysokoškolském vzdělání v dané oblasti). Pokud má podnikatel vzdělání v příbuzném oboru, postačí, když doloží doklad o odborné způsobilosti v tomto oboru a následně doklad o jednoleté praxi v oboru, ve kterém hodlá podnikat.

U vázané živnosti jsou specifické podmínky, ty naleznete ve zvláštních právních předpisech, na které živnostenský zákon odkazuje.

Pokud podnikatel nemůže doložit potřebné vzdělání v dané oblasti a vzdělání je vyžadováno, je možné uzavřít smlouvu s odpovědným zástupcem, který doloží potřebnou odbornost. Odpovědný zástupce pak dohlíží na řádný výkon živnosti podnikatele. V daném případě se jedná o tzv. garanta.

U volné živnosti není třeba odborná ani jiná způsobilost. Pro získání živnostenského oprávnění postačí, když ohlašovatel splní všeobecné podmínky k provozování živnosti.

Jaký je postup pro získání živnostenského oprávnění?

K provozování živnosti je zapotřebí získat živnostenské oprávnění. To vznikne buď dnem ohlášení, nebo dnem, kdy nabyde právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Je třeba se dostavit na živnostenský úřad, vyplnit Jednotný registrační formulář, předložit občanský průkaz, případné doklady prokazující odbornou způsobilost či existenci odpovědného zástupce a zaplatit poplatek 1 000 Kč, doložit případně potvrzení o studiu, či jiné potřebné dokumenty.

Druhou možností je vyplnit Jednotný registrační formulář online na webových stránkách Portál živnostenského podnikání. V tomto případě se platí poplatek 800 Kč, místo 1 000 Kč.

Živnostenský úřad přezkoumá předložené doklady, opatří si výpis z trestního rejstříku, čímž zkontroluje bezúhonnost ohlašovatele. Následně provede zápis do živnostenského rejstříku. Ze zákona k tomu má lhůtu 5 dní. Vydá identifikační číslo (IČ), které se bude používat u fakturace.

Jaké jsou lhůty pro nahlášení ostatním úřadům?

Osoby, které se rozhodnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, musí toto rozhodnutí oznámit na České správě sociálního zabezpečení a své zdravotní pojišťovně. Dříve se musely registrovat i u svého místně příslušného Finančního úřadu, ale to již neplatí a registrace jsou zrušené (od 1. 1. 2024).

Pokud jste studentem, je třeba zaslat na každý úřad potvrzení o studiu. Příslušné úřady si vybíráme podle místní příslušnosti, u fyzické osoby se řídí trvalým pobytem. Česká správa sociálního zabezpečení vydá variabilní symbol, který je třeba si pečlivě uchovat. Veřejných zdravotních pojišťoven je mnoho. Skutečnost, že podnikáte, oznamujete své zdravotní pojišťovně na kterékoli pobočce nebo online.

Pokud chcete vstoupit do paušálního režimu, je třeba podat přihlášku na příslušný Finanční úřad nejpozději v den zahájení činnosti. Den zahájení činnosti nemusí být stejný jako den ohlášení živnosti.

V neposlední řadě je třeba nahlásit, zda budete mít hlavní či vedlejší činnost, viz kapitola „Pojistné OSVČ“.

Dotaz z praxe 5

Po založení živnosti mi přišel dopis ohledně povinnosti úhrady poplatku do Komory živnostníků. To jako musím platit?

Jedná se o dobrovolný příspěvek, který se platit určitě nemusí a silně doporučuji jej neplatit. Doufám, že brzy takové agresivní jednání z pohledu dané firmy skončí, jelikož je to zneužívání nevědomosti lidí.

Jaké výhody a nevýhody přináší podnikání jako OSVČ?

Mezi výhody podnikání OSVČ lze zařadit zejména rychlé, mnohdy levné a jednoduché zahájení, není třeba žádný počáteční vklad jako u právnických osob (základní kapitál). Ze strany státu jsou OSVČ méně právně regulovány, např. není povinnost vést podvojné účetnictví (pokud ovšem má fyzická osoba vysoké obraty, tj. nad 25 000 000 Kč, tak povinnost vést podvojné účetnictví je, ovšem daná povinnost bude pravděpodobně brzy zrušena). Výdaje lze uplatňovat paušálně nebo vést tzv. daňovou evidenci (evidovat skutečné výdaje). Nebo může být osoba v paušálním režimu a sledovat pouze příjmy.

Značnou výhodou je disponování peněz. Po úhradě faktury odběratelem máte na účtu peníze, se kterými můžete ihned pracovat, tj. poplatit hypotéku, nájem, potraviny apod. Kdežto u firmy jsou peníze stále firmy, nemůžete si je jen tak vytáhnout bez právního důvodu. Toto ovšem může být i nevýhodou, jelikož fyzická osoba si musí „odkládat“ peníze na zaplacení daní a pojistného.

Další značnou výhodou je administrativa. U OSVČ stačí jednou ročně podat daňové přiznání a přehledy OSVČ, v průběhu roku se nemusí nic dělat (výjimkou jsou plátci DPH).

Daňové kontroly u fyzických osob nejsou tak časté jako u právnických osob. Fyzická osoba OSVČ nemusí mít žádný účet určený k podnikání, nejsou předepsaná pravidla. Ovšem pro účely praxe doporučuji si účet založit.

Další značnou výhodou OSVČ je fakt, že zdaňuje až reálný příjem. Vystavím fakturu, ale dodavatel mi ji neuhradí, nemám tedy příjem, tudíž nic nezdaňuji, naopak u firmy bych již zdanit musel.

Mezi nevýhody lze zařadit podnikatelské riziko – ručí celým svým (i osobním) majetkem. Další nevýhodou může být fakt, že platba záloh i samotné pojistné OSVČ je daňově neuznatelným výdajem. Pokud máte první rok podnikání jako hlavní činnost, tak bez ohledu na to, zda již máte nějaké příjmy, tak měsíčně musíte platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění (cca 10 000 Kč měsíčně). Nevýhodou OSVČ může být prestiž. Velké firmy chtějí spíše spolupracovat také s firmou, nikoli s OSVČ.

Jak evidovat příjmy?

Máme příjmy z podnikání a s tím související výdaje. Pojďme se podívat na stranu příjmů. Je třeba mít na paměti, že fyzická osoba (OSVČ) pracuje na cash principu, tzn. zdaňuje pouze příjmy, které jsou skutečně obdržené na běžném účtu nebo v hotovosti (pokud nevedeme podvojné účetnictví). Pokud tedy vystavím fakturu za grafické práce v hodnotě 100 000 Kč a do konce roku mi tato faktura nebude proplacena, příjmy jsou 0 Kč.

Všechny příjmy je třeba doložit nějakým dokladem – nejlépe vystavenou fakturou, která je následně uhrazena bezhotovostně nebo v hotovosti. Je také možnost doložit příjmy i výpisem z bankovního účtu. Zde je třeba upozornit na problémy z praxe.

Finanční úřad si při daňové kontrole může vyžádat přístupy k běžným účtům, a to i bez součinnosti OSVČ, pak je na vás, jak budete prokazovat vaše příjmy. Daňové břemeno je na straně daňového poplatníka (OSVČ). Co to znamená? Finanční úřad nebude prokazovat či vyvracet konkrétní fakta, bude ovšem chtít, abyste data uvedená v daňovém přiznání obhájil – to je vysvětlení toho, že daňové břemeno leží na vás.

Pokud založím živnost v průběhu roku 2025, pro daňové přiznání a přehledy mě budou zajímat pouze příjmy inkasované na běžný účet v průběhu roku 2025 (alternativně zaplacené v hotovosti).

Jak evidovat výdaje?

Pojďme se podívat na stranu výdajů, která je trochu komplikovanější. Pokud abstrahujeme od možnosti vést podvojné účetnictví, které v rámci této kapitoly pro zjednodušení neřešíme, máme několik možností, jak uplatňovat výdaje související s podnikáním:

1. paušální výdaje (výdaje se určí jako % z příjmů)
2. skutečné výdaje (vede se daňová evidence, výdaje se prokazují doklady)
3. paušální režim (žádná daňová evidence se nevede, musí být splněny podmínky, výdaje se neprokazují)

Můžeme uplatňovat skutečné výdaje či výdaje procentem z příjmů (tzv. paušální výdaje). Skutečné výdaje je třeba opět doložit konkrétními doklady. Pokud při daňové kontrole nebudeme mít patřičné doklady, finanční úřad tyto výdaje vyloučí, tím se zvýší základ daně a také související doměřená daň. Dále je třeba brát v potaz, že do skutečných výdajů lze zařadit pouze výdaje, které souvisí s dosahováním našich zdanitelných příjmů. Není tedy možné do výdajů zahrnout něco, co vůbec nesouvisí s naší podnikatelskou činností.

Je třeba podotknout, že v případě evidence skutečných výdajů jsou platby sociálního a zdravotního pojištění, pokuty od státních institucí a například i samotná daň z příjmů fyzických osob, výdaji daňově neuznatelnými. Do výdajů se dále nezahrnují např. výdaje na reprezentaci (pohoštění, oběd s obchodním partnerem), nákup hmotného majetku nad 80 000 Kč (řeší se pomocí odpisů) atd.

Nákup nehmotného majetku při vedení daňové evidence je výdajem uznatelným v jakékoli výši.

Může nastat i situace, kdy naše skutečné výdaje budou vyšší než příjmy, a tak vznikne daňová ztráta. Danou ztrátu lze kompenzovat s jinými dílčími základy daně (příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmů, ostatní příjmy), které jsou kladné. Toto neplatí u příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání), které nikdy nelze snížit o daňovou ztrátu.

Dotaz z praxe 9

Co se stane, pokud nemám jiné dílčí základy daně nebo mám jen se ztrátovým podnikáním jen příjmy ze zaměstnání, nebo mé jiné dílčí základy daně jsou nízké? Přijdu o ztrátu?

Nikoli. V roce vyměření daňové ztráty se provede automatický zápočet ztráty s kladnými dílčími základy daně (zisk z kapitálového majetku, z nájmu a ostatních příjmů). Pokud nám něco zbyde k douplatnění, tak lze daňovou ztrátu uplatnit buď podáním dodatečného daňového přiznání 2 roky dozadu, nebo si ji ponecháme do budoucna s tím, že lhůta pro uplatnění je až 5 let. Dejte si ovšem pozor, že vyměřením ztráty (nikoli uplatněním) se automaticky prodlužuje lhůta na kontrolu finančního úřadu ze 3 let na 8. Pokud si nechceme ztrátu uplatňovat do budoucna a nechceme mít 8 let těžký spánek, lze podat vzdání se ztráty do lhůty pro podání daňového přiznání.

V případě, kdy poplatník využil při výpočtu základu daně skutečné výdaje, je možné podat dodatečné daňové přiznání a změnit uplatněné výdaje na paušální výdaje. Opačně to nelze – nelze změnit uplatnění paušálních výdajů na skutečné výdaje.

Paušální výdaje

Jak již bylo zmíněno, jednou z možností uplatnění výdajů jsou paušální výdaje, u kterých máme 4 pásma a také stropy. Maximální paušální výdaj vychází vždy ze stropu 2 000 000 Kč. Pokud tedy budou naše příjmy vyšší než 2 000 000 Kč, výdaje budeme počítat pouze ze stropu 2 000 000 Kč.

Pásma paušálních výdajů jsou následující:

Pokud tedy zvolíme paušální výdaje, nemusíme evidovat účtenky ani žádné další doklady stvrzující nákup (výdaj). Paušální výdaje se vyplatí i pro osoby, které nemají skoro žádné skutečné výdaje. V paušálních výdajích je již zahrnuto vše.

Pokud máme více druhů činností, které spadají do různých pásem, na každou činnost se použije relevantní pásmo paušálních výdajů. Tudíž limitní částky se budou poté sčítat.

Příklad 1

Advokát si založil živnost na lektorskou činnost. Výdaje chce uplatňovat procenty z příjmů. Vede si podrobnou evidenci příjmů, a tak je možné rozlišit jednotlivé příjmy dle činnosti – za advokátní služby činí příjmy 2 500 000 Kč, za lektorské služby činí 2 900 000 Kč. Určete dílčí základ daně ze samostatné činnosti.

Řešení 1

Jelikož daná osoba vykonává rozdílné činnosti, které spadají do rozdílných skupin, lze aplikovat paušální výdaje do maxima u každé z nich. Z advokátních služeb budou činit výdaje 800 000 Kč (aplikuje se 40 %), z lektorských služeb 1 200 000 činit: (2 500 000 + 2 900 000) – 2 000 000 = 3 400 000 Kč.

Příklad 2

OSVČ se zabývá marketingovou činností. V březnu daného roku se rozhodla rozšířit své služby navíc o lektorskou činnost. Její příjmy za celý rok z marketingové činnosti činí 2 300 000 Kč a od března do konce roku za lektorskou činnost 2 050 000 Kč. Určete výši paušálních výdajů za daný rok.

Řešení 2

Pro výpočet paušálních výdajů se nerozlišuje, zda byla činnost poskytována celý rok nebo jen po část roku. V daném případě vykonává OSVČ sice odlišné činnosti, ale obě činnosti spadají do skupiny, u které se uplatňují paušální výdaje 60 %. Proto se nemůže použít strop 2 000 000 Kč u obou činností zvlášť. Celkové paušální výdaje budou tedy činit 1 200 000 Kč (60 % ze stropu 2 000 000 Kč).