Vážení nadšenci do daní,
představujeme vám e-book na daně a začátky podnikání, který slouží pro nové nadšence do daní, kteří se chtějí zorientovat ve světě daní. Autorem tohoto e-booku je Ing. et Ing. Stanislav Suchan, MSc., MBA, daňový poradce č. 5797.
V případě, že byste se chtěli stát našimi klienty, můžete nás kontaktovat na e-mail: info@arstas.cz nebo navštívit naše webové stránky: https://arstas.cz/ či https://danesestandou.cz/. Daně zaštiťuje Stanislav Suchan, který dodává:
„V roce 2021 jsem založil vzdělávací portál SM tax.cz, který je určený pro širokou veřejnost. Portál je zaměřený na videokurzy, přednášky, školení, webináře, články a sekci otázky a odpovědi, zkrátka vše potřebné pro lidi, kteří se zajímají o daně, viz: https://smtax.cz/. V roce 2024 jsem založil portál Daně se Standou, kde je plno otázek a odpovědí z praxe, článků, sporů s FÚ, videí apod, viz: https://danesestandou.cz/.“
Pro koho je členství Daně se Standou?
Pokud si odpovíte na dotazy „ano“, členství je pro Vás: https://danesestandou.cz/landing-page-pro-clenstvi/
Tak tomu je teď konec. V členství je již přes 380 uživatelů, 1 200+ zodpovězených dotazů z praxe. Budu se na Vás těšit. PS: na dotazy odpovídám i o víkendu, jsem pro Vás k dispozici pořád.
E-book je dostupný pouze pro klienty Arstas, případně potenciální klienty Arstas, kteří si u nás nechají zpracovat daňové přiznání. E-book je také dostupný pro „fanoušky“ Daně se Standou, kteří odebírají newsletter Daně se Standou. Jakékoli jiné rozšiřování e-booku bez svolení autora není povoleno, výjimkou je písemný souhlas autora.
Šířit tento e-book je zakázané, jelikož se na něj vztahují autorská práva (značná část textu je uvedena v knihách DAŇOVÝ PROFÍK).
Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) je fyzická osoba, která podniká na vlastní jméno, samostatně, soustavně a za účelem zisku. Samotné založení živnosti je dnes velmi jednoduchá záležitost, podstatně složitější jsou na to navazující zdanění, pojistné odvody (i v podobě záloh) a také podání daňového přiznání a přehledů.
Před tím, než si zajdeme na živnostenský úřad, bychom měli mít jasno v tom, v jaké oblasti chceme podnikat. Ne všechny podnikatelské činnosti jsou živnostmi. Např. umělci, kteří využívají výsledků své duševní tvůrčí činnosti, nepotřebují mít k výkonu své činnosti žádné oprávnění.
Pokud by fyzická osoba vydělala pouze pár tisíc za celý rok, musí si i tak založit živnost?
Nezáleží na výši příjmu, ale na pravidelnosti. Pokud je činnost provozována soustavně a za účelem zisku, je to podnikání, a tak je třeba si živnost založit. Další otázkou však bude, zda vznikne povinnost podat daňové přiznání, jelikož tam je limit 50 000 Kč* u poplatníka, který není zaměstnaný a je jen OSVČ. Podání přehledů OSVČ na zdravotní pojišťovnu a ČSSZ je povinné vždy, i v případě, kdy je příjem roven nule.
V daních ovšem existuje řada výjimek. Např. takový trading, ačkoli je provozován soustavně, tak není živností, a nedaní se jako podnikání. To platí ale jen pro některé typy tradingu, např. prop trading je považován za podnikání a podléhá i pojistným odvodům.
*Do limitu 50 000 Kč se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně (např. vypořádání SJM), příjmy, které jsou od daně osvobozeny (např. prodej auta po více než 1 roce) a příjmy, které podléhají srážkové dani (např. české dividendy).
Pokud bychom byli zaměstnanci, tak je limit pro podání daňového přiznání 20 000 Kč.
Do limitu 50 000 / 20 000 Kč se zahrnují hrubé příjmy z podnikání, kapitálového majetku, nájmu a ostatní příjmy.
V přílohách živnostenského zákona lze zjistit, o jaký druh živnosti se jedná. Živnosti jako takové rozdělujeme na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti lze provozovat na základě ohlášení živnostenskému úřadu a zaplacení správního poplatku. Živnost pak vzniká dnem ohlášení, tzn. živnost se může provozovat ihned po ohlášení, a to i když podnikatel nemá ještě v ruce živnostenské oprávnění.
Ohlašovací živnosti dělíme na řemeslné, vázané a volné. Řemeslné živnosti najdeme v příloze č. 1 živnostenského zákona (jedná se např. o truhláře, klempíře, pekaře, skláře či kadeřníka). Vázané živnosti najdeme v příloze č. 2 živnostenského zákona (jedná se např. o projektové činnosti ve výstavbě nebo činnosti účetních poradců) a jako poslední jsou živnosti volné, nevyžaduje se u nich prokazování odborné ani jiné způsobilosti (musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti). Volné živnosti najdeme v příloze č. 4 živnostenského zákona.
U koncesovaných živností se musí prokázat odborná způsobilost, která je upravena právními předpisy v příloze č. 3 živnostenského zákona a živnostenským oprávněním pro výkon těchto živností je tzv. koncese. Jedná se např. o taxislužby.
Nejčastěji se bude jednat o živnost volnou, která se dále dělí na dalších 80 oborů. Při ohlašování živnosti je třeba na živnostenském úřadě oznámit, jaké všechny činnosti budeme vykonávat a dle toho například zvolit obory živnosti. Pokud bychom později chtěli přidat další činnost, můžeme, ale tento úkon podléhá dalšímu správnímu poplatku.
Nejprve si rozebereme všeobecné podmínky provozování živnosti. Jedná se především o svéprávnost, bezúhonnost a plnoletost. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním nebo daným předmětem podnikání. Mezi další překážky provozování živnosti patří např. situace, kdy je na majetek fyzické osoby vyhlášený konkurs.
Řemeslné živnosti může podnikatel vykonávat, pokud doloží potvrzení o dosaženém vzdělání (např. výuční list, maturitní vysvědčení či doklady o ukončeném vyšším odborném nebo vysokoškolském vzdělání v dané oblasti). Pokud má podnikatel vzdělání v příbuzném oboru, postačí, když doloží doklad o odborné způsobilosti v tomto oboru a následně doklad o jednoleté praxi v oboru, ve kterém hodlá podnikat.
U vázané živnosti jsou specifické podmínky, ty naleznete ve zvláštních právních předpisech, na které živnostenský zákon odkazuje.
Pokud podnikatel nemůže doložit potřebné vzdělání v dané oblasti a vzdělání je vyžadováno, je možné uzavřít smlouvu s odpovědným zástupcem, který doloží potřebnou odbornost. Odpovědný zástupce pak dohlíží na řádný výkon živnosti podnikatele. V daném případě se jedná o tzv. garanta.
U volné živnosti není třeba odborná ani jiná způsobilost. Pro získání živnostenského oprávnění postačí, když ohlašovatel splní všeobecné podmínky k provozování živnosti.
Může podnikat i fyzická osoba, která je mladší 18 let?
Pro založení živnosti je třeba splnit určité podmínky a jedna z nich je právě dovršení věku 18 let. Pokud je fyzická osoba mladší, potřebuje souhlas zákonného zástupce a souhlas soudu.
Jaký je postup pro získání živnostenského oprávnění?
K provozování živnosti je zapotřebí získat živnostenské oprávnění. To vznikne buď dnem ohlášení, nebo dnem, kdy nabyde právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Je třeba se dostavit na živnostenský úřad, vyplnit Jednotný registrační formulář, předložit občanský průkaz, případné doklady prokazující odbornou způsobilost či existenci odpovědného zástupce a zaplatit poplatek 1 000 Kč, doložit případně potvrzení o studiu, či jiné potřebné dokumenty.
Druhou možností je vyplnit Jednotný registrační formulář online na webových stránkách Portál živnostenského podnikání. V tomto případě se platí poplatek 800 Kč, místo 1 000 Kč.
Jaká je výše poplatku za založení živnosti a co vše je potřeba k založení?
K založení živnosti je potřeba občanský průkaz, doklad k doložení odborné či zvláštní způsobilosti (týká se např. řemeslné činnosti vázané či koncesované), pokud není sídlo totožné s bydlištěm, je třeba dodat doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor sídla a v neposlední řadě je třeba doložit doklad o zaplaceném správním poplatku. Správní poplatek za zřízení živnosti činí 1 000 Kč, za každou další žádost je poplatek 500 Kč. U elektronického podání se platí správní poplatek 800 Kč a za každou další žádost 400 Kč. Online formulář: https://www.rzp.cz/jrf/cs/.
Živnostenský úřad přezkoumá předložené doklady, opatří si výpis z trestního rejstříku, čímž zkontroluje bezúhonnost ohlašovatele. Následně provede zápis do živnostenského rejstříku. Ze zákona k tomu má lhůtu 5 dní. Vydá identifikační číslo (IČ), které se bude používat u fakturace.
Mohu si živnost založit na jakémkoli úřadě nebo jen na tom, kde mám bydliště?
Na jakémkoli.
Osoby, které se rozhodnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, musí toto rozhodnutí oznámit na České správě sociálního zabezpečení a své zdravotní pojišťovně. Dříve se musely registrovat i u svého místně příslušného Finančního úřadu, ale to již neplatí a registrace jsou zrušené (od 1. 1. 2024).
Pokud jste studentem, je třeba zaslat na každý úřad potvrzení o studiu. Příslušné úřady si vybíráme podle místní příslušnosti, u fyzické osoby se řídí trvalým pobytem. Česká správa sociálního zabezpečení vydá variabilní symbol, který je třeba si pečlivě uchovat. Veřejných zdravotních pojišťoven je mnoho. Skutečnost, že podnikáte, oznamujete své zdravotní pojišťovně na kterékoli pobočce nebo online.
Pokud chcete vstoupit do paušálního režimu, je třeba podat přihlášku na příslušný Finanční úřad nejpozději v den zahájení činnosti. Den zahájení činnosti nemusí být stejný jako den ohlášení živnosti.
V neposlední řadě je třeba nahlásit, zda budete mít hlavní či vedlejší činnost, viz kapitola „Pojistné OSVČ“.
Po založení živnosti mi přišel dopis ohledně povinnosti úhrady poplatku do Komory živnostníků. To jako musím platit?
Jedná se o dobrovolný příspěvek, který se platit určitě nemusí a silně doporučuji jej neplatit. Doufám, že brzy takové agresivní jednání z pohledu dané firmy skončí, jelikož je to zneužívání nevědomosti lidí.
Mezi výhody podnikání OSVČ lze zařadit zejména rychlé, mnohdy levné a jednoduché zahájení, není třeba žádný počáteční vklad jako u právnických osob (základní kapitál). Ze strany státu jsou OSVČ méně právně regulovány, např. není povinnost vést podvojné účetnictví (pokud ovšem má fyzická osoba vysoké obraty, tj. nad 25 000 000 Kč, tak povinnost vést podvojné účetnictví je, ovšem daná povinnost bude pravděpodobně brzy zrušena). Výdaje lze uplatňovat paušálně nebo vést tzv. daňovou evidenci (evidovat skutečné výdaje). Nebo může být osoba v paušálním režimu a sledovat pouze příjmy.
Značnou výhodou je disponování peněz. Po úhradě faktury odběratelem máte na účtu peníze, se kterými můžete ihned pracovat, tj. poplatit hypotéku, nájem, potraviny apod. Kdežto u firmy jsou peníze stále firmy, nemůžete si je jen tak vytáhnout bez právního důvodu. Toto ovšem může být i nevýhodou, jelikož fyzická osoba si musí „odkládat“ peníze na zaplacení daní a pojistného.
Další značnou výhodou je administrativa. U OSVČ stačí jednou ročně podat daňové přiznání a přehledy OSVČ, v průběhu roku se nemusí nic dělat (výjimkou jsou plátci DPH).
Daňové kontroly u fyzických osob nejsou tak časté jako u právnických osob. Fyzická osoba OSVČ nemusí mít žádný účet určený k podnikání, nejsou předepsaná pravidla. Ovšem pro účely praxe doporučuji si účet založit.
Další značnou výhodou OSVČ je fakt, že zdaňuje až reálný příjem. Vystavím fakturu, ale dodavatel mi ji neuhradí, nemám tedy příjem, tudíž nic nezdaňuji, naopak u firmy bych již zdanit musel.
Mezi nevýhody lze zařadit podnikatelské riziko – ručí celým svým (i osobním) majetkem. Další nevýhodou může být fakt, že platba záloh i samotné pojistné OSVČ je daňově neuznatelným výdajem. Pokud máte první rok podnikání jako hlavní činnost, tak bez ohledu na to, zda již máte nějaké příjmy, tak měsíčně musíte platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění (cca 10 000 Kč měsíčně). Nevýhodou OSVČ může být prestiž. Velké firmy chtějí spíše spolupracovat také s firmou, nikoli s OSVČ.
Máme příjmy z podnikání a s tím související výdaje. Pojďme se podívat na stranu příjmů. Je třeba mít na paměti, že fyzická osoba (OSVČ) pracuje na cash principu, tzn. zdaňuje pouze příjmy, které jsou skutečně obdržené na běžném účtu nebo v hotovosti (pokud nevedeme podvojné účetnictví). Pokud tedy vystavím fakturu za grafické práce v hodnotě 100 000 Kč a do konce roku mi tato faktura nebude proplacena, příjmy jsou 0 Kč.
Musím mít podnikatelský účet?
Nikoli. Tato povinnost v zákoně není. Doporučujeme ovšem si takový účet založit pro větší důvěryhodnost v případě daňové kontroly a celkově větší přehlednost.
Všechny příjmy je třeba doložit nějakým dokladem – nejlépe vystavenou fakturou, která je následně uhrazena bezhotovostně nebo v hotovosti. Je také možnost doložit příjmy i výpisem z bankovního účtu. Zde je třeba upozornit na problémy z praxe.
Finanční úřad si při daňové kontrole může vyžádat přístupy k běžným účtům, a to i bez součinnosti OSVČ, pak je na vás, jak budete prokazovat vaše příjmy. Daňové břemeno je na straně daňového poplatníka (OSVČ). Co to znamená? Finanční úřad nebude prokazovat či vyvracet konkrétní fakta, bude ovšem chtít, abyste data uvedená v daňovém přiznání obhájil – to je vysvětlení toho, že daňové břemeno leží na vás.
Musím vystavovat fakturu, pokud jsem neplátce?
Fakturu jako daňový doklad vystavují pouze plátci DPH. Pokud jste ovšem neplátcem DPH, tak vystavujete sice také fakturu, ale jedná se o prodejní doklad jako takový. Ten musíte vystavit, pokud jej protistrana vyžaduje, nebo pokud se jedná o podnikatele či firmu, jinak žádný doklad vystavovat nemusíte.
Pokud založím živnost v průběhu roku 2026, pro daňové přiznání a přehledy mě budou zajímat pouze příjmy inkasované na běžný účet v průběhu roku 2026 (alternativně zaplacené v hotovosti).
Pojďme se podívat na stranu výdajů, která je trochu komplikovanější. Pokud abstrahujeme od možnosti vést podvojné účetnictví, které v rámci této kapitoly pro zjednodušení neřešíme, máme několik možností, jak uplatňovat výdaje související s podnikáním:
Můžeme uplatňovat skutečné výdaje či výdaje procentem z příjmů (tzv. paušální výdaje). Skutečné výdaje je třeba opět doložit konkrétními doklady. Pokud při daňové kontrole nebudeme mít patřičné doklady, finanční úřad tyto výdaje vyloučí, tím se zvýší základ daně a také související doměřená daň. Dále je třeba brát v potaz, že do skutečných výdajů lze zařadit pouze výdaje, které souvisí s dosahováním našich zdanitelných příjmů. Není tedy možné do výdajů zahrnout něco, co vůbec nesouvisí s naší podnikatelskou činností.
Je třeba podotknout, že v případě evidence skutečných výdajů jsou platby sociálního a zdravotního pojištění, pokuty od státních institucí a například i samotná daň z příjmů fyzických osob, výdaji daňově neuznatelnými. Do výdajů se dále nezahrnují např. výdaje na reprezentaci (pohoštění, oběd s obchodním partnerem), nákup hmotného majetku nad 80 000 Kč (řeší se pomocí odpisů) atd.
Pokud si koupím na IČ auto a hodnota bude nad 80 000 Kč, jak si auto mohu dát do výdajů?
Do výdajů se auto dá prostřednictvím daňových odpisů. Do výdajů můžeme ovšem dávat i související výdaje, např. výdaje na opravy, PHM, servis apod. Pokud by hodnota automobilu byla do 80 000 Kč, jedná se o jednorázový daňový výdaj.
Auto patří do druhé odpisové skupiny, odepisujeme tedy po dobu 5 let. U bezemisních aut (e-auta) lze použít i mimořádné odpisy na 2 roky.
Nákup nehmotného majetku při vedení daňové evidence je výdajem uznatelným v jakékoli výši.
Může nastat i situace, kdy naše skutečné výdaje budou vyšší než příjmy, a tak vznikne daňová ztráta. Danou ztrátu lze kompenzovat s jinými dílčími základy daně (příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmů, ostatní příjmy), které jsou kladné. Toto neplatí u příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání), které nikdy nelze snížit o daňovou ztrátu.
Co se stane, pokud nemám jiné dílčí základy daně nebo mám jen se ztrátovým podnikáním jen příjmy ze zaměstnání, nebo mé jiné dílčí základy daně jsou nízké? Přijdu o ztrátu?
Nikoli. V roce vyměření daňové ztráty se provede automatický zápočet ztráty s kladnými dílčími základy daně (zisk z kapitálového majetku, z nájmu a ostatních příjmů). Pokud nám něco zbyde k douplatnění, tak lze daňovou ztrátu uplatnit buď podáním dodatečného daňového přiznání 2 roky dozadu, nebo si ji ponecháme do budoucna s tím, že lhůta pro uplatnění je až 5 let. Dejte si ovšem pozor, že vyměřením ztráty (nikoli uplatněním) se automaticky prodlužuje lhůta na kontrolu finančního úřadu ze 3 let na 8. Pokud si nechceme ztrátu uplatňovat do budoucna a nechceme mít 8 let těžký spánek, lze podat vzdání se ztráty do lhůty pro podání daňového přiznání.
V případě, kdy poplatník využil při výpočtu základu daně skutečné výdaje, je možné podat dodatečné daňové přiznání a změnit uplatněné výdaje na paušální výdaje. Opačně to nelze – nelze změnit uplatnění paušálních výdajů na skutečné výdaje.
Advokát si založil živnost na lektorskou činnost. Výdaje chce uplatňovat procenty z příjmů. Vede si podrobnou evidenci příjmů, a tak je možné rozlišit jednotlivé příjmy dle činnosti – za advokátní služby činí příjmy 2 500 000 Kč, za lektorské služby činí 2 900 000 Kč. Určete dílčí základ daně ze samostatné činnosti.
Jelikož daná osoba vykonává rozdílné činnosti, které spadají do rozdílných skupin, lze aplikovat paušální výdaje do maxima u každé z nich. Z advokátních služeb budou činit výdaje 800 000 Kč (aplikuje se 40 %), z lektorských služeb 1 200 000 Kč (aplikuje se 60 %). Celkové výdaje budou činit 2 000 000 Kč. Dílčí základ daně bude činit: (2 500 000 + 2 900 000) – 2 000 000 = 3 400 000 Kč.
OSVČ se zabývá marketingovou činností. V březnu daného roku se rozhodla rozšířit své služby navíc o lektorskou činnost. Její příjmy za celý rok z marketingové činnosti činí 2 300 000 Kč a od března do konce roku za lektorskou činnost 2 050 000 Kč. Určete výši paušálních výdajů za daný rok.
Pro výpočet paušálních výdajů se nerozlišuje, zda byla činnost poskytována celý rok nebo jen po část roku. V daném případě vykonává OSVČ sice odlišné činnosti, ale obě činnosti spadají do skupiny, u které se uplatňují paušální výdaje 60 %. Proto se nemůže použít strop 2 000 000 Kč u obou činností zvlášť. Celkové paušální výdaje budou tedy činit 1 200 000 Kč (60 % ze stropu 2 000 000 Kč).
Minulý rok jsem začal podnikat a měl jsem vysoké výdaje, proto jsem uplatnil skutečné výdaje. Letos již ale tak vysoké výdaje nemám, lze přejít na paušální a je potřeba to někam předem nahlásit?
Ano, je možné přejít letos na paušální výdaje. Tento krok se nikam neoznamuje, projeví se v daňovém přiznání, kde se zaškrtává, jaký typ evidence poplatník vede. V případě přechodu je potřeba upravit loňský základ daně dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, tedy např. zvýšit základ daně o v loňském roce neuhrazené pohledávky. Tyto úpravy se řeší pomocí dodatečného daňového přiznání, přičemž platí, že z této dodatečné daně nevznikají sankce (subjekt není v prodlení s podáním).
Daňová evidence se bude týkat pouze poplatníků, kteří evidují skutečné výdaje. U daňové evidence se evidují pouze příjmy a výdaje a dále majetek, závazky a pohledávky. V zákoně není uvedeno, jak by měla daňová evidence vypadat, postačí Excel, kde budeme evidovat příjmy a výdaje, datum vzniku příjmu a výdaje a např. podstatu příjmu či výdaje.
Vyjma příjmů a výdajů je také třeba vést evidenci zásob, majetku, pohledávek a závazků. Pokud je OSVČ plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), je nutné vést i evidenci pro účely DPH.
Daňovou evidenci lze vést i v různých specializovaných programech. Tento postup se doporučuje v případě vyššího počtu dokladů, výpočtu odpisů u více majetku a také v případě plátcovství DPH. Tyto programy umožňují vyšší přehlednost a také generování různých výkazů, např. pro účely daňových přiznání (k DPH i k dani z příjmů).
Je třeba si neplést paušální výdaje a paušální režim. Do paušálního režimu je možné vstoupit, pokud splníte podmínky. Jedná se tedy o další způsob, jak se mohou platit daně. Tento režim se vyplatí spíše poplatníkům, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na děti, nemají vysoké odpočty od základu daně a jejich roční příjmy se pohybují do cca 1 000 000 – 2 000 000 Kč.
Daný režim představuje určité zjednodušení v oblasti administrativy poplatníků. Není potřeba vést údaje o výdajích, sledují se pouze příjmy. Další zjednodušení představuje platba pouze jedné částky, která je stejná každý měsíc. V případě neporušení podmínek poplatníkům v tomto režimu nevzniká ani povinnost podávat daňové přiznání.
Výhodnost daného režimu je třeba vždy posoudit individuálně dle druhů a výší příjmů a zohlednění možnosti uplatnit odčitatelné položky, nezdanitelné části základu daně a slevy u konkrétního poplatníka.
Pokud poplatník splní podmínky paušálního režimu, jeho daň se bude rovnat paušální dani, a tak nevznikne povinnost podat daňové přiznání a ani přehledy OSVČ. Pokud by i tak poplatník daňové přiznání podal, správce daně k němu nebude přihlížet.
Mohu si zažádat o hypotéku, ačkoli mám paušální režim?
Ano, je to možné, ovšem banka bude mít svůj způsob výpočtu Vaší bonity, který je rozhodně horší, než kdybyste měli skutečné výdaje či paušální výdaje. Je třeba tedy zvážit, zda si budete brát hypotéku či ne. Pokud ne a splňujete podmínky, režim je vcelku výhodný, ale poměrně značně omezující.
Osoba samostatně výdělečně činná je pro účely zdravotního a sociálního pojištění osoba, která vykonává samostatně výdělečnou činnost nebo na samostatně výdělečné činnosti spolupracuje.
Rok, co rok se zvyšují minimální zálohy na sociální pojištění, veřejné zdravotní pojištění, paušální částka pro paušální režim a také minimální odvod veřejného zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů.
Sociální pojištění dělí tuto činnost na dva druhy, a to:
Jsem zaměstnaný na minimální mzdu a k tomu mám podnikání na OSVČ, kde mám miliónové obraty. Budu i tak považován z pohledu pojistného jako za vedlejší činnost?
Ano, výše příjmů není rozhodující.
U zdravotního pojištění se postupuje dle toho, jaký souběh činností nastává. Níže v tabulce je použita zkratka VZ – vyměřovací základ, což je částka, ze které se počítá pojistné.
Minimální vyměřovací základ u veřejného zdravotního pojištění v případě, kdy má subjekt hlavní příjem z podnikání se vypočítá jako: 48 967*0,5 = 24 483,50 Kč. Tato částka se nijak nezaokrouhluje.
Osoba bez zdanitelných příjmů
Pro rok 2026 platí nová výše minimálního odvodu na veřejné zdravotní pojištění, která se spočítá jako: 22 400/100*13,5 = 3 024 Kč.
Tato částka je zároveň určena jako minimální výše měsíčního zdravotního pojištění u zaměstnanců.
OBZP je osoba:
Státní pojištěnci
Státní pojištěnci jsou osoby, za které platí pojistné na veřejné zdravotní pojištění stát. Stát za tyto osoby odvádí 13,5 % z částky vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem, která se každý rok mění na základě aktuálního Nařízení vlády. Pro rok 2026 je vyměřovací základ 16 206 Kč a pojistné 2 188 Kč. Sociální pojištění státní pojištěnci neplatí.
Příklady státních pojištěnců:
Jedná se o kategorii L státního pojištěnce, která platí jen u zdravotního pojištění. Zužuje se okruh uživatelů, jelikož kategorie L se bude týkat pouze osoby pečující o dítě do 7 let (ruší se část „nebo o dvě děti do 15 let“). Novinkou je, že takový uživatel může mít i příjmy ze zaměstnání nebo podnikání. Ruší se max. délka pobytu dítěte ve škole / školce. Pro splnění podmínek musí platit, že dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem (ústavní zařízení apod.). Pečovat o dítě smí jen jedna osoba (matka nebo otec, popř. osoba, která převzala dítě do trvalé péče či nahrazující péči rodičů). Do kategorie L se zařadíte od následujícího dne po dni, kdy oznámení bude doručeno na zdravotní pojišťovnu. Uživatel nesmí pobírat mateřskou/otcovskou ani rodičovskou.
Dochází ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění u hlavní činnosti ze 35 % na 40 %. Vyměřovací základ se od 1. 1. 2024 zvyšuje na 55 % (pro rok 2026 není změna). U vedlejší činnosti vychází minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění na 11 %.
Pokud OSVČ zahajuje hlavní činnost a zároveň samostatně výdělečnou činnost v uplynulých 20 kalendářních letech nevykonávala, je nově minimální měsíční vyměřovací základ 25 % průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok, a to po dobu kalendářního roku, v němž je činnost zahájena a v bezprostředně následujících 2 kalendářních letech.
Vyměřovací základ od 1. 1. 2024 činí 55 %.
Minimální vyměřovací základ u hlavní činnosti: 48 967*0,40 = 19 586,80 Kč; zaokrouhleno na 19 587 Kč. Tato částka se vynásobí počtem měsíců výkonu činnosti. Minimální měsíční záloha: 19 587/100*29,2 = 5 719,404; zaokrouhleno na 5 720 Kč.
Minimální vyměřovací základ u hlavní činnosti pro začínající podnikatele: 48 967*0,25 = 12 241,75 Kč; zaokrouhleno na 12 242 Kč. Tato částka se vynásobí počtem měsíců výkonu činnosti. Minimální měsíční záloha: 12 242/100*29,2 = 3 574,664; zaokrouhleno na 3 575 Kč.
1 Přesný výpočet = 23 278,50/100*13,5 = 3 142,598 Kč, zaokrouhleno na celé Kč nahoru = 3 143 Kč.
2 Přesný výpočet = 24 483,50/100*13,5 = 3 305,2725 Kč, zaokrouhleno na celé Kč nahoru = 3 306 Kč.
Minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti: 48 967*0,11 = 5 386,37; zaokrouhleno na celé koruny nahoru 5 387 Kč. Minimální měsíční záloha: 5 387/100*29,2 = 1 573,004; zaokrouhleno na 1 574 Kč.
OSVČ, které v roce 2025 platily zálohy v minimální výši, platí od 1. 1. 2026 zálohy v nové minimální výši. Pokud OSVČ mění hlavní činnost na vedlejší nebo naopak, pak platí zálohy v minimální výši platné pro danou OSVČ v daném kalendářním roce. V případě vedlejší činnosti se v prvním roce žádné zálohy neplatí, to je zachováno. V kalendářním měsíci, kdy se podává Přehled, se porovnává záloha z předchozího kalendářního roku s nově vypočtenou zálohou z Přehledu. V tomto měsíci se platí zálohy v nižší výši.
OSVČ podala Přehled v dubnu 2026, ze kterého plynou zálohy ve výši 5 800 Kč. Dosavadní zálohy dle Přehledu za rok 2025 činily zálohy 5 400 Kč. Za měsíc duben 2026 lze odvést částku na pojistném ve výši 5 400 Kč.
Nemocenské pojištění
OSVČ, která se přihlásila k dobrovolnému důchodovému pojištění, si určuje měsíční základ pro placení pojistného na nemocenské pojištění mezi minimálním měsíčním základem a svým vypočteným maximálním měsíčním základem. Minimální měsíční základ činí dvojnásobek rozhodného příjmu. V roce 2026 činí dvojnásobek rozhodného příjmu 9 000 Kč (2*4 500). Pojistné na nemocenské pojištění činí 2,7 % z měsíčního základu, proto musí být měsíční platba na nemocenské pojištění minimálně ve výši 9 000/100*2,7 = 243 Kč.
3 Počítá se sem příjem jak z § 6, tak i § 7 ZDP.
4 Přesný výpočet = 46 557*0,35 = 16 294,95 Kč, zaokrouhleno na celé Kč nahoru, tj. 16 295 Kč.
5 Přesný výpočet = 46 557*0,11 = 5 121,27 Kč, zaokrouhleno na celé Kč nahoru = 5 122 Kč.
Jako nejvýhodnější kombinace se zpravidla volí zaměstnání s následnou vedlejší činností. Pokud chci mít vedlejší činnost z pohledu sociálního pojištění při zaměstnání, zde na rozdíl od veřejného zdravotního pojištění stačí, pokud budu na pojistném účasten, tj. nemusí být splněna minimální mzda. Pokud tedy budu mít dohodu o pracovní činnosti na částku 4 501 Kč, tak z pohledu sociálního pojištění budu mít vedlejší činnost, z pohledu veřejného zdravotního pojištění si budu muset zdravotní pojištění doplatit do minima, což je minimální mzda, poté bych i v přehledu měl vedlejší činnost. Pokud budu odvádět zálohy jako OSVČ alespoň v minimální výši, doplatek do minima u zaměstnání nebude.
6 Přesný výpočet = 16 295/100*29,2 = 4 758,14 Kč, zaokrouhleno na celé Kč nahoru = 4 759 Kč.
7 Přesný výpočet = 5 122/100*29,2 = 1 495,624 Kč, zaokrouhleno na celé Kč nahoru = 1 496 Kč.
8 Vyměřovací základ činí dvojnásobek rozhodného příjmu pro DPČ a zaměstnání malého rozsahu, tj. 2*4 500 = 9 000 Kč. Nemocenské bude činit = 9 000/100*2,7 = 243 Kč.
9 Pokud máte např. Všeobecnou zdravotní pojišťovnu č. 111, tak tam to najdete následovně: plátci > čísla účtů > kategorie účtu „Pojistné samoplátců (OSVČ a OBZP)“ > vyberete si kraj > vyhledat. Číslo účtu se Vám zobrazí a je třeba dále uvést variabilní symbol (rodné číslo) a konstantní symbol 558 pro platbu platebním příkazem.
10 Do vyhledávače stačí zadat např. „OSSZ Karviná“ – je tedy třeba vědět, pod jakou Okresní správu sociálního zabezpečení spadáte. Poté si sjedete níže, kde uvidíte „bankovní spojení“. Pro OSVČ je důležité první číslo účtu „Důchodové pojištění OSVČ“
*Pozor, VS v tomto případě není rodné číslo, ale 8místné nebo 9místné číslo přidělené od OSSZ. Zaměstnavatelé mají 10místné číslo.
** Výše uvedená čísla účtů se používají nejen na doplatky, které jsou splatné do 8 dnů od řádného podání, ale i pro zálohy (to neplatí pro osoby v paušálním režimu).
V rámci sociálního pojištění jsou možné dvě úlevy:
Matka na rodičovské dovolené, která pobírá rodičovský příspěvek, se rozhodla si přivydělávat podnikáním. Základ daně z podnikání činí za celý rok 120 000 Kč. Bude platit zálohy na pojistné?
Z pohledu obou subsystémů se jedná o státního pojištěnce.
Matka nemá příjmy ze zaměstnání čili se na ní z pohledu zdravotního pojištění vztahuje povinnost odvádět zálohy. Zálohy se vypočtou následovně: 120 000*0,5 = 60 000 *0,135 = 8 100 Kč (= celková částka odvodu zdravotního pojištění za daný rok vypočtená v Přehledu OSVČ). Měsíční záloha bude ve výši: 8 100/12 = 675 Kč (ZP nemá v tomto případě určené minimum pro zálohy).
U sociálního pojištění přesáhla rozhodnou částku pro platbu odvodu (117 521 Kč za rok 2026), takže bude muset za daný rok zaplatit pojistné a následně bude platit i zálohy. Pojistné se vypočte následovně: 120 000*0,55 = 66 000*0,292 = 19 272 Kč. Zálohy: 19 272/12 = 1 606 Kč (minimum 1 574 Kč je překročeno).
OSVČ přerušila živnost v následujících termínech: 6. 5. 2026 – 14. 9. 2026 a dále od 15. 12. 2026 až do dalšího roku. V jakých měsících bude na ZP a OSSZ vykázán výkon činnosti?
Pokud je podnikání jediný zdroj příjmů dané osoby a po přerušení se nahlásila na Úřad práce, bude považována v době přerušení za státního pojištěnce. U zdravotního pojištění se platí zálohy za měsíc, kdy byla alespoň po část měsíce vykonávána samostatná činnost. Výkon činnosti bude tedy evidován v měsících leden až květen a září až prosinec. U sociálního pojištění se přerušení činnosti považuje za ukončení činnosti. Záloha se platí i za měsíc, ve kterém se činnost ukončuje (přerušuje). V případě zahájení činnosti se také platí již za tento první měsíc, ale je posunuta splatnost až do konce následujícího měsíce (pokud je začátek v prosinci, záloha je splatná až do konce ledna následujícího roku). Činnost bude taktéž evidována v měsících leden až květen a září až prosinec.
Na Živnostenském úřadě jsem si zřídil živnost např. 29. března, ale na OSSZ a ZP jsem to nahlásil až 1. dubna. Od kdy budu platit pojistné?
Pokud jsem na Živnostenském úřadě nevyplnil tzv. JRF (Jednotný registrační formulář), tak v daném případě budu platit pojistné od dubna.
Pokud ovšem jsem JRF vyplnil, tak budu platit pojistné již od března, ačkoli byla živnost založena takto pozdě.
Co když se nechám zaměstnat v průběhu měsíce? Mám vedlejší činnost hned za celý měsíc?
Z pohledu veřejného zdravotního pojištění bude mít subjekt hlavní činnost, pokud při začátku činnosti nenahlásí zdravotní pojišťovně, že má od daného měsíce hlavní příjem ze zaměstnání (+ muselo by být v daný měsíc odvedeno pojistné z minimální mzdy), z pohledu sociálního pojištění bude mít vedlejší činnost, pokud alespoň po část kalendářního měsíce splňuje podmínky.
Příjmy ze samostatné činnosti se daní dle § 7 zákona o daních z příjmů. Dílčím základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, vzniká daňová ztráta. Příjmy se u fyzických osob sledují na bázi cash flow, což znamená, že se do základu daně daného roku zahrnou ty příjmy, které byly v daném roce obdrženy. Zde je rozdíl oproti obchodním korporacím, kde se sledují výnosy na základě akruálního principu.
Co se stane, když mi vyjde ztráta z podnikání? Co z toho pro mě vyplývá?
Ztráta vznikne, pokud jsou výdaje vyšší než příjmy. Ztráta ze samostatné činnosti může snížit jiný dílčí základ daně (dále jen „DZD“) v daném roce. Jedná se o DZD z kapitálového majetku, nájmu a ostatních příjmů. O ztrátu nelze ponížit DZD ze závislé činnosti. Ztrátu lze využít i v budoucnu, kdy o ni lze snížit kladný základ daně ze samostatné činnosti, a to až 5 následujících zdaňovacích období. Lze ji využít i zpětně, a to max. 2 roky, což se uplatní pomocí podání dodatečného daňového přiznání. Ztráta ovšem prodlužuje lhůtu pro stanovení daně. Běžná lhůta činí 3 roky od vyměření. V případě ztráty se lhůta prodlužuje o 5 let, celková lhůta tak činí 8 let. Pokud byste ztrátu využít nechtěli, lze se jí vzdát a lhůta se pak neprodlužuje. V takovém případě ji i tak lze použít zpětně 2 roky.
Za rok 2026 vznikla podnikateli ztráta ve výši 2 500 000 Kč. Jaká bude lhůta pro stanovení daně, pokud podával přiznání prostřednictvím daňového poradce po základní lhůtě?
K vyměření ztráty dojde k 1. 7. 2027. Pokud se nevzdá možnosti uplatnit ztrátu, lhůta pro stanovení daně bude 3 roky (základní) + 5 let (kvůli ztrátě) = 8 let čili do 1. 7. 2035. Pokud by se možnosti vzdal, zůstane lhůta základní, tedy 3 roky = 1. 7. 2030. I v případě vzdání se možnosti uplatnit ztrátu, ji lze uplatnit zpětně za předchozí 2 zdaňovací období, tedy za rok 2024 a 2025 (prostřednictvím podání dodatečného daňového přiznání).
Sazba daně činí u FO 15 %. V případě, kdy je celkový základ daně vyšší než 36násobek průměrné mzdy (1 762 812 Kč), aplikuje se sazba 23 %, a to na tu část základu daně, která přesahuje hranici.
ZD lze snížit o odčitatelné položky a nezdanitelné části základu daně:
Odčitatelné položky
11 49 680 Kč, pokud je držitelem průkazu ZTP/P.
12 Jedná-li se o poplatníka daně z příjmů fyzických osob, může uplatnit slevu na investiční pobídky ve výši daně vypočtené podle § 16 ZDP připadající na dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti.
Dále lze využít daňové zvýhodnění na děti, které lze využít v celé své výši, i pokud daň vyjde menší. V takovém případě pak vzniká daňový bonus, který při splnění podmínek správce daně vyplatí poplatníkovi (musí mít ovšem příjmy alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy, do posuzovaných příjmů se zahrnují jen příjmy ze zaměstnání a podnikání, tudíž rentiér s pasivním příjmem z nájmu či investicemi nikdy nebude mít daňový bonus). Částka daňového zvýhodnění se liší dle počtu dětí:
Pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P, částka se zdvojnásobuje.
Fyzická osoba má příjmy ze zaměstnání ve výši 920 000 Kč, příjmy ze samostatné činnosti (marketing) 2 300 000 Kč, k tomu výdaje 1 500 000 Kč a za nájem inkasovala v daném roce celkem 750 000 Kč. Vypočítejte daň.
DZD § 6 = 920 000 Kč
DZD § 7 = 2 300 000 – 1 500 000 = 800 000 Kč
DZD § 9 = 1 500 000 – (1 500 000*0,313 ) = 1 050 000 Kč
Celkový ZD = 920 000 + 800 000 + 1 050 000 = 2 770 000 Kč
Daň = 1 676 052*0,15 + (2 770 000 14 - 1 676 052)*0,23 = 251 407,8 + 251 608,04 = 503 015,84 Kč, zaok. 503 016 Kč – 30 840 (sleva na poplatníka) = 472 176 Kč
Fyzická osoba má příjmy ze zaměstnání ve výši 920 000 Kč, příjmy ze samostatné činnosti (marketing) 2 300 000 Kč, k tomu výdaje 2 500 000 Kč a za nájem inkasovala v daném roce celkem 150 000 Kč. Vypočítejte daň.
DZD § 6 = 920 000 Kč
DZD § 7 = 2 300 000 – 2 500 000 = -200 000 Kč
DZD § 9 = 150 000 – (150 000*0,3) = 105 000 Kč
Celkový ZD = 920 000 + 105 000 – 105 00015 = 920 000 Kč
Daň = 920 000*0,15 = 138 000 Kč – 30 840 (sleva na poplatníka) = 107 160 Kč
Pokud vyjde daň vyšší než 30 000 Kč, platí se zálohy. Toto je stejné jako u obchodních korporací. Zálohy se vypočtou z poslední známé daňové povinnosti (nepřihlíží se k případnému doplatku či nedoplatku).
13 Jedná se o paušální výdaje u příjmů z nájmu.
14 Tato částka se zaok. na 100 Kč dolů.
15 Ztrátu z § 7 lze uplatnit max. do výše DZD § 9.
U záloh platí různé výjimky, např. kdy se neplatí nebo se snižují. Více informací je uvedeno v knize Daň z příjmů fyzických osob 2026.
Daň za období roku 2026 činí 65 600 Kč. Určete zálohy.
Daň je v rozmezí 30 001 – 150 000 Kč, a tak se bude počítat 40 %: 65 600*0,4 = 26 240 Kč, zálohy se zaokrouhlují na celé sto koruny nahoru. Zálohy budou tedy ve výši 26 300 Kč. Celkem se budou platit 2 zálohy a to do 15. 6. a 15. 12. 2027, pokud bude přiznání podáno v základním termínu. Pokud po termínu s daňovým poradcem, tak do 15. 12. 2027 a 15. 6. 2028.
Minulý rok mi vyšla daň vyšší než 30 000 Kč, a tak mi vznikla povinnost platit zálohy na daň. Bohužel jsem si ovšem všiml, že jsem neuvedl veškeré vystavené faktury do minulého roku, a tak musím podat dodatečné daňové přiznání. Co se bude dít se zálohami? Musím zpětně doplatit rozdíl, který vznikne kvůli vyšší dani v dodatečném daňovém přiznání? Budou mi uděleny nějaké sankce?
Podáním dodatečného daňového přiznání se zvýší poslední známá daň. U záloh se ale nemění již zaplacené zálohy, ty zůstávají a změní se pouze výše záloh, které ještě nebyly zaplaceny. Pokud byste tedy měl povinnost platit 2 zálohy a zaplatil první zálohu k 15. 6. 20X1, v červenci podal dodatečné daňové přiznání na vyšší daň, červnová záloha by zůstala a změnila by se jen prosincová, tedy se splatností k 15. 12. 20X1.
Placení daní
Daň i zálohy na daň se platí na bankovní účet místně příslušeného finančního úřadu. U fyzické osoby se místní příslušnost řídí většinou místem bydliště. Jako variabilní symbol se použije DIČ nebo rodné číslo.
Daň je splatná do termínu pro podání daňového přiznání, tedy do 1. 4., 1. 5. nebo 1. 7. následujícího roku. Např. daň za zdaňovací období roku 2026 bude splatná do uvedených termínů roku 2027.
Pokud vznikne přeplatek na dani, je nutné o jeho vyplacení požádat správce daně. Většinou se žádá prostřednictvím podávaného přiznání, kde je žádost možné rovnou vyplnit. Pokud by tomu tak nebylo učiněno, je nutné podat žádost o vyplacení přeplatku zvlášť. Přeplatek je pak vyplacen do 30 dnů ode dne vyměření daně nebo od podání žádosti v případě, kdy by byla žádost podána později.
Kdy mi vrátí přeplatek na dani, pokud jsem podal žádost spolu s daňovým přiznáním v lednu?
K vyměření daně dojde k 1. 4. daného roku, od této doby běží lhůta 30 dnů na vyplacení přeplatku. Přeplatek bude vyplacen do 2. 5. (1. 5. je svátek).
Jaký účet mohu uvést pro vratku přeplatku?
Pokud jste fyzická osoba nepodnikatel, tak je to více méně jedno. Pokud jste ovšem registrován na Finančním úřadě, je třeba uvést takové číslo účtu, které eviduje Finanční úřad. Jinak Vám přeplatek nevyplatí. Lze žádat i na zahraniční účet, musíte ovšem uvést i IBAN apod.
U založení s. r. o. se jedná o složitější proces než u založení živnosti. Je ale také potřeba mít živnost na předmět činnosti, kterou se bude dané s. r. o. zabývat. Dále je potřeba sepsat společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu (u jednočlenného s. r. o.). Ta musí obsahovat údaje o společnících, základním kapitálu, podílech společníků, dále také název s. r. o., sídlo a předmět podnikání a také údaje o prvním jednateli. Musí být v listinné podobě a mít formu notářského zápisu. Doporučujeme vše řešit s notářem.
K úspěšnému založení s.r.o. je potřeba mimo jiné také složení základního kapitálu. Může být v peněžní i nepeněžní formě, kdy pro obě varianty platí trochu jiná pravidla, viz kapitola „Základní kapitál“. K tomuto účelu může být někdy potřeba založit nový bankovní účet, který bude psaný již na s. r. o., což může prodlužovat dobu samotného založení s. r. o.
Dále je potřeba zapsat s. r. o. do obchodního rejstříku. U rejstříkového soudu nebo u notáře se podá návrh na zápis do obchodního rejstříku, za který se platí poplatek 2 000 Kč. Když je zápis hotový, je potřeba s. r. o. zaregistrovat na Finančním úřadě k dani z příjmů právnických osob, a to do 15 dnů.
Je nutné zřizovat bankovní účet ještě před zápisem s. r. o. do obchodního rejstříku?
Společnost s ručením omezeným lze založit bez nutnosti zřízení účtu v bance, pokud její základní kapitál nepřesahuje 20 000 Kč. Vklad lze složit již při založení u správce vkladu (např. notáře). Jedná se o jednodušší a rychlejší formu založení s. r. o., jelikož není potřeba řešit zřízení bankovního účtu, což často proces založení firmy prodlužuje.
Další možností je koupit již založené s. r. o., tzv. ready-made společnost. Výhodou je ušetření času – tato společnost je již zapsaná v obchodním rejstříku. Další výhodou je i to, že pokud chcete, můžete koupit společnost, která je již zaregistrovaná jako plátce DPH, což Vám opět ušetří čas.
Značnou nevýhodou je ale fakt, že neznáte historii společnosti (i když to vypadá, že žádnou činnost dosud nevykonávala, není vyloučené, že tomu tak skutečně je, nebo že si např. nevzala úvěr atd.). Je tedy potřeba velmi dobře zvážit, u kterého poskytovatele takovou společnost koupit. Výdaje za nákup nelze uplatnit do nákladů. Cena se pohybuje v řádech tisíců až desetitisíců Kč.
Vklad do základního kapitálu je povinnou náležitostí při založení společnosti s ručením omezeným. Minimální výše základního kapitálu je 1 Kč za každého společníka (týká se obchodní korporace společnosti s ručením omezeným). Samozřejmě je možné vložit vyšší kapitál. Na základě výše vkladu do základního kapitálu se určuje podíl společníka, ze kterého mu plynou práva a povinnosti, pokud společenská smlouva nestanoví jiná pravidla.
Na základní kapitál poté nemohu šahat?
Základní kapitál by měl být ve výši zřizovacích výdajů, aby firma měla peníze na úhradu. Samozřejmě lze jako společník poskytnout bezúročnou zápůjčku, ale je to zbytečné. Pokud se např. nastaví základní kapitál 20 000 Kč, tak se tyto peníze pošlou na firemní účet, ze kterého se zřizovací výdaje uhradí (notář, advokát apod.).
Společník ručí do výše nesplaceného vkladu. Pokud je společníků více, ručí všichni společníci společně a nerozdílně. Při vzniku je nutné splatit alespoň 30 % každého peněžitého vkladu nejpozději ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Zbytek je pak potřeba uhradit do 5 let. Nepeněžní vklad je potřeba vložit v celé své výši ještě před vznikem s. r. o.
Dva kamarádi se rozhodli, že spolu založí společnost s ručením omezeným. Dohodli se, že každý vloží peněžní vklad v částce 150 000 Kč. První společník vložil celých 150 000 Kč hned při založení, druhý pouze 75 000 Kč s tím, že zbytek doplatí za 3 roky. Bohužel se ale firmě nedařilo a druhý rok se firma dostala do platební neschopnosti.
Na první pohled by se zdálo, že první společník neručí již nijak, jelikož splatil celý svůj podíl a druhý společník naopak ručí zbývajícími 75 000 Kč, takže dodavatelé se mohou na něj obrátit, ať jim zaplatí „ze svého“. Jelikož je ale dané ručení společné a nerozdílné u všech společníků, dodavatelé se mohou obrátit i na prvního společníka a chtít zaplatit dluh po něm.
Vklad do základního kapitálu může být v peněžní formě i nepeněžní (např. budova, automobil, stroj atd.). Pokud by došlo k nepeněžnímu vkladu při založení s. r. o., je potřeba mít znalecké ocenění na hodnotu daného předmětu vkladu. Z této hodnoty se budou počítat i případné účetní odpisy. Formy vkladu lze různě kombinovat.
Peněžní vklad lze provést prostřednictvím převodu na bance nebo v hotovosti. V případě hotovosti je maximální možná výše vkladu 20 000 Kč.
Při založení s. r. o. se začíná účtovat až po zápisu do obchodního rejstříku. Vklad do základního kapitálu se účtuje na účet 411 – Základní kapitál (při založení se neúčtuje přes účet 419, jako je tomu u změn základního kapitálu v průběhu doby existence s. r. o., jelikož je již v OR zapsáno), na stranu Dal. Na straně Má dáti bude většinou účet 211 – Pokladna, 221 – Bankovní účty, 022 – Samostatné movité věci, 021 – Stavby atd. dle formy vkladu.
Společník se rozhodl jako vklad do základního kapitálu vložit nebytovou jednotku, kterou vlastní. Hodnota určená znalcem je 1 200 000 Kč, jeho podíl na základním kapitálu ale představuje vklad v hodnotě 1 000 000 Kč. Co se stane s rozdílem?
Rozdíl v hodnotě 200 000 Kč lze společníkovi vyplatit např. na jeho účet. Další možností je z rozdílu vytvořit rezervní fond nebo vkladové ážio.
Jak vysoký základní kapitál je ideální v případě založení nového s. r. o.?
Pro založení s. r. o. je potřeba vložit základní kapitál v minimální hodnotě 1 Kč za každého společníka. V mnohých případech je ale lepší vložit vyšší hodnotu. Jednak může s. r. o. působit důvěryhodněji, ale možná důležitějším důvodem je možné získání lepších podmínek pro získání úvěru od banky. Dále je potřeba z něčeho uhradit zřizovací a počáteční náklady s. r. o., což by se dalo ale řešit i např. půjčkou od společníka, ale to může být časově i administrativně náročnější.
Chci si založit s. r. o. a převést do základního kapitálu bezhotovostně 100 000 Kč. Jak to mám udělat, když s. r. o. ještě neexistuje a nemá tím pádem ani svůj bankovní účet?
Před zápisem do obchodního rejstříku je potřeba sepsat společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu, na základě čehož Vám banka založí firemní účet. Na tento účet poté převedete danou částku a zažádáte banku o vystavení potvrzení o složení vkladů a jejich výši. Toto potvrzení bude následně sloužit jako jeden ze zakladatelských dokumentů, které je potřeba doložit při návrhu na zápis do obchodního rejstříku.
Je velmi důležité rozlišovat majetek firmy a majetek společníka. Často se v praxi děje, že si společníci mylně myslí, že peníze, které vydělají prostřednictvím firmy, jsou jejich. Realita je ale taková, že peníze, které jsou na účtu firmy, jsou firmy a společník si je nesmí „jen tak“ vzít bez zdanění. Existuje několik způsobů, jak dostat peníze ke společníkovi, níže si je vysvětlíme.
Podíl na zisku
Pro právnickou osobu platí sazba daně z příjmů 21 % ze základu daně. Po odečtení daně od výsledku hospodaření se zjistí čistý zisk (nebo ztráta) společnosti. Podíl na zisku lze vyplatit pouze v případě, kdy společnost generuje zisk, ze ztráty logicky nic vyplatit nelze. Nicméně zdanění 21% sazbou v daném případě nekončí. Pokud se společník rozhodne si vyplatit podíl na zisku, podíl podléhá 15% sazbě daně (srážková daň). O výplatě navíc musí rozhodnout valná hromada. Výhodou v daném případě je, že u společníka nepodléhá výplata podílu pojistnému. Nevýhodou může být určitý časový posun možnosti výplaty peněz, nelze je vyplatit např. hned po zaplacení faktury od odběratele. Jelikož jak sám název napovídá, je potřeba nejprve zjistit zisk, aby mohl být vyplacen podíl na zisku. Lze ovšem vyplatit i zálohy na podíl na zisku, ale i to má svá pravidla a je spojeno s dalšími povinnostmi.
Fyzická osoba si založila s. r. o., které má daný rok pravidelně vystavené faktury ve výši 50 000 Kč každý měsíc. Celkové výnosy jsou tedy 600 000 Kč. Náklady společnost eviduje ve výši 160 000 Kč. Pro zjednodušení nepředpokládáme další skutečnosti ovlivňující daň.
Výsledek hospodaření se vypočte jako rozdíl mezi výnosy a náklady: 600 000 – 160 000 = 460 000 Kč. Z této částky se vypočte daň 21 %: 460 000*0,21 = 96 600 Kč. Čistý zisk je poté: 460 000 – 96 600 = 363 400 Kč. Ovšem stále se pohybujeme na úrovni společnosti. Pokud si bude chtít společník vyplatit podíl na zisku v plné výši, musí se srazit další daň, a to ve výši 15 %. Daň tedy činí: 363 400*0,15 = 54 510 Kč. Peníze, které přijdou společníkovi na účet, budou činit: 363 400 – 54 510 = 308 890 Kč. K výplatě může dojít až po uzavření účetnictví daného účetního období a rozhodnutí valné hromady. Společník již obdržený podíl nijak nedaní ani neuvádí do daňového přiznání.
Odměna za výkon funkce jednatele
Rychlejším způsobem výplaty peněz z firmy je vyplatit odměnu za výkon funkce jednatele (na základě písemné smlouvy). Tato odměna je z hlediska daně z příjmů i z hlediska odvodů daněna stejně jako příjmy ze zaměstnání. Lze podotknout, že odměna funkce jednatele může být uskutečňována i bezúplatně.
Mzda zaměstnance
Jednatel i společník (mnohdy se jedná o 1 stejnou osobu) se mohou ve své firmě zaměstnat. Pro účely daní a odvodů se jedná o běžné zaměstnance a platí pro ně stejná pravidla jako u běžných zaměstnanců. Také je možné uzavřít DPP či DPČ, což může být výhodné, pokud jsou dodrženy limity a podmínky daných dohod. Např. u DPP je podmínka výkonu práce max. 300 hodin za rok a pojistné se neodvádí do částky 11 999 Kč / měsíc. U DPČ je limit 20 hodin týdně a pojistné se neodvádí do 4 499 Kč / měsíc. V ostatních případech se odvádí pojistné v sazbách z hrubé mzdy pro zaměstnance 4,5 % ZP a 7,1 % SP a zaměstnavatel odvádí 9 % ZP a 24,8 % SP. Dále se zaměstnanci sráží z hrubé mzdy záloha na daň 15 % (pokud se ovšem jedná o dohody do limitu, kdy není podepsáno Prohlášení, tak se aplikuje srážková daň 15 %).
Výhodou u zaměstnanců je možnost využít zaměstnanecké benefity. Příkladem může být využívání služebního auta k soukromým účelům, vyplácení stravenkového paušálu, přispívání na penzijní a životní připojištění, proplácení dalšího vzdělávání, které souvisí s daným oborem atd.
Další způsoby
Existují i další způsoby, jak lze získat peníze z firmy ke společníkovi. Např. je možné, aby společník pronajímal svůj majetek firmě. Příjem z nájmu pak podléhá u společníka 15 % dani (případně i 23 %, pokud je daňový zisk vyšší než 36násobek průměrné mzdy). V čem je tedy výhoda? Nájem se platí z firemních peněz, ne z čistého zisku, tedy není z nich sraženo 21 % (zdaní se pouze jednou, a to u společníka). Podobným způsobem je i půjčka společnosti od společníka. V případě půjčky je možné stanovit úroky z půjčky. Úroky taktéž podléhají zdanění u společníka, pro firmu se jedná o náklad, a tak dojde ke zdanění daných peněz jen jednou, jako u nájmu. Je třeba jen upozornit, že úrok z půjčky musí být tržní.
Může si společník sjednat bezúročnou zápůjčku z firmy?
Nikoli, společník nikdy nesmí mít prospěch z firmy.
Dalším způsobem může být i prodej firmy. Příjem z prodeje firmy podléhá 15% nebo 23% dani. Pokud by k prodeji podílu došlo po více než 5 letech držby tohoto podílu, příjem by byl osvobozen a neodváděla by se daň žádná.
Můžu vystavit fakturu firmě, kde jsem společník a jednatel?
Fakturace je sice možná, ale pokud se jedná o stejný obor, kterým se zabývá daná firma, mohla by být tato fakturace přehodnocena v případě kontroly jako závislá činnost. Zpětně by se musely doplatit jak odvody, tak daň a taktéž by se mohly předepsat sankce. Pokud by se firma zabývala např. autoservisem a společník by měl živnost na účetnictví, fakturace je možná. Je třeba si tedy dát pozor na konkurenci mezi firmou a fyzickou osobou, která řídí danou firmu.
Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou. Právnická osoba daní svůj základ daně sazbou 21 %. Základem daně je výsledek hospodaření, což jsou výnosy mínus náklady. Dále se výsledek hospodaření upravuje dle zákona o dani z příjmů právnických osob. Příkladem úpravy může být zvýšení základu daně o zaúčtované daňově neuznatelné náklady (např. reprezentace), či snížení základu daně o zaúčtované osvobozené výnosy (např. podíl na zisku dceřiné společnosti).
S. r. o. má méně možností využít odčitatelných položek, nezdanitelných částí základu daně a slev než fyzické osoby. Mezi odčitatelné položky řadíme:
Slevy si může s. r. o. uplatnit v podstatě jen tři a to:
S. r. o. vykázala účetní výsledek hospodaření ve výši 260 000 Kč. V daném výsledku hospodaření jsou zaúčtované mimo jiné následující položky:
- náklady na reprezentaci (účet 513) = 60 000 Kč
- zaplacené sankce finančnímu úřadu = 23 000 Kč.
Po celý rok zaměstnávala zaměstnance se zdravotním postižením na plný úvazek. Určete výši daně z příjmů.
VH je potřeba upravit o daňově neuznatelné náklady, které jsou zaúčtované.
ZD = 260 000 + 60 000 + 23 000 = 343 000 Kč
Daň = 343 000 * 0,21 = 72 030 Kč
Lze uplatnit slevu na dani za zaměstnance se zdravotním postižením ve výši 18 000 Kč, celková daň po odečtení slevy činí = 72 030 – 18 000 Kč = 54 030 Kč.
Zálohy
Povinnost platit zálohy se vztahuje jak na fyzické, tak i na právnické osoby. Pokud vznikne právnická osoba v průběhu roku, základ pro výpočet záloh se přepočítává poměrově na celý rok.
Firma vznikla 29. října 2026. Daňová povinnost za rok 2026 vyšla 14 500 Kč. Musí platit zálohy?
Měsíc založení se počítá do poměru, a tak přepočtená daňová povinnost bude činit = 14 500 / 316 * 12 = 58 000 Kč. Vzhledem k tomu, že je daňová povinnost nad 30 000 Kč, tak zálohová povinnost bude pololetní = 58 000*0,40 = 23 200 Kč (2x, k 15. 6. + 15. 12.).
Placení daní
Daň i zálohy na daň se platí na bankovní účet místně příslušeného finančního úřadu. U právnické osoby se místní příslušnost řídí většinou sídlem. Jako variabilní symbol se použije DIČ.
Daň je splatná do termínu podání daňového přiznání, kdy základní lhůta činí 3 měsíce od konce zdaňovacího období (kalendářní rok nebo hospodářský rok). Dále se lhůta prodlužuje o 1 měsíc, pokud bude daňové přiznání podáno elektronicky bez daňového poradce, anebo o 3 měsíce (od základní lhůty), pokud bude podáno po základní lhůtě s daňovým poradcem. Např. daň za zdaňovací období kalendářního roku 2026 bude splatná do termínů 1. 4., 1. 5. nebo 1. 7. 2027.
Pokud vznikne přeplatek na dani, je nutné o jeho vyplacení požádat správce daně. Většinou se žádá prostřednictvím podávaného přiznání, kde je žádost možné rovnou vyplnit. Pokud by tomu tak nebylo učiněno, je nutné podat žádost o vyplacení přeplatku zvlášť. Přeplatek je pak vyplacen do 30 dnů ode dne vyměření daně nebo od podání žádosti v případě, kdy by byla žádost podána později.
V případě vyměření ztráty se postupuje při výpočtu lhůty pro stanovení daně obdobně jako u OSVČ. Pokud se s. r. o. nevzdá možnosti využití ztráty, lhůta se prodlužuje na 8 let, pokud se jí vzdá, lhůta zůstává 3 roky a je možné jí i tak využít na předchozí 2 zdaňovací období.
16 Říjen až prosinec = 3 měsíce
Téměř každý člověk, který chce začít podnikat se potýká s dilema, zda si založit živnost, nebo společnost s ručením omezeným. V této kapitole se zaměříme na rizikovost případného ručení, ale i na administrativu, či spojené náklady související s tímto úkonem.
Je výhodnější si založit živnost nebo s. r. o.?
V případě, že jste začínající podnikající fyzická osoba bez společníka, lze doporučit zvolení živnosti, která nemá tak náročnou administrativu. V případě, že je vás více společníků, doporučujeme založení s. r. o. zpravidla kvůli tomu, že u případného ručení se ručí pouze majetkem společnosti, nikoliv majetkem osobním. Vždy je ale potřeba zvážit všechny aspekty a dle toho se rozhodnout.
Pokud jste začínající podnikatel, doporučujeme spíše OSVČ. Pokud nemáte stálý příjem jako fyzická osoba, nedoporučujeme si zakládat firmu, jelikož byste si musel stanovit vysokou hrubou mzdu ve firmě, a to stojí velké peníze. Zaměstnavatel (firma) musí za zaměstnance ještě navíc hradit 24,8 % sociální pojištění a 9 % veřejné zdravotní pojištění.
Faktura je doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby. Samostatně neslouží jako doklad o zaplacení. Může a nemusí plnit funkci daňového dokladu.
Náležitosti faktury neupravuje žádný zákon, ale např. občanský zákoník zmiňuje obchodní listiny, kam mimo jiné patří i faktury. Dle tohoto zákona je potřeba uvádět své jméno (název) a sídlo (adresu) a také informaci o zápisu do obchodního rejstříku nebo jiného rejstříku.
Fakturu, která neplní funkci daňového dokladu, vystavují neplátci DPH. Fyzické osoby nemají povinnost vystavit fakturu, pokud neprodávají zboží nebo neposkytují službu podnikateli, právnické osobě nebo pokud ji zákazník nevyžaduje. Právnická i fyzická osoba, která vede účetnictví, je povinna vystavovat ke všem účetním zápisům účetní doklady.
Co lze doporučit, aby bylo na faktuře uvedeno?
Plátce DPH mají podle zákona o dani z přidané hodnoty povinnost vystavovat daňové doklady. Daňovým dokladem může být faktura (obsahující všechny náležitosti dle § 29 zákona o DPH) nebo např. i účtenka (zjednodušený daňový doklad dle § 30 a násl. zákona o DPH).
Daňový doklad musí podle zákona o DPH obsahovat:
Zjednodušený daňový doklad (např. účtenka, paragon) nemusí obsahovat:
Pokud by byl daňový doklad vystaven v cizí měně, je potřeba vyčíslit výši daně v Kč. Pokud by se jednalo o plnění podléhající režimu přenesené daňové povinnosti, uvede se věta: „daň odvede zákazník“.
Dále se ve většině případů uvádí informace o způsobu úhrady, měna, splatnost, platební údaje v případě platby převodem a informace o zápisu do obchodního rejstříku či jiného rejstříku.
Zálohová faktura
Zálohová faktura není daňový doklad, nemá proto ani žádné předepsané náležitosti. Lze ale doporučit uvést obecné informace, jako např. u faktury. V praxi se používá většinou jako výzva k platbě. Zaúčtuje se až v případě jejího uhrazení. Často se používá např. u nových klientů, kde je riziko nezaplacení nebo pokud chce mít prodávající jistotu, že bude mít alespoň část svých výdajů (nákladů) zaplacenou ještě před poskytnutím plnění.
Lhůta pro vystavení faktur není u neplátců DPH přesně definována. Obecně je nejlepší ji vystavit co nejdříve po poskytnutí plnění. Plátce DPH má povinnost vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění.
Potřebuji vystavit fakturu pro zahraničního odběratele. Liší se nějak náležitosti, které by měl doklad obsahovat?
V případě vystavení faktury do zahraničí lze doporučit vystavit ji v jazyce, kterému rozumí obě strany. Náležitosti daňového dokladu jsou stejné jako u vystavení v tuzemsku. Pokud k platbě dojde převodem, je vhodné uvést i IBAN a SWIFT Vašeho účtu a název banky. Pokud budete fakturovat v jiné měně, je potřeba si dát pozor na správné určení kurzu (plátce použije kurz ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, neplátce ke dni vystavení faktury).
Musím mít speciální program na vystavování faktur?
U vystavení faktury máte několik možností, jak postupovat. Samozřejmě je možné využít účetní program, což je nejpraktičtější forma, jelikož máte přehled o číselné řadě a spousta údajů jde zkopírovat z minulých faktur. Většina programů umí doplnit údaje o odběrateli např. dle IČ nebo názvu, takže je nemusíte vypisovat ručně. Další výhodou je, že účetní fakturu nemusí znovu přepisovat do programu, ale už ji jen zkontroluje. Je ale možné vystavit fakturu i např. přes online portál či ve Wordu nebo Excelu. Další možností je i ručně na papír. Některé online portály dokážou podobné funkce jako účetní programy. Formu vystavování faktur ve Wordu a Excelu nebo ručně na papír spíše nedoporučujeme, jelikož je to relativně zdlouhavé, špatně se hlídá např. duplicita použitých čísel a u většího počtu faktur se vytrácí celkový přehled o dokladech.
V jaké délce mám nastavit splatnost faktur?
Splatnost faktur uvádí maximální termín, kdy je pro Vás přijatelné obdržet úhradu. Délku je možné nastavit různě, nemusíte dodržovat ani stejnou splatnost (např. 14 dní) u všech odběratelů, ale např. jednomu nastavit splatnost 7 dní. Občanský zákoník říká, že doba splatnosti je 30 dnů. Zároveň uvádí, že pokud by splatnost překročila 60 dnů, je potřeba to výslovně ujednat a nesmí to být pro prodávajícího zvláště nevýhodné.
Daně = daňový poradce, účetnictví = účetní?
Tato rovnost není na první pohled tak správná, jelikož daňový poradce může dělat i účetnictví, zatímco účetní nemůže dělat daně (přesto ale musí mít dobrou znalost daní, jelikož dle daňové uznatelnosti je následně účtováno).
Koho si tedy podnikatel musí najít, aby měl vše v pořádku?
Na úvod by si podnikatel měl vybrat kvalitní účetní. Níže si ve zjednodušeném schématu ukážeme, jak by měla fungovat spolupráce s účetní, popř. daňovým poradcem.
Je opravdu daňový poradce dražší než účetní?
Jak již bylo uvedeno výše, daňový poradce může dělat i účetnictví, a tak máte 2v1. Pokud je účetní kancelář bez daňového poradce, tak si v drtivé většině platí daňového poradce externě, což je ovšem nákladnější než mít interního daňového poradce, a tak kolikrát u daňově účetní kanceláře zaplatíte méně.
S čím pomůže účetní?
Je účetní pojištěna?
Pokud Vám účetní učiní škodu a je prokazatelné, že za to může účetní, má plnou povinnost tuto škodu uhradit. Účetní nemusí mít povinné profesní pojištění, což často bývá kámen úrazu, a proto doporučujeme, aby si podnikatel zjistil, zda je účetní pojištěna. Účetní Vám může vykrýt pouze škody způsobené vedením účetnictvím, a tak nemá odpovědnost např. za pozdě podané DPH, ačkoli podklady k DPH zpracovává.
Jakou má účetní odpovědnost?
Jak je profese účetní regulována?
Kvalifikační podmínky vykonávání účetní profese se řídí živnostenským zákonem, jedná se totiž o vázanou živnost. Účetní tedy může:
Je profese účetní uzákoněna certifikací?
Bohužel nikoli. To je něco, co bychom chtěli změnit, jelikož si uvědomujeme, že narazit na špatnou účetní je pro podnikatele často konečná. Ve státech na západě má účetní daleko vyšší postavení a toho bychom chtěli docílit i zde. Pokud tedy chce někdo dělat účetní, stačí mu získat vázanou živnost, což není takový problém. Účetní tak nemusí skládat žádné náročné zkoušky jako např. na daňového poradce či advokátní zkoušky.
S čím Vám pomůže daňový poradce?
Jak již bylo uvedeno výše, daňový poradce má právo u svých klientů vést i účetnictví, tudíž máte 2v1 a nemusíte tak hledat účetní. Pokud ale pomineme účetní stránku, která je tedy stejná jako výše uvedené, tak daňový poradce Vám pomůže v následujících oblastech:
Je daňový poradce pojištěn?
Ano, daňový poradce musí nejpozději ke dni zahájení výkonu daňového poradce sjednat zákonné pojištění. Daňový poradce odpovídá za škodu, která vznikla v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Pojištění je tedy povinné na základě zákona o daňovém poradenství a KDPČR.
Jakou má daňový poradce odpovědnost?
Daňový poradce má odpovědnost za vše, co činí v rámci výkonu daňového poradenství.
Jak je profese daňového poradce regulována?
Výkon profese daňového poradce je regulován zákonem o daňovém poradenství a interními předpisy Komory daňových poradců. Pro výkon daňového poradce musí být úspěšně vykonává kvalifikační zkouška na daňového poradce, bez které nelze daňové poradenství poskytovat. Pro daňového poradce platí i mlčenlivost, která je uzákoněna (výjimkou je AML, viz výše).
Je profese daňového poradce uzákoněna certifikací?
Ano, je třeba úspěšně zvládnout náročné zkoušky na daňového poradce. Na tyto zkoušky může jít uchazeč, který má min. vysokoškolské vzdělání na úrovni bakaláře.
Shrnutí hlavních rozdílů
K zastupování klienta je třeba ještě upozornit na to, že podle § 2 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců, ve znění pozdějších předpisů, může služby spojené s daněmi provádět pouze daňový poradce (případně další osoby, kterým to dovoluje zvláštní právní předpis – např. advokát, auditor).
Nicméně podle § 27 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, si osoba zúčastněná na správě daní (např. podnikatel) může zvolit svého zmocněnce, kterým může být i externí účetní.
V čem je tedy rozdíl?
Účetní sice podle Daňového řádu může zastupovat klienta jako zmocněnec, nicméně neměla by to dělat za úplatu.
Dále je třeba zmínit to, že v praxi si externí účetní často vyžádá přístupové údaje do datové schránky podnikatele, aby mohla ona sama zasílat daňová přiznání (případně KH či SH) z datové schránky podnikatele. Navenek se tak jeví, že dané úkony činí sám podnikatel. V tomto ohledu doporučujeme podnikatelům obezřetnosti, neboť taková praktika s sebou může přinést určité problémy:
V tomto případě se nedá situace vyřešit ani zřízením přístupových údajů přímo pro externí účetní – tzv. zřízení pověřené osoby. Podnikatelům tedy doporučujeme, aby podání činili sami, nebo prostřednictvím daňového poradce.
Doufám, že se Vám e-book líbil a hlavně, že byl přínosný a správně jste se rozhodli. Budeme rádi, když budete naším novým klientem: https://arstas.cz/o-nas/.
O všechny klienty se pečlivě staráme, aby byli jako v bavlnce. Veškerá komunikace s Finančním úřadem a ostatními orgány jde za námi.
Vy se poté v klidu můžete věnovat svému podnikání a mít tak klidný spánek.
Taxomat je váš digitální pomocník pro snadné a rychlé vyřešení daní. Získejte přehled, eliminujte chyby a zpracujte daňové přiznání bez zbytečné námahy. Ušetřete čas i starosti – vyzkoušejte Taxomat ještě dnes!
Taxomat je váš digitální pomocník pro snadné a rychlé vyřešení daní. Získejte přehled, eliminujte chyby a zpracujte daňové přiznání bez zbytečné námahy. Ušetřete čas i starosti – vyzkoušejte Taxomat ještě dnes!
