Jak podnikat na „IČO“?

Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) je fyzická osoba, která podniká na vlastní jméno, samostatně, soustavně a za účelem zisku.

Dotaz z praxe

Pokud by fyzická osoba vydělala pouze pár tisíc za celý rok, musí si i tak založit živnost?

Nezáleží na výši příjmu, ale na pravidelnosti. Pokud je činnost provozována soustavně a za účelem zisku, je to podnikání, a tak je třeba si živnost založit. Další otázkou však bude, zda vznikne povinnost podat daňové přiznání, jelikož tam je limit 50 000 Kč u poplatníka, který není zaměstnaný a je jen OSVČ. O této povinnosti se zmíníme níže.

Samotné založení živnosti je dnes velmi jednoduchá záležitost, podstatně složitější jsou na to navazující zdanění, pojistné odvody v podobě záloh a také podání daňového přiznání a přehledů. Tento článek se zabývá veškerými potřebnými kroky k úspěšnému, a hlavně správnému založení živnosti a vedení potřebné evidence.

Před tím, než si zajdeme na živnostenský úřad, měli bychom mít jasno v tom, v jaké oblasti chceme podnikat. Ne všechny podnikatelské činnosti jsou živnostmi. Například umělci, kteří využívají výsledků své duševní tvůrčí činnosti, nepotřebují mít k výkonu své činnosti žádné oprávnění.

O jaký druh živnosti se jedná?

V přílohách živnostenského zákona lze zjistit, o jaký druh živnosti se jedná. Živnosti jako takové rozdělujeme na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti lze provozovat na základě ohlášení živnostenskému úřadu a zaplacení správního poplatku. Živnost pak vzniká dnem ohlášení, tzn., že živnost se může provozovat ihned po ohlášení, a to i když podnikatel nemá ještě v ruce živnostenské oprávnění.

Ohlašovací živnosti dělíme na řemeslné, vázané a volné. Řemeslné živnosti najdeme v příloze č. 1 živnostenského zákona (jedná se např. o truhláře, klempíře, pekaře, skláře či kadeřníka). Vázané živnosti najdeme v příloze č. 2 živnostenského zákona (jedná se např. o projektové činnosti ve výstavbě nebo činností účetních poradců) a jako poslední jsou živnosti volné, nevyžaduje se u nich prokazování odborné ani jiné způsobilosti (musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti). Volné živnosti najdeme v příloze č. 4 živnostenského zákona.

U koncesovaných živností se musí prokázat odborná způsobilost, která je upravena právními předpisy v příloze č. 3 živnostenského zákon a živnostenským oprávněním pro výkon těchto živností je tzv. koncese. Jedná se např. o taxislužby.

Nejčastěji se bude jednat o živnost volnou, která se dále dělí na dalších 80 oborů. Při ohlašování živnosti je třeba na živnostenském úřadě oznámit, jaké všechny činnosti budeme vykonávat a dle toho například zvolit obory volné živnosti. Pokud bychom později chtěli přidat další činnost, můžeme, ale tento úkon podléhá správnímu poplatku.

Co je třeba splnit k získání živnosti?

Nejprve si rozebereme všeobecné podmínky provozování živnosti. Jedná se především o svéprávnost, bezúhonnost a plnoletost. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně. Mezi další překážky provozování živnosti patří např. situace, kdy je na majetek fyzické osoby vyhlášený konkurs.

Řemeslné živnosti může podnikatel vykonávat, pokud doloží potvrzení o dosaženém vzdělání (např. výuční list, maturitní vysvědčení či doklady o ukončeném vyšším odborném nebo vysokoškolském vzdělání v dané oblasti). Pokud má podnikatel vzdělání v příbuzném oboru, postačí, když doloží doklad o odborné způsobilosti v tomto oboru a následně doklad o jednoleté praxi v oboru, ve kterém hodlá podnikat.

U vázané živnosti jsou specifické podmínky, ty naleznete ve zvláštních právních předpisech, na které živnostenský zákon odkazuje.

U volné živnosti není třeba odborná ani jiná způsobilost. Pro získání živnostenského oprávnění postačí, když ohlašovatel splní všeobecné podmínky k provozování živnosti.

Dotaz z praxe

Může podnikat i fyzická osoba, která je mladší 18 let?

Pro založení živnosti je třeba splnit určité podmínky a jedna z nich je právě dovršení věku 18 let. Pokud je fyzická osoba mladší, potřebuje souhlas zákonného zástupce a souhlas soudu.

Jaký je postup pro získání živnostenského oprávnění?

K provozování živnosti je zapotřebí získat živnostenské oprávnění. To vznikne buď dnem ohlášení, nebo dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Je třeba se dostavit na živnostenský úřad, vyplnit jednotný registrační formulář, předložit občanský průkaz, případné doklady prokazující vaši odbornou způsobilost či existenci odpovědného zástupce a zaplatit poplatek 1 000 Kč, doložit případně potvrzení o studiu.

Dotaz z praxe

Jaká je výše poplatku založení živnosti a co vše je potřeba k založení?

K založení živnosti je potřeba občanský průkaz, doklad k doložení odborné či zvláštní způsobilosti (týká se např. řemeslné činnosti vázané či koncesované), pokud není sídlo totožné s bydlištěm, je třeba dodat doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor sídla a v neposledního řadě je třeba doložit doklad o zaplaceném správním poplatku. Správní poplatek za zřízení živnosti činí 1 000 Kč, za každou další žádost je poplatek 500 Kč. U elektronického podání se platí správní poplatek 800 Kč. Online formulář: https://www.rzp.cz/jrf/cs/.

Živnostenský úřad přezkoumá předložené doklady, opatří si výpis z trestního rejstříku, čímž zkontroluje bezúhonnost ohlašovatele. Následně provede zápis do živnostenského rejstříku. Ze zákona k tomu má lhůtu 5 dní. Vydá vám identifikační číslo (IČ), na které si budete fakturovat.

Dotaz z praxe

Mohu si živnost založit na jakémkoli úřadě nebo jen na tom, kde mám bydliště?

Na jakémkoli.

Jaké jsou lhůty pro nahlášení ostatním úřadům?

Pokud jste studentem je třeba zaslat na každý úřad potvrzení o studiu. Příslušné úřady si vybíráme podle místní příslušnosti, u fyzické osoby to je trvalý pobyt. Česká správa sociálního zabezpečení vám vydá variabilní symbol, který je třeba si pečlivě uchovat. Veřejných zdravotních pojišťoven je mnoho, skutečnost, že podnikáte oznamujete své zdravotní pojišťovně na kterékoli pobočce.

Pokud chcete vstoupit do paušálního režimu, je třeba podat přihlášku na příslušný Finanční úřad nejpozději v den zahájení činnosti. Den zahájení činnosti nemusí být stejný jako den ohlášení živnosti.

V neposlední řadě je třeba nahlásit, zda budete mít hlavní či vedlejší činnost. To tom v jiném článku.

Jaké výhody a nevýhody přináší podnikání na „IČO“?

Mezi výhody podnikání OSVČ lze zařadit zejména rychlé, mnohdy levné a jednoduché zahájení, není třeba žádný počáteční vklad jako u právnických osob (základní kapitál). Ze strany státu jsou OSVČ méně právně regulovány, např. není povinnost vést podvojné účetnictví (pokud ovšem má fyzická osoba vysoké obraty, tj. nad 25 000 000 Kč, tak povinnost vést podvojné účetnictví je, ovšem daná povinnost bude pravděpodobně brzy zrušena). Výdaje lze uplatňovat paušálně nebo vést tzv. daňovou evidenci (evidovat skutečné výdaje).

Mezi nevýhody lze zařadit podnikatelské riziko (ručím celým svým i osobním majetkem), platba záloh na pojistné OSVČ je daňově neuznatelným výdajem.

Jakou evidenci je třeba vést?

Máme příjmy z podnikání a s tím související výdaje. Pojďme se podívat na stranu příjmů. Je třeba mít na paměti, že fyzická osoba (OSVČ) pracuje na cash principu, tzn., že zdaňuje pouze příjmy, které jsou skutečně obdržené na běžném účtu nebo v hotovosti (pokud nevedeme podvojné účetnictví). Pokud tedy vystavím fakturu za grafické práce v hodnotě 100 000 Kč a do konce roku mi tato faktura nebude proplacena, příjmy jsou 0 Kč.

Dotaz z praxe

Musím mít podnikatelský účet?

Nikoli. Tato povinnost v zákoně není. Doporučujeme ovšem si takový účet založit pro větší důvěryhodnost v případě daňové kontroly.

Všechny příjmy je třeba doložit nějakým dokladem – nejlépe vystavenou fakturou, která je následně uhrazena bezhotovostně nebo v hotovosti. Je také možnost doložit příjmy i výpisem z bankovního účtu. Zde je třeba upozornit na problémy z praxe.

Finanční úřad si při daňové kontrole může vyžádat přístupy k běžným účtům, pak je na vás, jak budete prokazovat vaše příjmy. Daňové břemeno je na straně daňového poplatníka (OSVČ).

Dotaz z praxe

Musím vystavovat fakturu, pokud jsem neplátce?

Fakturu jako daňový doklad vystavují pouze plátci DPH. Pokud jste ovšem neplátcem DPH, tak vystavujete sice také fakturu, ale jedná se o prodejní doklad jako takový. Ten musíte vystavit, pokud jej protistrana vyžaduje nebo pokud se jedná o podnikatele, jinak žádný doklad vystavovat nemusíte.

Pokud založím živnost v průběhu roku 2024, pro daňové přiznání a přehledy mě budou zajímat pouze příjmy inkasované na běžný účet v průběhu roku 2024 (alternativně zaplacené v hotovosti).

Jak evidovat výdaje?

Pojďme se podívat na stranu výdajů, která je trochu komplikovanější. Pokud abstrahujeme od možnosti vést podvojné účetnictví, které v rámci tohoto příspěvku pro zjednodušení neřešíme, máme několik možností, jak uplatňovat výdaje související s podnikáním:

1. paušální výdaje (výdaje se určí jako % z příjmů)
2. skutečné výdaje (vede se daňová evidence, výdaje se prokazují doklady)
3. paušální režim (žádná daňová evidence se nevede, musí být splněny podmínky, výdaje se neprokazují, o tomto režimu v jiném článku)

Můžeme uplatňovat skutečné výdaje či výdaje procentem z příjmů (tzv. paušální výdaje). Skutečné výdaje je třeba opět doložit konkrétními doklady. Pokud při daňové kontrole nebudeme mít patřičné doklady, finanční úřad tyto výdaje vyloučí, tím se zvýší základ daně a samostatně i související doměřená daň. Dále je třeba brát v potaz, že do skutečných výdajů lze zařadit pouze výdaje, které souvisí s dosahováním našich zdanitelných příjmů. Není tedy možné do výdajů zahrnout něco, co vůbec nesouvisí s naší podnikatelskou činností.

Je třeba podotknout, že v případě evidence skutečných výdajů, jsou platby sociálního a zdravotního pojištění, pokuty od státních institucí a například samotná daň z příjmů fyzických osob, výdaji daňově neuznatelnými. Do výdajů se dále nezahrnují výdaje na reprezentaci (pohoštění, oběd s obchodním partnerem), nákup hmotného majetku nad 80 000 Kč.

Dotaz z praxe

Pokud si koupím na IČ auto a hodnota bude nad 80 000 Kč, jak si auto mohu dát do výdajů?

Do výdajů se auto dá prostřednictvím daňových odpisů. Do výdajů můžeme ovšem dávat i související výdaje, např. výdaje na opravy, PHM, servis apod. Pokud by hodnota automobilu byla do 80 000 Kč, jedná se o jednorázový daňový výdaj.

Nákup nehmotného majetku při vedení daňové evidence je výdajem uznatelným v jakýkoli výši. Může nastat i situace, kdy naše skutečné výdaje jsou vyšší než příjmy, a tak vznikne daňová ztráta. Danou ztrátu lze kompenzovat s jinými dílčími základy daně (příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmů, ostatní příjmy), které jsou kladné. Toto neplatí u příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání), které nikdy nelze snížit o daňovou ztrátu.

Druhá možnost je uplatnění paušálních výdajů, u kterých máme 4 pásma a také stropy. Daný paušální výdaj vychází vždy ze stropu 2 000 000 Kč. Pokud tedy budou naše příjmy vyšší než 2 000 000 Kč, výdaje budeme počítat pouze ze stropu 2 000 000 Kč.

Pásma paušálních výdajů jsou následující:

• 80 % (max. 1 600 000 Kč): první paušál lze použít na řemeslnou činnost, zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství
• 60 % (max. 1 200 000 Kč): druhý paušál lze použít na neřemeslnou živnost, jedná se o ekonomické poradenství, účetní služby, taxislužby, grafické práce, marketing, IT správa, lektorská činnost
• 40 % (max. 800 000 Kč): třetí paušál lze použít u svobodných povolání, příjmů z autorských práv, podnikání podle zvláštních předpisů – patří sem například daňoví poradci, tlumočníci, soudní znalci, auditoři, notáři apod.
• 30 % (max. 600 000 Kč): čtvrtý paušál lze použít u nájmu z majetku, který je součástí obchodního majetku podnikatele.

Pokud tedy zvolíme paušální výdaje, nemusíme evidovat účtenky ani žádné další doklady stvrzující nákup (výdaj). Paušální výdaje se vyplatí i pro daňové subjekty, které nemají skoro žádné skutečné výdaje.

Pokud mám více druhů činností, na každou činnost se použije relevantní pásmo paušálních výdajů.

Co je daňová evidence?

Daňová evidence se bude týkat pouze poplatníků, kteří evidují skutečné výdaje. U daňové evidence se evidují pouze příjmy a výdaje a dále majetek a závazky. V zákoně není uvedeno, jak by měla daňová evidence vypadat, postačí Excel, kde budeme evidovat příjmy a výdaje, datum vzniku příjmu a výdaje a např. podstatu příjmu či výdaje.

Vyjma příjmů a výdajů je také třeba vést evidenci zásob, pohledávek a závazků. Pokud je OSVČ plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), je nutné vést i evidenci pro účely DPH.

Paušální režim

Je třeba si neplést paušální výdaje a paušální režim. Do paušálního režimu je možné vstoupit, pokud splníte podmínky. Jedná se tedy o další způsob, jak mohu platit daně. Tento režim se vyplatí spíše poplatníkům, kteří nemají děti, vysoké odpočty od základu daně a jejich roční příjmy se pohybují do cca 1 000 000 – 2 000 000 Kč. Tento článek se tímto tématem ovšem nezabývá.

Jak podat daňové přiznání?

Daňové přiznání si můžete sestavit sami na stránkách finanční správy prostřednictvím daňového portálu mojedane.cz. Termín pro podání je vždy 3 měsíce od konce zdaňovacího období, za které podáváme daňové přiznání. Za rok 2024, bude termín do 1. dubna 2025.

Pokud budeme podávat daňové přiznání sami elektronicky, lhůta se prodlužuje o 1 měsíc, tj. do 2. května 2025. Také je možnost využít podání daňového přiznání prostřednictvím daňového poradce či advokáta, v takovém případě je lhůta až 6 měsíců (do 1. července 2025).

Není vše tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Pokud podáme daňové přiznání elektronicky nebo s daňovým poradcem, případně s advokátem, před 1. 4. 2025, termín pro vyměření daně bude 1. 4. 2025. Abychom mohli mít termín ve lhůtě 4měsíční, musíme podat daňové přiznání sami elektronicky po 1. 4. 2025. Pokud bychom chtěli 6měsíční termín, je třeba podat daňové přiznání s daňovým poradcem opět po 1. 4. 2025.

K daňovému přiznání je třeba přiložit následující podklady – potvrzení o zdanitelných příjmech (pokud máme příjmy z brigád či zaměstnání), potvrzení o zaplacených úrocích na hypotečním úvěru (pokud si chci uplatnit úroky z hypotéky) apod.

V příloze č. 1 se vyplní informace o příjmech ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP. Vyplníme řádky příjmy a výdaje dle námi zvoleného způsobu uplatňování výdajů. Stačí se rozhodnout až při podávání daňového přiznání. Pokud budeme uplatňovat paušální výdaje, stačí doplnit pásmo paušálu a výdaje se nám automaticky spočítají (pokud využijeme možnosti vyplnit daňové přiznání prostřednictvím daňového portálu). Pokud vedu daňovou evidenci, je třeba vyplnit řádky dle informací z daňové evidence. Z dané přílohy nám vyjde dílčí základ daně, který se zdaní 15 % sazbou daně. V případě vyšších příjmů se rozdíl zdaní až 23 % sazbou daně (pokud základ daně bude vyšší než 36násobek průměrné mzdy).

V rámci daňového přiznání lze uplatnit slevy na dani, a to základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč (tato sleva se nekrátí – pokud tedy začnu podnikat v srpnu 2024, uplatním si celou částku).

Daň je splatná ve stejné lhůtě, ve které musím přiznání k dani z příjmů podat.

Pokud bychom udělali chybu, lze podat opravné daňové přiznání (pokud jsem ještě v řádném termínu), pokud již ne, podává se dodatečné daňové přiznání. V případě, že se daňové přiznání nepodalo vůbec a je již po lhůtě pro podání řádného daňového přiznání, v tomhle případě se nebude podávat dodatečné daňové přiznání, ale řádné.

Dotaz z praxe

Musím podat daňové přiznání, i když mám nízké příjmy?

Pokud nemáte příjmy ze závislé činnosti a vaše celkové příjmy jsou do 50 000 Kč, daňové přiznání podávat nemusíte, musíte ovšem toto oznámit svému místně příslušnému finančnímu úřadu. Pokud máte příjmy ze závislé činnosti, tak limit pro podání daňového přiznání je 20 000 Kč (jedná se o limit pro ostatní příjmy, tj. suma příjmů z kapitálového majetku, z nájmu, z podnikání a z ostatních příjmů).

Do částek limitů se nezahrnují příjmy, které jsou od daně osvobozeny, zdaněny srážkovou daní či nejsou předmětem daně.

Jak podat přehledy OSVČ?

Pojistné je třeba chápat podobně jako daně, akorát s jinou terminologií. U daní se používá základ daně, který se tedy spočítá jako příjmy – výdaje, kdežto u pojistného se bavíme o vyměřovacím základu, který činí 55 % ze základu daně u sociálního pojištění a 50 % ze základu daně u zdravotního pojištění.

U daní se bavíme o zdaňovacím období, kdežto u pojistného to je rozhodné období. Slovo pojistné v sobě zahrnuje jak sociální pojištění, tak i veřejné zdravotní pojištění. Sociální pojištění je odváděno České správě sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“), veřejné zdravotní pojištění je odváděno příslušné zdravotní pojišťovně, např. Všeobecné zdravotní pojišťovně.

Sociální pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu, veřejné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. U pojistného rozlišujeme dva režimy – hlavní a vedlejší činnost.

U vedlejší činnosti se první rok podnikání neplatí žádné zálohy.

U hlavní činnosti se první rok podnikání platí minimální zálohy. Článek se nezabývá výpočtem pojistného, o tom někdy jindy.

Pokud zakládáte živnost a chcete zpracovat daňové přiznání a přehledy OSVČ, určitě se ozvěte, postaráme se o Vás.