Prodej nemovité věci u fyzických osob a daň z příjmů

Spousta lidí se alespoň jednou ve svém životě setká s prodejem nemovité věci. Kdy je třeba příjem z nemovitosti zdanit a kdy je od daně z příjmů osvobozen? To si ukážeme na několika praktických příkladech.

U fyzických osob se často řeší prodeje nemovitých věcí. Jedná se v zásadě o rodinné domy, bytové jednotky, garáže apod. Článek pojednává o zdanění, případně osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí od daně. Na praktických příkladech si budeme demonstrovat situace, na kterých bude princip zdaňování prodejů nemovitých věcí očividný. A nebude chybět ani zmínka o oznámení osvobozených příjmů, týkající se také nemovitých věcí.

V současné době lze příjmy z prodeje nemovitých věcí osvobodit na základě několika ustanovení. Je třeba si pokládat dotazy a na základě toho postupovat, aby se v tom člověk neztratil.

1. Měl poplatník bezprostředně před prodejem nemovité věci bydliště alespoň po dobu dvou let?

• ANO: Osvobozeno dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).
• NE: Postupujeme na další otázku.

Osvobození příjmu z prodeje rodinného domu včetně souvisejícího pozemku a jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je postaveno na době, po kterou měl prodávající v dané nemovité věci bydliště.

Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) ZDP není podstatné, jak dlouho poplatník nemovitou věc vlastní, ale důležitá je doba, po kterou měl prodávající bydliště v této nemovité věci, a to bezprostředně před prodejem. Bezprostředně si lze vyložit „bez časové prodlevy“, respektive „bez zbytečné nebo neodůvodnitelné časové prodlevy“. Časový test pro osvobození činí dva roky.

Příklad 1

Poplatník bydlí v nemovitosti řadu let. Poslední tři měsíce před prodejem začne tuto nemovitost pronajímat. Lze takový prodej osvobodit dle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP?

Řešení:

Nelze, jelikož není splněno „bezprostředně před prodejem“, protože těsně před prodejem v dané nemovité věci již nebydlel.