Příjmy ze závislé činnosti

Příjmy ze závislé činnosti upravuje § 6 ZDP a rozumí se jimi následující příjmy:

1. plnění v podobě:
   1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmů je povinen dbát příkazů plátce (pracovní poměr, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti);
   2. funkčního požitku (odměna za výkon funkce, a to od prezidenta, poslanců a členů vlády až po odměny za funkce v orgánech obcí, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách apod.);
2. příjmy za práci:
   1. člena družstva;
   2. společníka společnosti s ručením omezeným;
   3. komanditisty komanditní společnosti;
3. odměny:
   1. člena orgánu právnické osoby;
   2. likvidátora

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je v ZDP označován jako zaměstnanec. Zaměstnavatelem je osoba, u které zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů.

Dani z příjmů ze závislé činnosti podléhá také např. náhrada ušlé mzdy, náhrada za ztrátu na výdělku, které vyplácí pojišťovna zaměstnancům pojištěného zaměstnavatele.

Odměna za výkon funkce jednatele může a nemusí být ujednána. Smlouva o výkonu funkce jednatele je upravena v § 59 až § 62 ZOK. Pokud není ve smlouvě ujednaná odměna, výkon funkce je bezplatný. Pokud však odměna bude sjednána, jedná se o příjem dle § 6 ZDP.

NEPENĚŽNÍ PŘÍJEM ZAMĚSTNANCE

Jako příjem zaměstnance se rozumí příjem peněžní i příjem nepeněžní, viz § 6 odst. 3 ZDP. Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za nadstandardní splnění úkolů místo peněžní odměny nepeněžní odměnu, hodnota nepeněžní odměny je příjmem zaměstnance, který musí být zahrnut ke zdanění s ostatní měsíční mzdou. Nepeněžní příjmy se pro účely ZDP oceňují cenou zjištěnou podle zákona o oceňování majetku nebo cenou, která je účtována jiným osobám.

Za příjem zaměstnance se považují také plnění podle odst. § 6 odst. 9 písm. d), e) a g) a jiná plnění vyplývající z kolektivní smlouvy, poskytnutá zaměstnavatelem jak zaměstnanci, tak jeho rodinnému příslušníkovi.

Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci svůj výrobek či službu, který je jeho produktem, zdarma nebo se slevou, tak tento výrobek (služba) se ocení stejnou cenou, za jakou dodává plátce daně výrobek (službu) ostatním odběratelům. Stanovená cena nebo rozdíl mezi stanovenou a poskytnutou nižší cenou je rovněž zdanitelným příjmem zaměstnance. Např. pokud zaměstnavatel prodá zaměstnanci zboží za 8 000 Kč, ale běžná cena pro zákazníky činí 10 000 Kč, přičte se při výpočtu daně částka 2 000 Kč k hrubé mzdě. O tomto kroku se neúčtuje, zvýšení HM se provede v rámci výpočtu mzdy za daný měsíc pomocí příslušné položky ve mzdovém programu. Tím vyjde vyšší daň a zaměstnanec tak dostane nižší čistou mzdu.

Dalším příkladem může být situace, kdy zaměstnavatel poskytne zaměstnanci byt k trvalému bydlení zdarma nebo za nižší nájemné. Vychází se zde z ceny obvyklého nájemného, které by zaměstnanec jinak platil, a tato cena, případně rozdíl mezi touto cenou a cenou obvyklou, je zdanitelným příjmem zaměstnance.

Pokud ovšem zaměstnanec využije nižší cenu v rámci určité akce zaměstnavatele pro veřejnost (např. výprodej skladových zásob), zde se nebude jednat o zdanitelný příjem zaměstnance.