Pracovní poměr

Pracovní poměr je základním smluvním vztahem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Může být založen na základě pracovní smlouvy nebo jmenováním (pokud tak určí ZPR nebo jiný zvláštní právní předpis). Jeden zaměstnanec může mít více pracovních poměrů u různých zaměstnavatelů souběžně, kdy nejsou stanovena žádná omezení u konaných prací. V případě, kdy má zaměstnanec více pracovních poměrů u jednoho stejného zaměstnavatele, nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny (§ 34b odst. 2 ZPR). Nově od 1. 6. 2025 tato podmínka neplatí pro rodiče na rodičovské dovolené, pokud vykonávají práci u stejného zaměstnavatele na základě DPP či DPČ.

VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU

Pracovní poměr vniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce. Pracovní smlouva musí být uzavřena vždy písemně a nejpozději v den nástupu do práce. Dle § 34 odst. 1 ZPR musí pracovní smlouva obsahovat:

• druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
• místo nebo místo výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána,
• den nástupu do práce.

Od pracovní smlouvy lze odstoupit pouze do té doby, než zaměstnanec nastoupí do práce a musí být taktéž v písemné formě.

Dle § 39 odst. 1 ZPR platí, že pokud nebyla písemně sjednána doba trvání pracovního poměru, trvá po dobu neurčitou. Na dobu určitou může být sjednán nejdéle na 3 roky a může být takto prodlouženo pouze dvakrát. Toto neplatí, pokud se jedná o zaměstnance, který vykonává práci jako náhrada za dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu mateřské, otcovské a rodičovské dovolené, takovému zaměstnanci může být doba určitá prodloužena bez omezení počtu opakování.

ZKUŠEBNÍ DOBA

Na začátku pracovního poměru se sjednává zkušební doba, která představuje jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele dobu, kdy mohou obě strany posoudit, zda je daná práce pro zaměstnance vhodná a zda splňuje všechny požadavky.

Během zkušební doby mohou obě strany pracovní poměr ukončit v podstatě okamžitě, a to z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Jediné omezení je u prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance, kdy zaměstnavatel nesmí dát výpověď ani zrušit pracovní poměr ve zkušební době. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

Zkušební doba musí být sjednána nejpozději v den vzniku pracovního poměru nebo jmenování zaměstnance na vedoucí pracovní místo. Musí být sjednána v písemné formě.

Zkušební doba nesmí být sjednána na dobu delší než 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru u běžných pracovníků a na dobu delší než 8 měsíců po sobě jdoucích u vedoucích pracovníků. U pracovníků, kteří mají sjednaný pracovní poměr na dobu určitou nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru.